Babiš zdaní sám sebe. I přes Sobotkovy výhrady vláda schválila zdanění dluhopisů

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
Aktualizováno 19. 4. 2017 16:20
Výnosy z korunových dluhopisů, které od své firmy nakupoval třeba i ministr financí, se možná budou danit. Vláda schválila návrh Andreje Babiše, i když mu premiér vyčítá, že s ním měl přijít dříve. Zdanění se nebude týkat korunových "spořicích" dluhopisů, které vydal stát.
Premiér s vicepremiérem při jednání sněmovny. Ilustrační snímek.
Premiér s vicepremiérem při jednání sněmovny. Ilustrační snímek. | Foto: ČTK

Praha - Vláda schválila návrh na zdanění výnosů z korunových dluhopisů, který předložil jako poslanecký návrh zákona vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Nikdo z ministrů nebyl proti, informoval na Twitteru mluvčí kabinetu Martin Ayrer.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale už před jednáním vlády vyjádřil pochybnosti o tom, zda sněmovna stihne do konce volebního období normu projednat.

Návrh zákona předpokládá, že by dani podléhaly od příštího roku úroky z obligací, které nakoupili od firem jejich majitelé a lidé ekonomicky propojení. Zdanění by se tak netýkalo korunových dluhopisů, které vydal stát.

Sobotka dnes také Babiše požádal, aby na příští jednání vlády předložil informaci o tom, jak finanční správa prověřuje firemní emise korunových dluhopisů vydaných v roce 2012. Tyto obligace, které nepodléhají zdanění, vydal tehdy i holding Agrofert, který do letošního února patřil Babišovi. Korunové dluhopisy Agrofertu nakoupil pouze Babiš.

Informace o prověřování emisí dluhopisů chtějí dostat i lidovci. Finanční správa se podle nich nemůže odvolávat na mlčenlivost. "Myslím si, že dozorové orgány mohou alespoň v určité obecné míře říci statistické údaje z hlediska kontrol a zjištění pochybení. A pan ministr financí by to měl podle mě doložit," řekl novinářům ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj se ukazuje, že řada firem nevyužila korunové dluhopisy jako nástroj pro posílení finančních zdrojů, ale jako způsob daňové optimalizace.

Schválený materiál kritizoval předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. "Návrh zákona není nic jiného než snaha ministra financí vyvinit se z vlastního daňového deliktu legislativní úpravou. Je hanbou ČSSD a KDU-ČSL, že tento návrh na vládě podpořily," uvedl v tiskovém prohlášení.

Týká se to třeba i Jančury

Možnost vydávání takzvaných nedaněných korunových dluhopisů byla zavedena už v první polovině 90. let. Současný předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek ji jako ministr financí využil u státních dluhopisů pro obyvatele. Později začaly stejným způsobem emitovat obligace i firmy. Možnost vydávat nedaněné korunové dluhopisy skončila změnou zákona s rokem 2013.

Babiš čelí kvůli korunovým dluhopisům podezření z daňové optimalizace. Nakoupil desetileté obligace Agrofertu za zhruba 1,5 miliardy korun. Z šestiprocentního úroku z dluhopisů se nehradí patnáctiprocentní daň.

Podobně přitom postupovali i další čeští podnikatelé. Korunové dluhopisy vydalo kolem pěti set firem, mezi nimi také banky nebo státní podniky. Server HlídacíPes.org naposledy upozornil, že "díry" v zákoně využil také majitel společnosti Student Agency Radim Jančura. 

Sobotka už před jednáním vlády řekl, že Babiš měl návrh na zdanění výnosů z dluhopisů předložit dřív. Nyní podle premiéra kvůli velkému množství neprojednaných návrhů zákonů ve sněmovně hrozí to, že se nepodaří normu před volbami schválit.

Vláda dostala na stůl také podobný návrh nezařazeného poslance Karla Fiedlera. Ten požadoval, aby se nové zdanění týkalo nejen lidí přímo svázaných s firmou, která dluhopisy vydala, ale i jejich blízkých. "Text pozměňovacího návrhu Andreje Babiše nijak neřešil možnost jeho poměrně snadného obejití prostřednictvím převodu na třetí osobu," uvedl Fiedler.

Vláda však nakonec hlasovala pro verzi ministra financí. "Návrh poslance Fiedlera byl v podstatě totožný věcně, ale byl velmi nesprávně legislativně technicky uchopen," řekl šéf legislativní rady vlády Jan Chvojka (ČSSD).

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V soutěži o miliardovou armádní zakázku na BVP zůstaly tři firmy

Předběžnou nabídku na dodání 210 bojových vozidel pěchoty za zhruba 50 miliard korun ministerstvu obrany doručily tři z oslovených firem. Německé konsorcium PSM s obrněncem Puma se rozhodlo soutěž opustit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy