Projeďte si novou linku D. Grafika ukazuje, kde vzniknou stanice metra bez řidiče

David Kohout Jiří Kropáček David Kohout, Jiří Kropáček
Aktualizováno 21. 7. 2021 19:20
Projekt pražského metra D získal v červenci 2021 nepravomocné stavební povolení pro hlavní stavbu a zařízení staveniště. Proti němu ale odvolala část obyvatel Pankráce. Zahájení stavby se tak může zpozdit.

Metro bez strojvedoucího

Déčko má být zcela automatická linka bez strojvedoucího řízená z jednoho dispečinku u stanice Nádraží Krč. Celou trasu by v první i druhé fázi mělo obsluhovat šestnáct souprav, dopravní podnik za ně plánuje zaplatit zhruba 2,8 miliardy korun. Vlaky by měly být po celé své délce průchozí a bez kabiny pro řidiče. Systém má dokázat rychle a efektivně reagovat na počet cestujících. Sám vyhodnotí, kdy je potřeba zkrátit nebo prodloužit interval mezi jednotlivými spoji. Novým prvkem budou skleněné bezpečnostní stěny, které oddělí nástupiště od kolejiště. Toto řešení je již delší dobu k vidění například v Paříži na lince metra 14. Plně automatické dopravní systémy zaznamenávají v poslední době rozvoj i jinde ve světě. Nové či prodloužené automatické linky se otevřely v Soulu, Inčchonu, Singapuru, Budapešti, Barceloně nebo malajsijském Kuala Lumpuru a chystají se další v Toulouse, Lyonu, Paříži, Glasgow nebo v Šanghaji.

Kudy povede metro D a jak budou vypadat jeho stanice

I. etapa výstavby (7,9 km)

II. etapa výstavby (2,7 km)

další posuzované varianty

I. etapa výstavby (7,9 km)

II. etapa výstavby (2,7 km)

další posuzované varianty

zvětšit mapu

Trasa D
Délka trasy Pankrác – Depo Písnice (I. etapa výstavby)7,9 km
Jízdní doba trasy Pankrác – Depo Písnice16 minut
Celková suma za úsek Pankrác – Depo Písnice77 miliard korun
Celková suma za úsek Pankrác – Náměstí Míru21 miliard korun
Odhadovaná kapacita ve špičce v úseku Náměstí Míru – Depo Písnice10 500 osob
Počet spojů ve špičce40 spojů za hodinu
Minimální provozní interval90 sekund

Začlenění metra D do systému MHD×

Jednotlivé stanice metra D sledují návaznost na další městskou hromadnou dopravu. U některých z nich se počítá se záchytnými parkovišti, které mají omezit automobilovou dopravu ve městě.

načítám grafiku

Varianty dalších úseků: na Žižkov, nebo na náměstí Republiky ×

Analýzy ukazují, že plánovaná trasa metra D z jihu Prahy do stanice Náměstí Míru nedosáhne v dlouhodobém horizontu stejného vytížení jako současné linky A, B a C. Plány proto počítaly s prodloužením do samotného centra města až do stanice Náměstí Republiky. Druhou variantou je pokračování déčka ze stanice Náměstí Míru na Žižkov (Churchillovo náměstí – Basilejské náměstí). Z materiálů však vyplývá, že i při maximální zástavbě Žižkova dokážou tramvaje a autobusy tuto lokalitu kvalitně obsloužit.

Odborníci z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), dopravního podniku i Ropidu proto jasně preferují trasu ze stanice Náměstí Míru na Náměstí Republiky přes Hlavní nádraží přímo pod uzlem samotné vlakové stanice. Pražští radní nicméně letos v květnu uložili Institutu plánování a rozvoje, aby zahájil práce na změně územního plánu, která umožní výstavbu trasy metra D z náměstí Míru na Žižkov a výhledově dále do Vysočan (na sever od stanice metra B Vysočanská).

O tom, která varianta dostane přednost, ale zatím není rozhodnuto.

+ zvětšit× zmenšit

Schéma znázornění spádových území skutečné desetiminutové docházky stanic

Vedení trasy od jihu podle platného územního plánu na Žižkov, která je ukončená na Basilejském náměstí, mimo stanici Náměstí Republiky.

Vedení trasy od jihu do centra, která je ukončená ve stanici Náměstí Republiky.

Vedení trasy od jihu do centra do stanice Náměstí Republiky, se zapojením větve na Žižkov mimo Náměstí Republiky.

Vedení trasy od jihu do centra do stanice Náměstí Republiky (dále využívaná pro navazující varianty na Žižkov)

Vedení trasy od jihu do centra do stanice Náměstí Republiky a úvraťovým systémem větve na Žižkov.

Vedení trasy do centra do stanice Náměstí Republiky a poté přes Karlín na Žižkov.

Jak metro D uleví dopravě? Pomůže hlavně jihovýchodu Prahy, do města přijede méně aut×

+ zvětšit× zmenšit

Trasa D má zlepšit dopravu v jižním sektoru Prahy a přilehlém regionu jihovýchodně od metropole. Právě tento region zaznamenal v letech 2001 až 2014 výraznou urbanizaci a s tím spojené zvýšení počtu obyvatel. Jihovýchodní okraj Prahy dodnes nemá přímou, rychlou a kvalitní veřejnou dopravu. Mnoho obyvatel proto při cestách do metropole volí automobil. Metro D má dopravně obsloužit sídliště, kde nahradí nevyhovující autobusovou dopravu ke stanicím linky C metra. Autobusy a automobily má soustředit u stanic Písnice a Depo Písnice – u druhé z nich má vzniknout rozsáhlé záchytné parkoviště.

Index změny zalidněnosti oblastí

< 97

97 - 105

105,1 - 150

150,1 - 200

> 200

Index změny vyjadřuje míru zalidněnosti dané oblasti, přičemž šedá barva (100 %) vyjadřuje stav v roce 2001. Nejtmavější vínová barva ukazuje více než stoprocentní nárůst počtu obyvatel v dané oblasti. Naopak modrá barva představuje úbytek zalidněnosti (maximálně o tři procenta).

Nárůst automobilové dopravy×

V roce 2015 se veřejná doprava podílela na přepravě přes hranice Prahy pouze z 22 procent, zatímco 78 procent připadalo na individuální automobilovou dopravu. V rámci Prahy se pak MHD v roce 2016 svezlo 59 procent lidí, na automobily připadlo 41 procent.

Individuální automobilová doprava

Veřejná hromadná doprava

DOPRAVA V PRAZE

1993

28 %

72 %

2016

59 %

41 %

DOPRAVA PŘES HRANICE PRAHY

1997

68 %

32 %

2015

78 %

22 %

Individuální

automobilová

doprava

Veřejná

hromadná

doprava

DOPRAVA V PRAZE

1993

28 %

72 %

2016

59 %

41 %

DOPRAVA PŘES HRANICE PRAHY

1997

68 %

32 %

2015

78 %

22 %

Vytíženost metra podle variant rozšíření×

Rozdíl zatížení během průměrného pracovního dne (obousměrně, v tisících osob)

pokles přepravených osob

růst přepravených osob

načítám grafiku

Návrh na rozšíření metra D do Modřan×

+ zvětšit× zmenšit

V dlouhodobém horizontu se předpokládá rozvětvení linky D ve stanici Nové Dvory do Modřan. Ulevit by se tak mělo především jižní části metropole, která je doteď dopravně obsloužena pouze tramvajemi podél řeky Vltavy a autobusy.

Součástí je prodloužení tramvají ze současné tramvajové smyčky Sídliště Modřany do stanice metra D Libuš, a to už v průběhu výstavby linky D v úseku Pankrác – Depo Písnice. V první fázi výstavby dojde k propojení Modřan s Déčkem tramvajovým spojením, v dlouhodobém horizontu se poté propojí Modřany s Déčkem díky odbočce ve stanici Nové Dvory.

Jak se plánovalo řešení trasy metra v Praze v roce 1988×

+ zvětšit× zmenšit

S obslužností Krče, Libuše a Písnice metrem se výhledově počítalo od roku 1988. První návrhy počítaly s vedením linky D v současné navrhované stopě z Depa Písnice (tehdy s plánovaným názvem Masokombinát) přes Nové Dvory, Krč, s přestupem na linku C ve stanici Pankrác (Mládežnická) a pak dále přes Nusle a Vršovice do stanice Náměstí Míru, kde je zajištěný přestup na linku A. Nyní plánovaná trasa D tyto představy prakticky kopíruje.

V roce 1988 se pak počítalo s vedením linky D přes Žižkov do stanice Vysočanská (Lidových milicí), kde by došlo k propojení s linkou B. Linka D měla končit ve stanici Letňany, kde dnes končí linka C.

Zajímavé je, že původní vedení linky D upřednostňuje vedení metra přes Žižkov. Linka tak nemá přímé spojení s centrem a taktéž zde není přímá návaznost na hlavní vlakové a autobusové nádraží.

Plány po roce 2000

+ zvětšit× zmenšit

Po roce 2000 se severní část plánované trasy D změnila v souvislosti s výstavbou linky C do Letňan.

Ve zkratce lze říci, že linka C převzala roli linky D v dopravní obslužnosti severní části metropole. Déčko už proto nemělo končit ve stanici Letňany, ale ve stanici Vysočanská.

Změna nastala i v oblasti Žižkova. Právě zde měla linka pokračovat ze stanice Náměstí Míru, přiblížit se stanici Hlavní nádraží (byť se samostatnou stanicí v místech Churchillova náměstí) a až poté pokračovat přes Žižkov do stanice Basilejské náměstí a pak dále do Vysočan. Poté vznikla preferovanější varianta na Náměstí Republiky.

Fotografie: IPR | Aktuálně.cz

 

Právě se děje

před 12 minutami

Černošický úřad nepřeruší řízení ke střetu zájmů Andreje Babiše

Černošický městský úřad nebude přerušovat řízení o přestupku proti zákonu o střetu zájmů, které vede s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Informoval o tom na svém webu. Babiš podal na městský úřad žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, požaduje zastavení přestupkového řízení. Podle dřívějšího vyjádření mluvčí Krajského soudu v Praze Hany Černé však žaloba nemá odkladný účinek a je na úvaze žalovaného, zda bude v řízení pokračovat, či vyčká na výsledek soudního řízení. Černošický úřad se rozhodl řízení nepřerušovat.

"Městský úřad, odbor přestupků, dospěl k závěru, že na základě podané žaloby nebude zahájené řízení přerušovat. Z důvodu předběžné opatrnosti (snížení rizika stížnosti či žaloby na nesprávný úřední postup) nebude městský úřad, odbor přestupků, zveřejňovat ani poskytovat text žaloby podané žalující stranou ke Krajskému soudu v Praze," stojí na webových stránkách úřadu.

Černošický úřad, který je úřadem s rozšířenou působností pro Průhonice, kde premiér žije, vede s Babišem řízení o přestupku kvůli vlastnictví mediálních společností Londa a Mafra. Podnět podala organizace Transparency International (TI), podle níž premiér porušuje zákon tím, že ovládá média. Babiš střet zájmů dlouhodobě odmítá. Uvádí, že vložením Agrofertu do svěřenských fondů ztratil vliv na holding i na všechny společnosti, které jsou do něj začleněné.

Městský úřad v předchozím obdobném řízení Babišovi v roce 2019 uložil pokutu 200 000 korun. Středočeský krajský úřad jako odvolací orgán však řízení zastavil, střet zájmů se podle něj neprokázal. Letos v lednu se na černošický úřad opět obrátila organizace TI s tím, že disponuje novými důkazy ve věci. Černošice proto zahájily nové přestupkové řízení.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Prezident Zeman podepsal zákon posilující pravomoci ČNB při řešení krizí

Česká národní banka získá novou pravomoc vyhlásit u finanční instituce ohrožené případnou krizí tzv. moratorium, tedy na určitou dobu pozastavení plnění jejích závazků. Cílem opatření je zabránit dalšímu zhoršení finanční situace dané firmy. Počítá s tím vládní novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Novela reaguje na novou směrnici EU.

Moratorium umožňuje centrální bance nařídit firmě, aby pozastavila platby a plnění jejích závazků na nezbytně nutnou dobu. V tomto případě by moratorium nemělo podle směrnice trvat déle než dva dny. Cílem je podle materiálu poskytnout ČNB dostatek času ke zjištění, zda je řešení krize ve veřejném zájmu. Dále slouží také k tomu získat čas ke zvolení vhodných opatření k řešení krize.

Návrh zákona je podle materiálu předkládán především kvůli zavedení revidovaného rámce pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD II) v rámci EU. Obecně je cílem BRRD zajistit harmonizaci při řešení selhání finančních institucí. Tím má být zaručeno, že náklady v případě selhání finanční instituce ponesou zejména společníci a věřitelé, nikoliv daňoví poplatníci. Česko mělo směrnici zavést do 28. prosince 2020.

Zdroj: ČTK
Další zprávy