


Cena ropy kvůli americké válce s Íránem opět míří vzhůru a spekuluje se, že bude hůř. Aktuální zprávy naznačují, že Hormuzský průliv by mohl být v druhé půli měsíce opět zcela zablokovaný, což ovlivní ceny pohonných hmot i v Česku. Boris Tomčiak, odborník na finanční trhy a spolumajitel investičního portálu Finlord, pro deník Aktuálně popsal další vývoj.

„Od května pohonné hmoty zlevnily, ale před týdnem nastal nárůst cen,“ konstatuje Tomčiak. Velkoobchodní marže za barel ropy totiž prudce rostou.
Cena severomořské ropy Brent se minulou středu vyšplhala nad 76 dolarů za barel, kde se drží doposud. Nicméně stále jde zatím o nižší úroveň než před měsícem – ještě koncem května stál jeden barel více než sto dolarů.
Situace eskalovala poté, co USA znovu zaútočily na Írán a obnovily sankce na prodej íránské ropy.
Spojené státy minulý týden obnovily údery na Írán poté, co americký prezident Donald Trump označil příměří za skončené kvůli tomu, že íránské síly napadají lodě v Hormuzském průlivu, který je klíčový pro vývoz ropy ze zemí Perského zálivu.
Írán opět oznámil, že Hormuzskou úžinou, kudy běžně proudí zboží a suroviny za stovky miliard dolarů, nesmí žádná loď proplout. V noci ze soboty na neděli pak tamní revoluční gardy zaútočily na další lodě, které se snažily průlivem proplout. Obě země se přitom v dubnu dohodly na neútočení.
„Aktuální zprávy naznačují, že ve druhé polovině července by mohl být opět Hormuzský průliv kompletně zablokovaný,“ řekl v neděli Tomčiak Aktuálně.cz. Nejistota okolo vývoje na Blízkém východě proto tlačí ceny ropy nahoru. Přes Hormuzskou úžinu běžně proudí pětina celosvětové spotřeby ropy. Její blokáda či jakékoli omezení ovlivňuje ceny ropy velmi rychle.
„Situace je nepřehledná. Spojené státy se s Íránem vzájemně obviňují z porušování dosavadní domluvy,“ vysvětluje Tomčiak.
Současné zdražování je tak cenou za riziko, kdy se obchodníci obávají dalšího omezení dodávek právě přes Hormuzský průliv.
Situaci okolo ceny a dodávek ropy zhoršuje i vývoj na Ukrajině. Zemi se daří ničit rafinerie v Rusku, které už muselo zakázat vývoz paliv ze země. „Rusko je po USA druhým největším exportérem nafty na světě. Snížená nabídka paliv na trhu přetrvá minimálně do konce léta. V případě nafty může být zhoršená dostupnost až do konce zimy,“ odhaduje odborník.
Spojené státy se snaží výpadek kompenzovat uvolňováním strategických rezerv ropy a paliv, a to nejen pro domácí trh, ale především na export. „Takto se snaží kompenzovat i Evropě růst ceny ropy, která byla nad sto dolary za barel, způsobený zablokovaným vývozem přes Hormuzský průliv,“ vysvětluje Tomčiak.
„Pohonné hmoty budou v České republice v nejbližších dnech zdražovat. Do konce července očekáváme nárůst o 50 haléřů na litr,“ odhaduje Tomčiak. Podle něj se navíc ukazuje, že státní regulace cen pohonných hmot není nutná. Vláda kvůli krizi v Hormuzské úžině určuje od 8. dubna maximální ceny benzinu a nafty na každý den.
Nyní se v Česku v průměru prodává litr benzinu za 39,50 koruny a litr nafty za necelých 36 korun. Poslední maximální vládou stanovená cena vychází u benzínu na 41,86 korun a v případě nafty necelých 39 korun.
„Ukázalo se, že mnohé čerpací stanice i tak stanovují cenu pod oficiálně vyhlašovanou úroveň. Regulace omezila především vysoké ceny na dálnicích nebo na jiných místech, kde byly v minulosti výrazně nadprůměrné,“ tvrdí expert.
Pokud by se teď podle Tomčiaka regulace zrušila, na těchto dražších místech by se ceny zvedly o několik korun.
Podle posledních informací spotřeba benzinu v Česku roste. Tomčiak tvrdí, že v Česku sledujeme ekonomický rozmach. Reálné příjmy domácností rostou a i v nejbližších kvartálech se bude ekonomická situace Čechů zlepšovat.
„S tím souvisí i vysoká spotřeba paliv. Objem osobní i nákladní přepravy roste. Pohonné hmoty nejsou vzhledem k příjmům drahé,“ poznamenává Tomčiak. „Naopak, jsou relativně levné a motoristy či dopravce nijak neomezují v jejich plánech.“
Do 1. července bylo velmi výhodné tankovat i v Polsku, ale snížená daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty tam už skončila. „Díky tomu je nafta v Česku druhá nejlevnější v celé EU,“ uzavírá Tomčiak. Benzinky zejména v příhraničních oblastech tak nyní mohou sledovat nárůst zákazníků ze sousedních zemí.
Zda poslední eskalace blízkovýchodního konfliktu oddálí konec státních stropů na cenu benzinu a nafty, zatím není jasné. Regulace má skončit za týden.
„Určitě to probereme, ale pokud by se něco mělo měnit, o tom já pochybuji, myslím, že i v tom kontextu, že jsou prázdniny a dovolené, a ostatní členské státy to také ukončily, takže v této chvíli to platí. To by se muselo stát něco dramatického, ale v tuto chvíli to tak nevypadá,“ řekl v neděli České televizi premiér Andrej Babiš (ANO).



Rusko musí přijít o pět klíčových schopností, aby válka na Ukrajině skončila. Tvrdí to velitel ukrajinských Sil bezpilotních systémů Robert „Magyar“ Brovdi. Podle něj toho lze dosáhnout jedině systematickým oslabováním ruské válečné mašinerie. Na Krymu by podle něj Ukrajina mohla při rychlejším přísunu západní pomoci provést až sedmkrát více úderů.



Americký prezident Donald Trump se při červencovém odletu ze summitu NATO v Ankaře po určitou dobu ukrýval v kontejneru používaném na letištích pro dodávky jídla, aby mohl nepozorovaně opustit palubu prezidentského speciálu Air Force One.



Někteří lidé nabírají svaly snáz než jiní. Nová studie ukazuje, že část vysvětlení může být stará desítky tisíc let. Vědci objevili variantu genu zděděnou po neandertálcích, která je u dnešních lidí spojená s větším množstvím svalové hmoty a nepatrně vyšší postavou. Znamená to tedy, že můžeme zahodit permanentku do fitka a těšit se na svaly bez práce?



Energetická skupina ČEZ v první polovině letošního roku vydělala 18,1 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně vzrostl o deset procent. Přispělo k tomu zejména ukončení výběru daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax.



Pokud by se v červenci konaly sněmovní volby, zvítězilo by hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S odstupem následuje STAN, které by dalo hlas 15 procent voličů, třetí je ODS s podporou 12 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median, který má ČTK k dispozici. Do Sněmovny by se dostali ještě Piráti s osmi procenty a SPD se ziskem 7,5 procenta hlasů.