Pět korun za PET láhev a devět z deseti Čechů bude recyklovat, ukázal průzkum

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
9. 1. 2019 15:43
Vratná záloha by 86 procent Čechů motivovala k tomu, aby použité PET lahve nosili zpět do obchodu. Záloha by měla být tři nebo pět korun za lahev, vyšší částku by byli ochotni zaplatit mladí lidé do 34 let a lidé s vyšším vzděláním. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury Ipsos, kterého se on-line zúčastnila tisícovka respondentů.
Výkupní automat na PET lahve.
Výkupní automat na PET lahve. | Foto: Karlovarské minerální vody

Rozhodný souhlas s vracením PET lahví do obchodu vyjádřilo 61 procent, což je podle mluvčího Ipsosu Tomáše Macků poměrně vysoký podíl. "Vracet použité lahve do obchodu jsou ochotnější lidé s vyšším vzděláním a příjmem, kteří jsou obecně více environmentálně uvědomělí," dodal. Výzkum podle něj ukázal, že jsou Češi na zálohování PET lahví připraveni.

Výše zálohy, která by lidi motivovala k vracení, by podle 28 procent respondentů měla činit tři koruny a podle 29 procent pět korun. Více než šest korun by to mělo být podle 15 procent lidí, desetina by si představovala jednu korunu. Průměr za populaci tak dosáhl 5,30 koruny za lahev. Vyšší částku by byli ochotni platit mladí lidé do 34 let, lidé s vyšším vzděláním a muži.

Respondenti měli v průzkumu také odhadnout, jaký je průměrný čas rozkladu PET lahve v přírodě. V průměru odpověděli, že je to 201 let. Ženy tipovali 174 let, muži 227 let. Skutečná doba rozkladu PET lahve je 50 až 80 let.

Český producent nápojů, firma Karlovarské minerální vody, výsledky výzkumu vítá. "Na konci ledna představíme možnosti zavedení zálohového systému v podmínkách České republiky, které vzešly z rozsáhlých analýz současného stavu nakládání s nápojovými PET obaly, a to z pohledu ekonomického, environmentálního i sociologického," říká Alessandro Pasquale, generální ředitel Karlovarských minerálních vod.

V třídění odpadů patří Češi na přední příčky v Evropě. Spolu s účastí na třídění postupně narůstá i množství vytříděného odpadu na obyvatele. Podle údajů společnosti EKO-KOM, která zajišťuje sběr a recyklaci po celé zemi, odpad v roce 2017 třídilo 73 procent obyvatel republiky. Za rok vytřídili 47 kilogramů plastů, skla papíru a nápojových kartonů na osobu.

Směrnice, kterou Evropský parlament podpořil loni v říjnu, počítá s rozšířením odpovědnosti výrobců u celé řady plastových výrobků na jedno použití. Pro plastové lahve navrhuje mimo jiné zavedení systému samostatného sběru. Členské státy by pak měly do roku 2025 zajistit sběr 90 procent plastových lahví, třeba formou systému vratných záloh. PET je zkratka polyethylentereftalátu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 58 minutami

Kandidát ODS na senátora v Ústí nad Orlicí Kopecký odstoupil, pil před jízdou

Kandidát ODS na senátora v obvodu Ústí nad Orlicí Josef Kopecký se vzdal kandidatury. Řídil auto pod vlivem alkoholu, uvedl na facebooku. Dodal že kdyby se nevzdal kandidatury, mohl by ohrozit ODS.

"Po několika měsících kampaně jsem se rozhodl vzdát se kandidatury z osobních důvodů. Tím důvodem je prostý fakt, že na konci minulého týdne jsem udělal naprostou hloupost a sedl si za volant po požití několika piv. Bylo to na kratinkou vzdálenost, v noci na prázdné ulici, neboural jsem, nikoho jsem neohrozil. I tak je to ale neomluvitelné," uvedl na svém facebookovém profilu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Německo podle kancléře Scholze zvažuje, jestli zatím nezachová jaderné elektrárny

Německo zvažuje, zda má smysl ponechat své tři poslední jaderné elektrárny ještě v provozu. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci prohlásil kancléř Olaf Scholz. Německo původně plánovalo odstavit reaktory na konci letošního roku, čímž by země definitivně zastavila výrobu energie z jádra. Kvůli energetické krizi vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu ale řada politiků včetně těch vládních požaduje pozdější odchod od nukleární energetiky.

Scholz na úvod konference řekl, že největší výzvou nejen pro Německo zůstává ruský vpád na Ukrajinu a jeho dopady. "Hlavním cílem vlády je nezávislost Německa na fosilních zdrojích energie," řekl s tím, že důvody jsou ekologické i bezpečnostní. Kvůli válce jsou nyní nejisté dodávky ruského plynu do Evropy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy