Praha - S rostoucím počtem pracovních nabídek na trhu klesá ochota Čechů k dojíždění za prací. Skoro třetina zaměstnanců je s délkou cesty nespokojena, což je o 7 procent více než loni. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment. V otázce stěhování se za prací je to podobné. Dvě třetiny Čechů by ke stěhování nepřiměla ani zajímavější práce, ani vyšší mzda.
"S tím, jak vzrostl počet neobsazených pracovních pozic a vyhráváme opakovaně soutěž o nejnižší nezaměstnanost v EU, tak také, celkem přirozeně, klesá už tak nízká ochota Čechů k dojíždění či ke stěhování za prací. Čas strávený cestou do práce se také stává stále důležitějším faktorem při zvažování zaměstnání," říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment.
Do práce chtějí Češi cestovat maximálně 30 minut, pětina respondentů průzkumu však do zaměstnání cestuje déle. "Na tuto skupinu by se měli zaměstnavatelé, kteří hledají nové pracovníky, zaměřit. Jde o lidi, kteří budou s největší pravděpodobností nejvíce otevřeni změně, pokud dostanou nabídku adekvátní práce v menší vzdálenosti od domova," radí personalistka Součková.
Dlouhé cestování do práce dokáže podle ní vyvážit jen výraznější navýšení mzdy. Například nabídka zaměstnání s dobou dojezdu 60 minut bude pro většinu lidí stejně atraktivní, jako nabídka vzdálená 30 minut jen v případě, že nabízená mzda bude alespoň o pětinu vyšší.
Přestěhovat se kvůli práci? Tak to ne
Aktuální situace na trhu práce nenahrává ani ochotě Čechů stěhovat se za prací. Podle průzkumu se za prací již někdy stěhovalo 31 % respondentů, největší podíl na této skupině tvoří vysokoškoláci.
Jako nejčastější důvody pro stěhování za prací uváděli lepší mzdu a zajímavost práce. "Lepší mzdové podmínky jsou stále velmi důležitým faktorem. Lidé však také chtějí získat nové zkušenosti a dobrou práci ve svém oboru, což je v otázce stěhování za prací neméně důležité," popsala Jitka Součková.
Co se týká vzdálenosti, v 57 % případů se respondenti stěhovali do jiného kraje v rámci Česka, ve 31 % případech do zahraničí. Dvě třetiny Čechů by ovšem k přestěhování nepřiměla ani zajímavější nabídka zaměstnání anebo lepší mzdové podmínky.
Průzkum mezi zhruba dvanácti sty respondenty také ukázal, že zhruba 40 % Čechů by mělo zájem přestěhovat se za prací do zahraničí. "Mezi motivátory práce v zahraničí vede mzda. Lidé často vidí možnost dostat za stejně náročnou práci lepší peníze," komentuje Jitka Součková. Vysokoškoláky ovšem častěji motivuje vysněná práce či společnost, mladé do 34 let také příležitost naučit se cizí jazyk a možnost žít v zahraničí.
Dojíždění znamená stres
Podle společnosti Regus, která uveřejnila výsledky různých průzkumů a studií o dojíždění z několika států světa, je celosvětový průměr jedné cesty do práce na 41 minutách. V zemích, které se považují za "nejšťastnější", je tato doba kratší. Například v Norsku zabere jednosměrná cesta 33 minut, v Dánsku 29 minut a ve Finsku a Švédsku 21 minut. Delší cestování totiž podle vědců ubírá na životní pohodě.
Národní statistický úřad Velké Británie zjistil, že lidé dojíždějící za prací jsou v porovnání s nedojíždějícími v průměru méně spokojení, méně věří, že je jejich každodenní činnost smysluplná, cítí se méně šťastní a mají vyšší míru úzkosti. Pokud cesta trvá déle než hodinu, míra pocitu štěstí dokonce klesá s každou další minutou cestování.
