Demografický vývoj je neúprosný, Evropě chybějí lidé

Miroslav Rössler, Moravská vysoká škola Olomouc
9. 3. 2011 14:23
Společným tématem sjednocené Evropy se staly řízení demografie a management talentů
Univerzity neprodukují dost absolventů pro obsazení nejžádanějších pozic.
Univerzity neprodukují dost absolventů pro obsazení nejžádanějších pozic. | Foto: Web Univerzity HK

Olomouc - Vyspělé ekonomiky jsou v zajetí problému nedostatku talentů. Již v roce 2006 chyběli v Německu lidé pro obsazení cca 50 tisíc technických míst.

Dle prognóz se bude situace dále jen zhoršovat. Předpokládaný výhled spekuluje o nárůstu neobsazených pracovních míst o 10 tisíc ročně.

Každá neobsazená pozice technika však bude také znamenat potenciální ztrátu 2,3 pracovního místa (jak uvádí Verein Deutcher Ingenieure - Asociace německých inženýrů).

To signalizuje významnou disbalanci podmínek v již hodně kritické situaci na současném evropském trhu práce.

Naopak každé obsazené místo technika může situaci jenom zlepšit (vznikem 2,3 nového místa ve vazbě na něj).

V této souvislosti lze spatřit významný moment společenské odpovědnosti organizací, tažených aktivním přístupem k talent managementu. Analýza rovněž přinesla další významné zjištění - univerzity v ekonomicky nejvyspělejších evropských zemích neprodukují dostatečné množství nových pracovníků pro obsazení nejžádanějších pozic (strojírenských profesí, ICT apod.).

Vyhledávání talentů tak nabývá globálních rozměrů. Tato forma talent managementu se pravděpodobně stane nejoblíbenější (v Německu to tvrdí 73 % dotázaných, ve Velké Británie až 78 %). I v Itálii, Rusku a Španělsku bude pravděpodobně tato činnost dle výsledků šetření nejdůležitější (dle 50% názorů dotázaných) do roku 2015.

Je třeba zapojit přistěhovalce a etnické menšiny

Problém nedostatku talentů bude muset být řešen i z alternativních zdrojů se zacílením na specifické cílové skupiny (ženy, přistěhovalci, etnické skupiny, které zatím mezi pracujícími nejsou). Není vyloučen ani přesun podnikání do nových míst se snadnějším přístupem k talentovaným lidem.

Tato úvaha se může díky výhodě nižších nákladů stát velmi dynamickým parametrem při rozhodování o umístění firemních poboček rozvíjejících se firem. Demografický profil pracovní síly je ovlivňován zejména porodností a průměrným důchodovým věkem. 

Evropa stárne a odborníky nemá kdo nahradit.
Evropa stárne a odborníky nemá kdo nahradit. | Foto: Reuters

Ve Francii (s průměrnou porodností/celkovou plodností 2,00 porodů na jednu ženu), je dost dobrý populační růst k zajištění chodu ekonomiky bez nutnosti spoléhání se na migranty. Průměrný důchodový věk je zde 58,8 roků. 

Německo naproti tomu má nižší míru celkové plodnosti (1,32 porodů na jednu ženu), ale mnohem vyšší průměrný důchodový věk (61,3 roků), v Itálii je situace obdobná.

Méně naléhavým problémem je řízení demografie ve Španělsku, Rusku i Velké Británii.

Stárnoucí pracovní síla představuje pro firmy značná rizika - vedle ztráty výkonnosti i (závažnější) ztrátu znalostí. K řízení demografie se tedy bude do budoucna nejspíše využívat postupů ve formě interních školení nebo víceoborových kvalifikací.

Tento materiál vznikl v rámci společného projektu Aktuálně.cz a CSR fórum - webového magazínu Byznys a společnost.

Sekce chce informovat o světě firem, neziskových organizací, trendech v CSR a společenské odpovědnosti vůbec.

 

Právě se děje

Další zprávy