



Vláda Andreje Babiše po týdnech váhání rozhodla, že od října obnoví cenové stropy pro pohonné hmoty a u nafty navíc opět sníží spotřební daň o necelé dvě koruny. Zároveň chce kabinet uvalit mimořádnou sektorovou daň na rafinerie.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) jedním dechem označila chystanou regulaci za „osvědčenou“. Unie českých nezávislých petrolejářů se nicméně už na jaře ohradila proti Babišovu tvrzení o až desetikorunových maržích.
V reakci na obvinění, že za vysoké ceny pohonných hmot mohou pumpaři, proto spustila webové stránky Malže a Bez regulace. V nich na konkrétních číslech z trhu dokládá, že ve skutečnosti se průměrná marže čerpacích stanic pohybuje pod dvěma korunami a konkurenční prostředí na trhu dokáže ceny regulovat i bez vládních zásahů.
Cena nafty v Česku nicméně vyrovnala historický rekord z března 2022 a od psychologické hranice 50 korun za litr ji dělí jen pár haléřů.
Spíše než snížení spotřební daně z 9,95 na 8,01 koruny za litr tak pro její cenu v následujících týdnech bude rozhodující vývoj na světových trzích. Cena ropy Brent za poslední týden spadla ze 108 dolarů za barel těsně pod stodolarovou hranici.
Provozovatelé pump nakupují do zásoby v předstihu a nákup, doprava a rafinace ropy nějakou dobu trvá. Pokud tak nynější pokles ceny ropy vydrží, mohl by se do cen na stojanech projevit přibližně na přelomu měsíce. Tedy zrovna v době, kdy začnou platit právě schválená vládní opatření.
„Vláda zajistí přijatelné ceny energií pro domácnosti i podniky,“ stojí hned v první prioritě programového prohlášení současného kabinetu. Následuje slib, že vláda posílí soběstačnost a energetickou bezpečnost státu.
Realita tomu ale zatím příliš neodpovídá. V době, kdy cena plynu opět strmě stoupá a jedna megawatthodina se na evropském trhu TTF prodává třikrát dráž než na začátku roku, jsou tuzemské zásobníky na plyn naplněné ze tří čtvrtin.
To sice nevypadá jako na první pohled špatné číslo, jenže podle unijního referenčního cíle, přijatého v reakci na energetickou krizi v roce 2022, by měly zásobníky v období mezi 1. říjnem a 1. prosincem dosáhnout naplněnosti 90 procent, v případě nepříznivých podmínek na trhu alespoň 80 procent.
Tuzemští obchodníci tak budou muset zásoby plynu doplnit bez ohledu na jeho momentálně vysokou cenu.
Aktuální naplněnost 75 procent je zároveň nejnižší za poslední roky. Vloni touto dobou měl Fialův kabinet zásobníky plynu plné na 91 procent, v předchozích dvou letech ještě více. S dnešním stavem je porovnatelný jen rok 2021, kdy byl u moci také Andrej Babiš. Tehdy ovšem ještě nemohl předpokládat, že za pár měsíců zahájí Rusko agresi na Ukrajině.
Kromě konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě letos situaci zkomplikovalo i sucho. Kvůli suchu a nízkým průtokům řek byla v některých částech Evropy omezena výroba z vodních i jaderných elektráren. Část výpadku musely nahradit jiné zdroje včetně plynových elektráren.
Specificky českým problémem je pak zpoždění nového terminálu na LNG v německém Stade. Ten měl původně od roku 2027 nahradit kapacitu, kterou má Česko pronajatou ve starším terminálu v nizozemském Eemshavenu.
Kvůli zpoždění Stade však hrozí, že v letech 2028 až 2029 nebude mít Česko náhradu. Vláda proto už v lednu pověřila ČEZ hledáním dodatečné kapacity v Eemshavenu.
Triádu zdražování uzavírá elektřina. Do té se jako u každé podobné krize nepřímo promítají jak vysoké ceny plynu, tak zmíněné následky sucha. Velkoobchodní spotová cena na tuzemském trhu je v současnosti v porovnání se začátkem května více než dvojnásobná.
Lidé, kterým nyní končí fixace, si tak oproti první polovině roku připlatí. Například společnost ČEZ v září zvýšila ceny fixovaných produktů u elektřiny o 6 až 7 procent, u plynu o 17 až 19 procent v závislosti na délce fixace.
Zvýšení cen se může dotknout i spotřebitelů, kteří mají smlouvu na více let, protože doba fixace může být kratší než doba platnosti smlouvy. Ke zdražení může dodavatel přistoupit také v případě automatického prodloužení smlouvy na dobu určitou.



Výbuch jaderné bomby ve výšce 30-50 kilometrů má minimální dopady na lidi, ale vygeneruje gigantický elektromagnetický ráz, který dokáže spálit nechráněnou elektroniku, komunikaci a paměťová zařízení na ploše stovek až tisíců kilometrů. Tím okamžitě oslepí a paralyzuje nepřátelské síly, jejichž komunikace i zbraňové systémy jsou závislé na elektronice. Je to cesta z patu ukrajinské války?



Prahu 6 povede dosavadní koalice STAN, ODS a KDU-ČSL a Prahy 6 sobě s podporou Zelených, starostou se stane Petr Prokop (STAN). Zástupci stran v úterý podepsali memorandum o koaliční spolupráci. Rozdělení gescí a funkcí ještě musí strany potvrdit koaliční smlouvou, kterou chtějí podepsat do začátku listopadu. Rada městské části zůstane devítičlenná.






Maďarští poslanci dnes odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala agentura AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.



Ústecký krajský soud v úterý poslal na 17 let za mříže muže, který zavraždil svého dvouapůlletého syna na ubytovně na Lounsku. Šestadvacetiletý muž u soudu prohlásil vinu, souhlasil s trestem. Rozsudek je pravomocný. Mladému muži hrozil až výjimečný trest. U soudu řekl, že nejde vysvětlit, proč to udělal. V době spáchání brutálního skutku byl opilý a měl v těle stopy po užití marihuany.