V Senegalu otevřeli ojedinělé české modulární letiště. Je to jako lego, říká tvůrce

V senegalském Saint-Louis se otevřelo modulární letiště.
Podpisu kontraktu předcházela řada jednání a návštěv.
Firma Transcon podepsala kontrakt na výstavbu letišť v Senegalu na konci roku 2017.
Tento snímek vizualizuje, jak pasažéři procházejí bezpečnostní kontrolou.
Česká firma Transcon Electronic Systems dokončila minulý týden stavbu modulárního letiště ve městě Saint-Louis.
Foto: Velvyslanectví ČR v Dakaru
Adéla Očenášková Adéla Očenášková
Aktualizováno 18. 7. 2022 12:14
V západoafrickém Senegalu vznikl neobvyklý český projekt. Minulý týden se tu ve městě Saint-Louis slavnostně otevřelo unikátní modulární letiště, za nímž stojí firma Transcon Electronic Systems z Frýdku-Místku. Jak v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká její obchodní ředitel Ilja Mazánek, vidí v tomto modelu budoucnost, protože šetří čas i náklady. Ve fotogalerii naleznete vizualizace celého projektu.

Jak už název napovídá, modulární letiště se skládá z jednotlivých modulů, které se převáží na určené místo a teprve tam se skládají dohromady. Podle autorů modelu je takové řešení oproti klasické výstavbě výrazně rychlejší a levnější.

Projekt, který společnost Transcon Electronic Systems dojednala se Senegalem, počítá se vznikem zatím pěti regionálních letišť. Kontrakt firma podepsala v roce 2017. Na zakázce spolupracuje s Mazánkem také česká firma Koma Modular, která se na modulární výstavbu specializuje. Podle českého velvyslanectví v Dakaru se jedná o největší český počin v subsaharské Africe za posledních více než 60 let.

Jak nápad na stavbu letišť "na klíč" vznikl?

Naše společnost vyrábí letištní zařízení - navigační systémy, monitorovací systémy pozemního letiště a tak dále. Na tomto trhu je ale poměrně silná konkurence, což je logické, tím spíš že letištní systémy jsou velmi specifický obor. Po celém světě se jimi zabývá úzce vybraná skupina firem. 

Snažil jsem se najít způsob, jak přijít s něčím, co je v ekonomice výjimečné. V zahraničním obchodě se tomu říká komparativní výhoda - tedy přijít na trh s něčím, co jiní nedělají nebo neumí, bude to výjimečné a konkurenčně nepřekonatelné.

Dělal jsem si analýzu trhu a došel jsem k názoru, že nejefektivnějším řešením je dodávat celé letiště, nikoliv jeho jednotlivé segmenty. To zní sice velice jednoduše, ale v praxi to tak snadné není. Následně jsem přišel na to, že prostředkem, kterým k tomu dospět, je modularita. Tohle slovo se skloňuje od rána do večera v různých oborech, ale nikdy modularitu nikdo neaplikoval v letištním byznysu, respektive jen v jeho jednotlivých segmentech. Nikdo se nikdy nezamýšlel nad tím, že by bylo dobré letiště postavit jako lego z kostiček. Já jsem na to pak přišel jednou v noci ve spánku.

A projekt jste začal rozjíždět.

Sedli jsme si na to s kolegy a s mnoha architekty, pak jsme se spojili ještě s architekty z dalších dodavatelských firem. Výsledkem jsou ta modulární letiště, která děláme jako jediná firma na světě. Jako jednotlivé segmenty letišť to po světě vyrábí několik firem, ale jako celá letiště to nikdo jiný neumí.

Z modulů umíme postavit celé budovy, tedy terminály pro cestující, kontrolní i řídicí věže, hangáry a další nezbytné letištní budovy. Současně dodáváme i další potřebné systémy, nevyrábíme je samozřejmě všechny, ale "outsourcujeme" je od českých a zahraničních výrobců.

Úzce spolupracujeme také se světově uznávanou skupinou firem v oboru stavebnictví, která se specializuje na výstavbu letištních povrchů. Tím pádem jsme dneska v zásadě jediní, kdo dokáže postavit letiště takhle sakumprásk od A do Z.

Abych si to dokázala představit, veškeré moduly se převezou do Senegalu a až tam se dá letiště dohromady?

Ano, je to tak. Ty moduly jsou jako kostičky, se vším vybavením.

A jak dlouho pak na místě trvá, než se letiště postaví?

Terminál v Saint-Louis jsme začali stavět v únoru. Hrubá stavba byla hotová za dva měsíce a dnes je budova kompletně hotová, včetně hangáru. 

Kontrakt na výstavbu pěti letišť jste podepsali na konci roku 2017. Zasáhl nějak do projektu koronavirus?

Měli jsme problémy s personálem, stejně jako všechny firmy na světě - ať už šlo o omezení cestování, nebo někdo onemocněl. Bylo to hodně složité období a mělo to dopady i na dostupnost materiálů, které najednou nebyly k dispozici. Stejně jako třeba v automobilovém průmyslu chyběly čipy, scházely některé materiály i nám.

V současné době se zaměřujete hlavně na regionální letiště?

Ano, modulární systém specializujeme především na regionální letiště. Pod tím si člověk sice představí nějaké vesnické letiště, ale není to tak. Jde o letiště, která mohou být několikanásobně větší než třeba ta v Brně a Ostravě. Tato dvě letiště mají zhruba několik set tisíc cestujících ročně, ale naše regionální letiště jsou schopná orientačně pojmout kolem milionu i více pasažérů každý rok.

