Dráhy otevřely nové pokladny na Masarykově nádraží. To už nemá být ostudou Prahy

Michael Bouška Michael Bouška
13. 8. 2019 12:02
Cestující na pražském Masarykově nádraží mohou od úterý využívat nové pokladny, které najdou přímo u prvního nástupiště. Nyní chtějí České dráhy opravit také čekárny a restaurace. Do rekonstrukce nádraží, kde mají vyrůst i kanceláře a ubytování pro zaměstnance, chce dopravce investovat stovky milionů korun.
Na Masarykově nádraží otevřeli zrekonstruované pokladny | Video: Jakub Zuzánek
Foto: Michael Bouška
Foto: Michael Bouška

Do nového zázemí pokladen České dráhy investovaly 14,5 milionu korun. Cestujícím bude sloužit šest přepážek, u kterých si koupí nejen lístky na regionální spoje, ale i mezinárodní jízdenky. Novinkou jsou pak interaktivní dotykové panely, které nabízí informace o odjezdech, řazení vlaku či zpožděních.

"Na Masarykově nádraží byly pokladny historicky umístěny daleko od odjezdové haly a hlavní cesty od výstupu ze stanice metra. V rámci rekonstrukce jsme je proto přesunuli hned k prvnímu nástupišti," uvedl místopředseda představenstva Českých drah Radek Dvořák.

Podle Dvořáka klasické pokladny svůj význam stále mají, a to i přes nové možnosti nákupu jízdenek. "Přes samoobslužné kanály, zejména e-shop a mobilní aplikaci Můj vlak, se dnes uskutečňuje čtvrtina prodejů," uvedl pro Aktuálně.cz mluvčí drah Radek Joklík.

Dodal, že ačkoliv význam pokladen při odbavení postupně klesá, jsou stále velmi důležitým prodejním kanálem a zejména starší cestující jim stále dávají přednost.   

Význam nově otevřených pokladen do budoucna navíc poroste, protože na Masarykově nádraží bude začínat plánovaná trasa vlaku na pražské letiště. Informace o odjezdech zde již nyní zákazníci najdou nejen v češtině, ale i v angličtině a němčině.

Po pokladnách chce národní dopravce opravit i čekárny. Podle Dvořáka za ni dráhy zaplatí dalších 3,6 milionu korun. Oprava za sto milionů korun pak čeká dvoranu směrem u vstupu do metra v Hybernské ulici. Tu chce firma kompletně opravit a její horní patro využít jako ubytování pro své zaměstnance a kanceláře.

Masarykovo nádraží prochází rekonstrukcí postupně od roku 2011. Stavbaři nejprve opravili zastřešení haly, později se cestující dočkali nové podlahy a toalet. V dalších fázích mají vzniknout nové obchody a restaurace.

Budova Masarykova nádraží je jednou z mála, kterou v minulých letech nepřevzala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) od Českých drah. Investorem revitalizace oblasti Masarykova nádraží je tak společnost Masaryk Station Development, kterou ovládají společně České dráhy a skupina Penta. Ta ovládá většinu projektu. Jen do konce letošního roku Penta investuje do obnovy nádraží celkem 160 milionů korun.

Masarykovo nádraží si v budoucnu oblíbí především příznivci rychlého občerstvení. V prosinci zde má otevřít své provozovny Burger King a Pizza Hut. Nová restaurace Masaryčka, která nahradí dřívější hernu, přivítá hosty v příštím roce.

Vedle budovy se modernizace dočká i blízké okolí. Novou podobu by měla dostat například ulice Na Florenci nebo blízké náměstí u Havlíčkovy ulice. Penta také vlastní pozemky v okolí nádraží, které v roce 2016 odkoupila od správy železnic za 236 milionů korun. Developer zde nyní plánuje administrativní čtvrť s obchody a restauracemi za 6,5 miliardy korun. Vyroste zde také park podle projektu studia zesnulé britské architektky Zahy Hadidové.

Kompletní rekonstrukci nástupišť za 2,4 miliardy korun pak v příštích letech plánuje uskutečnit sama správa železnic. Díky tomu by se měl rozšířit počet kolejí ze stávajících sedmi na devět a zároveň zvýšit rychlost vlaků ve směru do Libně až na 100 km/h. Vznikne také nový vestibul ve formě zastřešení propojující prostor ulic Na Florenci, Hybernská a Opletalova s přístupy na jednotlivá nástupiště.

Masarykovo nádraží z roku 1845 je nejstarším velkým železničním nádražím v hlavním městě, každý den jím projde až 35 tisíc cestujících. Stanice slouží jako důležitý dopravní uzel spojující vlakovou, autobusovou a městskou dopravu.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy