Kdo chce těžit české lithium a proč zrovna Australané? Máme odpovědi na nejčastější dotazy

Petr Zenkner
Aktualizováno 16. 10. 2017 13:40
Krušnohorský Cínovec ukrývá asi čtyři procenta světových zásob lithia, představuje tak největší ložisko svého druhu v Evropě. Těžební náklady na získávání lithia na Cínovci by mohly dosáhnout deseti miliard korun. Kromě českého Cínovce se těžba lithia v Evropě plánuje také v sousedním Německu a Srbsku. Poslanci dnes budou řešit, jestli je v pořádku, aby lithium v Česku těžila australská firma. Projděte si otázky a odpovědi k tématu.
Lithiová ruda z Cínovce.
Lithiová ruda z Cínovce. | Foto: Matej Slávik

Praha - Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček podepsal 2. října memorandum s australskou těžařskou společností European Metal Holdings, která chce v Česku těžit lithium. Od té doby je lithium ve středu zájmu politiků a dnes se k němu na mimořádné schůzi sejdou poslanci.

On-line deník Aktuálně.cz odpovídá na deset základních otázek, které se možné budoucí těžby suroviny v severočeském Cínovci týkají.

1. Kde jsou v Česku ložiska lithia?

V oblasti Cínovec v Krušných horách jsou asi čtyři procenta světových zásob lithia. Jde o největší ložiska v Evropě. Z této rudy jde zpracováním získat asi sedm milionů tun lithného karbonátu, s nímž se potom obchoduje.

2. Kdo chce v Česku těžit lithium?

Průzkumnou licenci od roku 2010 drží společnost Geomet. Ta ji získala od ministerstva životního prostředí, jež firmě letos v lednu licenci prodloužilo. V dubnu 2017 dostala firma od ministerstva předběžný souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru. Do roku 2025 o něj nemůže požádat nikdo jiný. Geomet vlastněný původně českými geology se v roce 2013 spojil s australským investorem European Metals. Ta do průzkumných vrtů, analýz, výpočtů zásob a studií proveditelnosti investovala už 350 milionů korun.

3. Kdo jsou australští investoři?

European Metals je jednou z mnoha menších těžebních firem, které se po celém světě zaměřují na suroviny potřebné k rozvoji elektromobility a zelené energetiky. Velmi často mají sídlo v Sydney nebo v Londýně. Tyto firmy investují do poměrně rizikových projektů a získávají peníze od dalších investorů na zdejších burzách, protože tady existuje investorská komunita, pro niž jsou tyto transakce běžné. Jedním z významných akcionářů European Metals je například skupina Cadence Minerals (dříve Rare Earth Minerals), která po světě investovala do celkem šesti podobných projektů, z nichž tři už jsou v raném stadiu těžby.

4. Kdy by se v Česku mohlo začít těžit lithium?

Těžba lithia by mohla začít v roce 2022. Závisí to ale na konečném rozhodnutí o ekonomičnosti těžby, které European Metals udělá zřejmě během příštího roku. Náklady na těžbu a zpracování podle předběžné studie proveditelnosti pro budoucí investory mají dosáhnout 10 miliard korun. Jde o přípravu dolu a zpracovatelského závodu, který by mohl být v katastru obce Dubí. Studie zatím propočítala prvních 21 let provozu případného dolu na Cínovci, během nich by těžaři dobyli maximálně 37,8 milionu tun rudy. Z nich lze získat 462 tisíc tun karbonátu lithia v odhadované tržní hodnotě 99 miliard korun.

5. Mají průzkumné licence v Česku i další firmy?

Kromě Geometu mají průzkumné licence pro hledání strategických kovů ještě firmy GIS Geoindustry Plzeň a KMK Granit. V lithiu se angažuje i český investiční fond RSJ. Ten ale nehodlá lithium těžit, ale chce pouze znovu "prosít" bývalé odkaliště po těžbě cínu na Cínovci. RSJ má od Českého báňského úřadu povolení k těžbě na ploše 12 hektarů jím vlastněnou firmou Cínovecká deponie. O podobné povolení se fond snaží i v Horním Slavkově na Sokolovsku. Na obou odkalištích je 7500 tun vytěžitelného lithia, což je asi 40 tisíc tun karbonátu.

Podívejte se na reportáž z června letošního roku:

Společnost European Metals, která zakoupila práva na těžbu žádaného kovu, plánuje její začátek na rok 2019. Svět na to netrpělivě čeká. | Video: Reuters

6. Existují konkurenční projekty?

Do průzkumu lithia se investuje po celém světě. Přímo v Evropě existují dva projekty na těžbu. V Srbsku objevila v roce 2004 ložisko lithia v minerálu jadaritu společnost Rio Tinto. Jeden ze čtyř největších těžebních gigantů na světě už zde investoval v přepočtu dvě miliardy korun (90 milionů dolarů). Letos v červenci podepsalo Rio Tinto a srbská vláda memorandum o porozumění, které má urychlit těžbu lithia v Srbsku, s níž se počítá po roce 2023.

Na německé straně Krušných hor od roku 2011 zkoumá u saské obce Altenberg v bezprostřední blízkosti českých hranic možnosti těžby firma Deutsche Lithium. V ní mají podíl společnost Bacanora Minerals a Solarworld. Obě firmy předpokládají, že během roku 2019 dokončí studii proveditelnosti těžby. S těžbou se počítá po roce 2021.

7. Co je lithium?

Stříbrný bílý kov s nejmenší hustotou ze všech pevných látek. Má vynikající vodivé vlastnosti pro elektřinu a teplo. Lithium na vzduchu samovolně oxiduje (hoří). Proto se uchovává ve sloučeninách, jako lithný karbonát. Lithium se vyskytuje v minerálech (jako jde zinwaldit nebo jadranit) či v roztocích solných jezer. Z takzvaných solanek pocházejí asi dvě třetiny současné světové produkce lithia. Tato těžba je levnější, ale ekologicky výrazně drastičtější. Na Cínovci by se těžilo ekologičtější hlubinnou těžbou.

8. Kolik stojí lithium?

Jeho cena se podle společnosti Benchmark Minerals, která tyto strategické kovy sleduje, pohybovala během léta kolem 14 tisíc dolarů za tunu. Lithium se zatím neobchoduje na žádné burze kovů. Většina kontraktů na dodávky lithia je dlouhodobých. Na spotových trzích v Číně loni cena krátkodobě vyskočila až na 20 tisíc dolarů. Důvodem bylo malé množství suroviny na trhu.

9. K čemu je lithium potřeba?

Lithium je spolu s kobaltem důležitým kovem pro rozvoj elektromobility nebo skladování energie. Pro uložení jednoho megawattu elektřiny jsou potřeba baterie, které obsahují 500 kilogramů lithia, pro jedno elektroauto je potřeba mezi 25 až 50 kilogramy (nejvíce ho potřebují automobily Tesla). Lithium je také v bateriích notebooků (30 gramů) a v mobilech (3 gramy).

10. Jaká je světová těžba lithia?

Na celém světě se v roce 2016 vytěžilo 36 tisíc tun lithia. Nejvíce v Austrálii (14 300 tun) a Chile (12 000 tun). Globálnímu trhu s lithiem v současnosti dominují čtyři těžební firmy: americká Abermarle (32 %), chilská SQM (23 %), čínská Tiangi (17 %) a americká FMC (10 %).

 

Právě se děje

Aktualizováno před 36 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy