Do nejdelšího českého tunelu neproklouzne ani liška. Vstup hlídají laserové senzory

Foto: David Jančík, archiv Metrostav a.s.
ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
17. 11. 2018 13:05
Novým železničním tunelem u Plzně, nejdelším v Česku, začaly v sobotu jezdit všechny rychlíky, expresy a spěšné vlaky v obou směrech, tedy na Prahu i na Plzeň. Už od čtvrtka odpoledne, kdy provoz v jižním tubusu o délce 4,15 kilometru povolil Drážní úřad, tam mohly jezdit nákladní vlaky a od pátku soupravy na Prahu.

Ejpovický tunel je součástí nové tratě z Plzně do Rokycan za 6,8 miliardy korun. Její stavba se začala připravovat už v roce 2002, řekl ČTK Milan Majer ze Správy železniční dopravní cesty. Severním tubusem budou jezdit nákladní vlaky od 7. prosince a od 9. prosince, od nového jízdního řádu, všechny vlaky oběma tubusy.

"Před deseti lety (když Majer začal jako vedoucí projektu) bylo nejtěžší jednání s hasiči o bezpečnostním řešení tunelu. Trvalo skoro dva roky a co člověk, to názor," uvedl. První územní rozhodnutí řešilo dva dvojkolejné tunely za sebou a zastávku mezi nimi. "Ale v rámci územního řízení nám Plzeň oznámila, že zastávku nechce," řekl Majer. Proto projektant tunely spojil a začal kreslit dva jednokolejné tunely vedle sebe. Další debata byla o metodě ražby. SŽDC prosazovala metodu TBM s razicím štítem, běžnou ve světě, nejlevnější řešení nabídly Metrostav se Subterrou.

Další rok napadal vítězné dodavatele neúspěšný účastník soutěže, hned poté se ražba zpozdila o rok kvůli archeologickému průzkumu. Po jejím začátku nastaly problémy s tvrdými horninami a velkým objemem vody, která ražbu hodně zdržela.

Stavitelé po průzkumu tušili, jaké horniny tam jsou, ale měnily se každých pár metrů. Proražení prvního tubusu se tak zpozdilo o půl roku. "Poučili jsme se. Ražba severního tunelu byla mnohem klidnější a skoro o půl roku rychlejší," řekl Majer.

Příprava stavby přišla na téměř miliardu korun. Další stovky milionů stály doprovodné služby jako technický dozor, geotechnický monitoring, průzkum. "Jen na služby jsem uzavřel přes 25 smluv s různými dodavateli," dodal. Hrubá stavba tunelu přišla na 2,6 miliardy Kč, nákladné vnitřní technologie další stovky milionů.

Tunel se stavěl na 100 let

Tunel je podle Majera velmi bezpečný. Například ochrana portálů a kamery v běžných evropských tunelech nejsou. Ejpovický tunel s vnitřním průměrem 8,7 metru, má laserový systém, který detekuje veškerý pohyb. Kamery pak vyhodnotí, co to je. "Cokoliv se tam dostane od velikosti lišky, tak automaticky vyvolá poplach a posílá informace do Rokycan, Prahy, na drážní hasiče a výhledově i na budované dispečerské pracoviště v Plzni," uvedl.

Dispečeři pak vyhodnotí narušení a případně pomocí návěstidel zastaví provoz a zavolají hasiče nebo policii. Kamery jsou i u propojek tubusů. Při mimořádné události by monitorovaly přesun lidí z jednoho tunelu do druhého. "6. listopadu tu bylo cvičení. V tunelu byl vlak se čtyřmi vagony a 120 figurantů namaskovaných na různé stupně zranění," uvedl Majer.

"Tvrdíme, že jsme tunel stavěli na 100 let. Vždyť tu máme tunely ještě z poloviny 19. století," řekl. Za 100 let se může objevit problém s vodou, ale beton by měl bez problémů vydržet. Další specifikem je to, že drtivá většina pláště tunelu je z drátkobetonu, který zatím v Evropě nikdo v tak velkém rozsahu nevyužil. "Jde o krátké jehličky tloušťky asi jednoho milimetru, které stroj nadávkoval do betonu. A splňuje funkci klasického železobetonu, který je použitý jen u portálu tunelu a v místě propojek. Vše ostatní je z drátkobetonu," dodal.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy