Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) vyzval 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert, aby dobrovolně vrátily peníze, které čerpaly na podporu zemědělské činnosti. Zahájil předsoudní fázi vymáhacího procesu. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Informoval v úterý server iROZHLAS.cz.
„Pokud jde o aktuální vymáhání podpor v souvislosti s posouzením problematiky střetu zájmů, fond v mezidobí zahájil předsoudní fázi vymáhacího procesu,“ řekla serveru mluvčí fondu Barbora Šenfeldová. Vedení fondu firmám zaslalo výzvy k vrácení poskytnuté podpory. Dceřiné firmy Agrofertu tak mají možnost peníze vrátit a vyhnout se soudnímu sporu. Konkrétní částky ani termíny pro vrácení podpory fond neupřesnil.
„Jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu se zákonem a s dotačními pravidly, a proto nevidíme důvod k vymáhání ani vracení dotací. Jsme připraveni se bránit i soudní cestou,“ sdělil serveru mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
Evropská komise i tuzemské soudy došly k závěru, že Babiš v prvním funkčním období střet zájmů nevyřešil a měl na Agrofert, vložený ve dvou tehdy funkčních svěřenských fondech, stále vliv.
Babiš, který byl vloni v prosinci po vyhraných volbách znovu jmenován předsedou vlády, dlouhodobě střet zájmů odmítá. V únoru akcie Agrofertu vložil do nově vytvořeného fondu RSVP Trust, který má být zcela nezávislý. Tím považuje střet zájmů za vyřešený.
Kvůli dotacím Agrofertu si nechával zpracovat analýzu také Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který mezi zemědělce rozděluje evropské dotace. SZIF v dubnu uvedl, že vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou a není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace.
Evropská komise minulý týden potvrdila, že české úřady mohly obnovit zemědělské dotace firmám z Agrofertu, nicméně Evropská unie zatím žádné finance neproplácí, dokud celou záležitost s potenciálním střetem zájmů neprověří.
Zemědělský fond zároveň dříve dospěl k závěru, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Babiš premiérem.
Mohlo by vás také zajímat: Premiér Andrej Babiš promluvil 30. května 2026 o tom, že chce bojovat tvrději proti některým návykovým látkám.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Hormuzský průliv má podle Trumpa čelit blokádě, USA chtějí od lodí poplatky za ochranu
Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.
ŽIVĚ Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková dnes parlamentu předložila svou demisi
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.
Lídrem ANO pro obecní volby v Praze by měl být Jan Hušbauer
Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.
Německo škrtá obří fregaty F126. Námořnictvo má dostat menší a levnější lodě F128
Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.
Maďarský parlament schválil dodatek k ústavě, jenž má ukončit mandát prezidenta
Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.