I když je četnost dopravních nehod v úsecích s rychlostním omezením dokonce vyšší než na úsecích bez limitu, jejich důsledky jsou dramaticky odlišné. Počet smrtelných nehod v úsecích bez omezení rychlosti je totiž na ujetý kilometr o 75 procent vyšší než na těch částech německých dálnic, kde určitý limit - nejčastěji mezi 100 až 130 kilometry za hodinu - platí. V případě těžce zraněných je rozdíl zhruba pětinový.
Pokud by se omezení rychlosti, které nyní platí na necelé třetině německých dálnic, rozšířilo na všechny úseky, mohlo by to podle časopisu vést k poklesu úmrtí o asi 140 ročně.
V roce 2017 na německých dálnicích zemřelo 409 lidí, na všech zdejších silnicích 3177, což bylo nejméně od zavedení příslušné statistiky před více než 60 lety.
Znovu diskutovat o možném omezení maximální rychlosti na dálnicích se ve spolkové republice začalo v lednu kvůli návrhu jedné z vládních pracovních skupin, podle níž by opatření vedlo k podstatnému snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) a tím ke snazšímu dosažení klimatických cílů.
Veřejnost by zřejmě stanovení maximální rychlosti, které už odmítla vláda, rozdělilo. Pro limit 130 kilometrů v hodině se v průzkumu pro veřejnoprávní televizi ARD vyslovilo 51 procent dotázaných, proti jich bylo 47 procent. Mnohem spíše by takový krok podpořily ženy, a to v poměru 60 ku 38. Z mužů by jich limit chtělo 42 procent, 57 procent jich je proti.
Dosavadní zákonná úprava maximální rychlost na německých dálnicích nestanovuje. Zároveň však platí obecné doporučení nepřekračovat 130 kilometrů v hodině. Kdo tuto rychlost překročí a stane se účastníkem dopravní nehody, musí počítat s tím, že bude větší mírou ručit za škodu, která při ní vznikla.
