Podnikatelé nicméně mohou evidovat dobrovolně. Projekt ale zřejmě skončí, vznikající vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se starosty deklarovala v koaličním programu zrušení EET.
EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 byla povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit na další obory, šlo například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna loni 1. května a do EET se mělo podle odhadů zapojit dalších zhruba 300 tisíc podnikatelů.
Podle dřívějšího vyjádření daňových odborníků bylo už loňské přerušení fakticky koncem projektu, který byl podle nich především politickou záležitostí. Finanční správa má i bez EET dost informací o činnosti podnikatelů, a to například díky kontrolním hlášením k DPH, uvedli.
"Podle mého názoru se jedná o ukončení projektu, který byl hned od začátku spíše politickou záležitostí. K narovnání podnikatelského prostředí ani významnému naplnění státní kasy nemohlo dojít, i když statistiky ministerstva financí tvrdí opak," uvedl již dříve manažer daňového oddělení BDO Petr Linx. Podle něj EET spíš rozdělovala společnost anonymním nahlašováním přestupků, zavíráním hospod na malých vesnicích, účtenkovou loterií nebo provokativními kontrolními nákupy. Zároveň Linx upozornil, že většina podnikatelů jsou plátci DPH, a údaje o jejich příjmech jsou tak k dispozici z podaných přiznání k DPH.
Ministerstvo financí si od EET slibovalo omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí. Těsně před propuknutím pandemie v únoru 2020 úřad vyčíslil za roky 2017 až 2019 přínos EET zhruba na 33 miliard korun. To tehdy zpochybňovali například Piráti.
Pro podporu EET spustilo MF v říjnu 2017 účtenkovou loterii, která měla podle úřadu motivovat zákazníky k přebírání účtenek. Do loterie se během 30 slosování zapojilo zhruba 1,1 milionu lidí, kteří zaregistrovali přes 467 milionů účtenek. Slosování loterie se konalo každý 15. kalendářní den v měsíci. První výhra byla milion korun, druhá automobil zhruba za 400 tisíc korun, třetí 300 tisíc korun, čtvrtá dvě stě a pátá sto tisíc českých korun. V každém slosování se rozdělovalo 21 025 výher, jejich počet byl od předloňského prosince zvýšen na 30 215.
Celkové náklady na loterii činily 207,6 milionu korun. Z toho na výhry ve 30 slosováních bylo rozděleno 162 milionů korun. Na fixní a variabilní náklady, jako například za provoz či reklamní kampaň, MF vydalo 45 milionů korun. Podle úřadu šlo z hlediska počtu hráčů i registrovaných účtenek o úspěšný projekt i v mezinárodním porovnání.