A zatím jsou modulární letiště v plánu pouze v Senegalu?

Ne, máme rozjednané projekty, o kterých tady nechci hovořit, protože je to v tuto chvíli obchodní tajemství. Ale jde převážně o africké a asijské země. Těch letišť, která máme v různém stadiu rozpracovanosti, je v tuto chvíli více než deset, ale méně než dvacet.

A myslíte si i na Evropu?

Modulární letiště mají budoucnost, ale jde také o postoj investorů. Myslím, že v Evropě má ale modularita obecně budoucnost, je tu takzvaně in a povědomí o modulárních nemocnicích nebo třeba modulárních obytných komplexech tady je. V minulosti jsme do Evropy dodávali menší jednotky, například řídicí a kontrolní věže. 

Proč se domníváte, že je v modularitě budoucnost?

Je to jednoduché. Jednak se koronavirus a také válka na Ukrajině podepsaly na surovinových vstupech, ať už jde o růst cen stavebnin, železa a tak dále. To všechno hraje velkou roli, ale i bez ohledu na tyto dvě události se modularita vyplatí. Finanční náklady jsou o nějakých 30, 40 procent nižší než tradiční výstavba.

Ale nejde jen o materiál. Modulární letiště dokážeme také postavit trojnásobně až čtyřnásobně rychleji než při klasickém stavebním způsobu. A rychlost stavby hraje kvůli inflaci, mzdovým nákladům a tak dále velkou roli. 

Pak je tu ještě další velice důležitý faktor. Když působíte v afrických a asijských zemích, musíte snižovat rizika, která v těchto zemích na rozdíl od Evropy máte. Jde o bezpečnostní rizika, zvýšenou byrokracii, určitou pracovní morálku a tak dále. Všechna tato rizika tu stavbu logicky prodraží. Pokud budete stavět klasickým způsobem, tak je logické, že rizika projekt ovlivní.

Tím, že my ale moduly vyrábíme tady v Česku a vyvážíme je tam, tak se všechna tato rizikovost snižuje o 90 procent. Těch 10 procent zůstává, protože logicky tam nějaké stavební činnosti musíte dělat, třeba postavit jednoduché základy.

Tady se zmíním ještě o jedné zásadní věci. Jako předseda zahraniční sekce Hospodářské komory neustále zdůrazňuji, že je třeba, aby se české firmy přestaly upínat k vývozu jen do sousedních zemí a ostatních evropských států. Je to špatně.

Proč?

Pokud bude konjunktura Evropské unie ohrožena - zejména v Německu, kam směřuje odhadem 35 procent veškerého českého vývozu - české firmy postihne těžká krize. Kdežto budou-li působit i mimo Evropskou unii, třeba v severní Africe a na Blízkém východě, nebudou litovat.

Chápu, že pro menší a středně velké firmy to není jednoduché, ale i ty by se měly snažit a zcela určitě se jim to vyplatí. V Asii a Africe ty možnosti jsou, jenom mít trochu odvahy. České firmy jí bohužel moc nemají. Jsou to stále stejné společnosti, které do Asie a Afriky vyvážejí.

Ale není pak komplikovaná třeba komunikace se senegalskou vládou?

I my se s nějakými problémy potýkáme. Působení v těchto zemích bývá občas střetem kultur. Je třeba to ale vnímat tak, že to firmě přinese zkušenosti, které pak může využít při dalším projektu. 

My narážíme především na byrokracii, která je v afrických a asijských zemích kolikrát opravdu šílená. Existují ale způsoby, jak se s tím šikovně vypořádat a proces urychlit.

A pomáhá vám vláda v Senegalu projekt ufinancovat?

Projekt funguje na bázi úvěru České exportní banky ve spolupráci s Komerční bankou a je pojištěn Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP).

Financování projektu probíhá v rámci takzvaného kodexu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), tedy 85 procent financuje česká strana a 15 procent senegalská vláda. 

Jaká máte očekávání od provozu prvního letiště?

Už teď máme od odborné veřejnosti ty nejlepší reakce. Letištní průmysl podle mě půjde do budoucna cestou modularity. Ano, jsou situace, kde musíte nebo budete preferovat klasickou budovu, ve většině případů se ale bude průmysl zcela určitě ubírat zmiňovanou cestou.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Další americký stát zpřísnil přístup k potratům. Severní Karolína je zakázala po 20. týdnu těhotenství

Potraty v Severní Karolíně již nejsou legální po 20. týdnu těhotenství, výjimku mají jen závažné zdravotní obtíže, rozhodl ve středu soudce William Osteen. Dosud zde byly potraty možné až do okamžiku, kdy byl plod životaschopný, tedy zhruba 24. až 28. týden těhotenství. Severní Karolína dosud platila za útočiště pro zájemkyně o ukončení těhotenství ze sousedních států, ve kterých platí přísnější omezení, uvedla agentura AP.

Ústavní právo na potrat napříč celými Spojenými státy garantoval precedens Nejvyššího soudu z roku 1973 známý jako Roeová versus Wade, jenž stanovil federální právo na ukončení těhotenství zhruba do jeho 24. týdne. Pětice konzervativních členů devítičlenného soudu regulaci potratů v červnu vrátila do rukou amerických států.

Demokratický guvernér Severní Karolíny Roy Cooper podporuje právo na potrat a případné návrhy na jeho omezení, které by podali republikánští zákonodárci, byl připraven vetovat. Lídři místních republikánů se proto obrátili přímo na soudce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy