Ovoce "ze sousedství" může mít větší uhlíkovou stopu než to ze zámoří, ukázali vědci

Kuni Nguyenová Kuni Nguyenová
22. 3. 2020 18:11
Ovoce přivážené z velké dálky nemusí škodit klimatu tak, jak by se na první pohled mohlo zdát. Analýza pomerančů dovážených do USA ukazuje, že ovoce z farem vzdálených tisíce kilometrů může mít menší uhlíkovou stopu než to, které cestuje mnohem kratší vzdálenosti. Čeští experti ale zároveň upozorňují, že v rámci "negativních externalit" globálního obchodu hraje velkou roli výše zdanění paliva.
Foto: Lukáš Bíba

Američtí experti z Kalifornské univerzity v Berkeley měřili uhlíkovou stopu pomerančů, které se dovážejí ze čtyř různých zákoutí amerického kontinentu. Výsledky studie ukázaly, že ovoce přepravené na delší vzdálenosti může mít "na svědomí" překvapivě nízké množství CO2 vypuštěného do atmosféry.

Na uhlíkovou stopu totiž nemá vliv pouze vzdálenost, ale také způsob přepravy. Pomeranče dovážené z dálky jsou často přepravovány kontejnerovými loděmi a vlaky, které uvezou mnohem větší množství než nákladní automobily. Zároveň tak spotřebují mnohem méně paliva na kilogram pomerančů. 

Studie poukázala na to, že například pomeranče, které se vozí kamionem z Mexika do New Yorku, mají uhlíkovou stopu související s dopravou šestkrát větší než pomeranče, které cestují z Chile do New Yorku kontejnerovou lodí. A to přesto, že Chile je více než dvojnásobně dál než Mexiko.

Nejen vzdálenost, ale i palivo

Uhlíkové stopě dováženého ovoce se věnuje řada odborníků na ekologii i v Česku. Například experti z Greenpeace upozorňují na negativní externality dopravy na velké vzdálenosti dlouhodobě.

Externalitou se v ekonomii rozumí označení pro aktivitu, kterou firmy způsobují nedobrovolné náklady nebo zisky jiným subjektům bez kompenzace prostřednictvím trhu. Jde tedy hlavně o vypouštění CO2 do atmosféry, za které dopravci nijak neplatí, přestože poškozuje všechny.

Experti však upozorňují, že na tuto externalitu mají paradoxně vliv i ceny spotřebovaného paliva, potřebného pro dovoz zboží. Ať už letecké či lodní palivo, obojí má totiž výjimku ze zdanění.

"To je z našeho pohledu třeba napravit a odsouhlasit změnu evropských daňových pravidel. To je načrtnuto i v plánu EGD (European Green Deal, pozn. red.)," říká pro Aktuálně.cz Jan Freindinger, mluvčí Greenpeace.

Pokud pěstování ovoce ohrožuje pralesy či ničí jiné cenné ekosystémy, podle Greenpeace by dovoz těchto produktů v Evropské unii měl být kompletně zakázán. "Nejvíce se týká sóji, palmového oleje, ale i třeba kakaa či kaučuku, ne tolik ovoce," dodává Freindinger. V neposlední řadě usiluje o to, aby každý produkt obsahoval značení o jeho uhlíkové stopě.

Foto: Aktuálně.cz

Domácí ovoce není zárukou kvality

Environmentalisté z Greenpeace a Hnutí Duha se shodují na tom, že místo zahraničního dovozu by zákazníci měli podpořit především produkty vypěstované od lokálních zemědělců. Ti si navíc mohou zažádat o evropské dotace. "Místně pěstované potraviny již Evropská unie podporuje - a to štědrými příspěvky v rámci Společné zemědělské politiky," říká pro Aktuálně.cz Jan Skalík z Hnutí Duha

Ovoce vypěstované v tuzemských podmínkách ale nemusí být hned zárukou šetrnosti k planetě. Důležité je také, nakolik se zemědělec stará o svou půdu, krajinu a kvalitu či zdraví potravin. Podle Hnutí Duha se to však velmi málo zohledňuje a příspěvek od EU tak může dostat každý zemědělec, bez ohledu na kvalitu svých produktů. "Půda se rychle ničí a vyčerpává a je proto nezbytné, aby v nyní nastavených pravidlech tyto příspěvky zohlednily především kvalitu přírody a naše zdraví," uvádí Skalík.

Do Česka se podle dat Českého statistického úřadu dováží ovoce ze 127 zemí. Nejvíce sem míří ze Španělska (123 milionů kg ročně) a Německa (79 milionů kg), dále pak z Itálie, Polska nebo Belgie. Ze zemí mimo EU jde o Turecko, Kolumbii nebo Kostariku. Nejvzdálenějším místem pro dovoz je Nový Zéland, odkud se vozí ročně přes 310 tisíc kg jablek, hrušek nebo citrusů.

Foto: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Trump příkazem usiluje o snížení právní ochrany sociálních sítí

Americký prezident Donald Trump dnes nařídil přezkoumat zákon, který chrání sociální sítě před převzetím zodpovědnosti za obsah zveřejněný jejich uživateli. Exekutivní příkaz podepsal v reakci na krok společnosti Twitter, která označila několik jeho zpráv za nepřesné. Podle názorů odborníků nemá jeho pokus valnou šanci na úspěch, napsaly světové agentury.

Trump příkazem útočí na ustanovení zákona z roku 1996, které dává společnostem Facebook, Twitter, Youtube a Google de facto imunitu vůči žalobám spojeným s veřejným obsahem, neboť jim udílí status pouhé platformy. Cílem prezidentova příkazu je změnit způsob, jakým je zákon využíván. Regulačním úřadům chce umožnit, aby se mohly vyjádřit k tomu, jak jednotlivé společnosti spravují obsah na sítích.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Odložený klimatický summit bude v listopadu 2021 v Glasgowě

Příští klimatický summit se uskuteční v první polovině listopadu 2021 ve skotském městě Glasgow. Na twitteru o tom dnes informoval britský ministr Alok Sharma, který má organizaci akce na starosti. Vrcholná schůzka se měla v Glasgowě uskutečnit už letos na podzim, kvůli pandemii byla ale v dubnu odložena.

Klimatický summit (COP26) se bude konat od 1. do 12. listopadu. Naposledy se představitelé zemí světa na vrcholné klimatické schůzce setkali loni v prosinci v Madridu.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Letadlo z Karáčí před pádem třikrát narazilo do ranveje

Pilot pákistánského letadla, které se minulý týden zřítilo v Karáčí, při prvním pokusu o přistání kontrolní věži neoznámil, že mu nejde vysunout podvozek. Třikrát pak narazil do ranveje, než stroj zvedl a při druhém pokusu přistát havaroval. Podrobnosti z posledních chvil před neštěstím ve čtvrtek zveřejnila pákistánská vláda.

Airbus A-320, který letěl do Karáčí z Láhauru, se zřítil minulý pátek jen zhruba 1,5 kilometru od ranveje. Při nehodě zemřelo 97 lidí; dva pasažéři neštěstí přežili.

Pilot se poprvé pokusil přistát na letišti v pákistánském velkoměstě, neoznámil však nefunkční podvozek. Třikrát se při tomto pokusu dotkl motory ranveje. "Nebyl ve správné výšce … Kontrolní věž mu řekla, nejste ve vyžadované výšce, snižte svou výšku," uvedl pákistánský ministr pro civilní letectví, podle kterého pilot na toto odpověděl, že "to zvládne".

Pilot pak sdělil kontrolní věži několik vteřin před pádem, že ani jeden z motorů nefunguje a že má problém udržet výšku. Očekává se proto, že vyšetřovatelé zkontrolují, zda motory byly při nárazech poškozeny. Ve spodní části motoru se nachází klíčové komponenty, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Česko odpovědělo EU na výtku k voucherům, podle ministerstva jsou v pořádku

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v termínu odeslalo Evropské komisi odpověď na vytýkací dopis k voucherům za zájezdy zrušené kvůli koronavirové krizi. Podle odpovědi jsou poukazy v pořádku. Komise Česku vytýká uzákonění možnosti pro cestovní kanceláře, vydávat za zrušené cesty vouchery na zájezdy místo hotovosti. V odpovědi ministerstvo předložilo právní argumenty, které podle úřadu svědčí o souladu české legislativy s právem Evropské unie, sdělil mluvčí MMR Vilém Frček.

Ministerstvo podle něj v dopise mimo jiné dokládá, že česká legislativa zranitelným spotřebitelům zachovává veškerá dosavadní práva, která mají u zájezdů zaručena. "Ostatním spotřebitelům tato práva neodepírá, pouze v zájmu naplnění účelu směrnice EU i za koronavirové situace odkládá možnost jejich vymáhání za předpokladu, že by spotřebitelé nevyužili alternativní nabídku voucherů namísto okamžité kompenzace za zrušení zájezdu z důvodu vyšší moci," uvedl Frček.

Česko umožnilo cestovním kancelářím místo hotovosti za zaplacené zálohy na zrušené zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna vydávat klientům poukazy. Podle komise mají ale lidé právo na vrácení peněz.

Nárok na vrácení hotovosti budou mít čeští klienti, kteří poukaz nevyužijí do 31. srpna příštího roku k úhradě jiné cesty. Odmítnout mohou poukaz lidé ve věku nad 65 let, zdravotně postižení, nezaměstnaní, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, samoživitelky a samoživitelé či lidé, kteří nemohou kvůli koronaviru pracovat. Peníze mohou rovnou požadovat také školy v případě školních zájezdů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 5 hodinami

Agentura Fitch zhoršila úvěrový rating vlastníka Komerční banky

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ve čtvrtek zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti francouzské bankovní společnosti Société Générale, která v Česku vlastní Komerční banku. Rating dlouhodobých závazků francouzského podniku snížila o jeden stupeň na úroveň A-. Tato ratingová známka se nachází na dolní hranici pásma vyšší střední kvality a stále signalizuje nízké riziko nesplácení závazků.

Zhoršení ratingu podle agentury odráží mimo jiné předpokládaný negativní vliv koronavirové krize na ziskovost společnosti Société Générale. Výhled ratingu je stabilní, což signalizuje, že jeho další snížení Fitch prozatím nepředpokládá.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.

Société Générale koncem dubna oznámila, že se v letošním prvním čtvrtletí propadla do ztráty 326 milionů eur (8,8 miliardy Kč) po zisku 686 milionů eur před rokem. Firma kvůli koronavirové krizi ztrojnásobila rezervy na ztrátové úvěry a její výnosy klesly. Société Générale vlastní podíl 60,4 procenta v Komerční bance, která patří mezi největší banky v České republice.

Agentura Fitch upozornila, že hospodářské výsledky Société Générale byly v prvním čtvrtletí ovlivněny zhoršujícími se ekonomickými podmínkami a vrtkavostí na finančních trzích. Předpověděla, že provozní výsledky banky letos zůstanou pod tlakem a v příštím roce oživí pouze částečně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy