Koronavirová opatření jsou podle ředitele firmy Dotykačka Petra Menclíka likvidační zejména pro diskotéky a kluby, jejichž tržby se meziročně propadly o 76 procent. V případě hospod činí pokles v porovnání s předchozími dvanácti měsíci 55 procent, u restaurací 37 procent. Nejlépe situaci zvládají kavárny a bistra, které si v tržbách meziročně pohoršily o 19 procent. Firma data zveřejnila v úterý v tiskové zprávě.
Pokladní systém Dotykačky využívá čtvrtina českých gastronomických zařízení. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už během první jarní vlny pandemie pozastavila podnikatelům povinnost používat elektronickou evidenci tržeb (EET), později opatření prodloužila až do konce roku 2022.
Dotykačka tak sleduje pouze aktivní pokladny. Ve statistikách tak může vzniknout zkreslení tam, kde podniky zachovaly svůj provoz, ale v důsledku odložení EET vypnuly pokladnu a vrátily se ke kasírkám.
Menclík se domnívá, že pro stravovací provozy znamenalo nejtěžší chvíle první uzavření na jaře. "Na tak razantní omezení tehdy nikdo nebyl připraven. V půlce března tak ze dne na den zavřely tři čtvrtiny podniků a tržby se propadly o 87 procent. V dalších týdnech pak postupně okénka otevřelo 40 procent podniků a tržby se vyšplhaly asi na třetinu původních hodnot," připomněl Menclík situaci z loňského jara.
V letních měsících se jim navzdory rozvolnění propad z jarní uzavírky nepodařilo dohnat. Odhadem zhruba deset procent podniků už neotevřelo. Zbývající zařízení sice měla vyšší obraty než před vypuknutím krize, i tak ale byla čísla nižší než během předchozího léta.
Meziroční propad tržeb v jednotlivých segmentech gastronomie
| Diskotéky, kluby | 76 % |
| Hospody | 55 % |
| Bary, hotely | 45 % |
| Sportbary | 40 % |
| Restaurace | 37 % |
| Kavárny, bistra | 19 % |
Zdroj: Dotykačka
V průběhu roku s pandemií a vládními restrikcemi se pak restaurace i ostatní stravovací zařízení podle Menclíka zvládly situaci částečně přizpůsobit. Do režimu výdejních okének s každou novou uzávěrou nastupují podle něj rychleji a efektivněji i díky moderním technologiím.
Přesto podle restauratéra Luboše Kastnera, který obor gastronomie zastřešuje v rámci Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), aktuálně hrozí zánik každému čtvrtému zařízení. "Víc než třetinový pokles hodnoty trhu v kombinaci s nejistými kompenzacemi a slabým nájezdem tržeb v roce 2021 způsobí odliv zhruba čtvrtiny provozovatelů a analogicky stejného
počtu zaměstnanců. Pro záchranu odvětví je nyní zásadní, kdy dojde alespoň k částečnému rozvolnění a obnově provozu," řekl.
Zlínský a Karlovarský kraj dopadly nejhůře
Koronavirová krize, která tomuto odvětví způsobila propad tržeb o 37 procent, se také odlišně projevila v jednotlivých regionech. Největší meziroční pokles postihl Zlínský kraj, dále Karlovarský a Plzeňský. Zatímco v prvním případě je na vině koronavirové ohnisko během léta, Karlovarský kraj ochromil zásadní úbytek zahraničních turistů v lázeňských centrech.
V západních Čechách jsou pak i další příčiny. "Vedle podstatného snížení tranzitu na hlavním tahu z Německa má zásadní vliv i to, že v Plzeňském kraji převládají hospody, tedy aktuálně jeden z nejpostiženějších gastroformátů," vysvětlil Kastner.
Naopak nejlépe situaci ustály Liberecký, Královéhradecký a Středočeský kraj. V posledním jmenovaném po celou dobu restrikcí zachovalo provoz největší procento gastronomických podniků, stejně jako v Praze.
Vláda poprvé v boji proti koronaviru zakázala vstup veřejnosti do gastronomických podniků loni od 14. března. Po první uzávěře mohly od 11. května pustit hosty na zahrádky, od 25. května kabinet povolil i provoz vnitřních prostor.
Další nucené uzavření nastalo od 14. října, to trvalo do 2. prosince. Následně ale platila pro restaurace, bary i kavárny výrazná omezení kapacity i otevírací doby. Stravovací podniky jsou znovu zcela uzavřené od 18. prosince. Občerstvení mohou prodávat jen přes výdejní okna či rozvoz.
