Státu se sice daří vybírat daně, firmy se ale topí v byrokracii, kritizují kontroloři

ČTK ČTK
25. 7. 2019 15:43
Výběr daní se zlepšil, daňovým subjektům ale narůstají administrativní povinnosti a administrativní náročnost se zvyšuje také u správy daní a s ní rostou i náklady na tuto správu. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) k tématu daní v Česku za roky 2014 až 2017.
Foto: Thinkstock

Problémem je podle kontrolorů i silná závislost příjmů státu na ekonomickém růstu a velké daňové zatížení práce. Daňová struktura v Česku je navíc stále složitá, uvedl NKÚ. Ministerstvo financí (MF) vítá, že NKÚ konstatoval zlepšení výběru daní. Na zjednodušování daňového systému pracuje, zvýšení administrativy je dílčí, reagovalo MF.

Inkaso daní včetně cla a pojistného vzrostlo mezi lety 2014 až 2017 o 22 procent. V roce 2017 to bylo 1,428 bilionu korun. Příčinou vyššího inkasa daní je podle NKÚ zejména silný ekonomický růst, růst mezd a s tím související vyšší spotřeba obyvatelstva. Nejvíc se tak zvýšilo inkaso u daní ze spotřeby a u daní z příjmů.

"Do budoucna je ale závislost příjmů státního rozpočtu na ekonomickém růstu a na plné zaměstnanosti problémem pro jeho udržitelnost," uvedl NKÚ. Připomněl, že vysokou úroveň zdanění práce, která je v Česku 43,4 procenta a převyšuje průměr EU, kritizují i orgány Evropské unie.

Menší vliv na zvýšení příjmů z daní měly zavedení kontrolního hlášení či EET, konkrétní přínos však podle NKÚ nebyl přesně vyčíslen. "Tato opatření měla pozitivní dopad na dodržování předpisů a na plnění daňových povinností. Výpadek z příjmů z DPH se snížil z 20 procent v roce 2012 na 14 procent v roce 2016. Zároveň ale tato opatření zvýšila administrativní zátěž poplatníků, která je vysoká," uvedli kontroloři.

MF příznivý vliv ekonomického růstu na výběr daní nerozporuje. "Z našich analýz vyplývá, že například v případě meziročního zvýšení inkasa DPH mezi lety 2016/2017 byl vliv ekonomického růstu cca dvě třetiny a vliv kontrolního hlášení a EET cca třetinový, v absolutním vyjádření pak 20,13 miliardy Kč," uvedl mluvčí MF Michal Žurovec.

Podle ministerstva je přirozené, že některá opatření s sebou nesou dílčí administrativní nároky, MF se je snaží kompenzovat. Za pozitivní z hlediska poplatníků považuje fakt, že objem zadržovaných nadměrných odpočtů DPH je aktuálně na nejnižší úrovni.

Plnění daňových povinností trvalo poplatníkům v Česku v roce 2017 celých 230 hodin, průměr EU a Evropského sdružení volného obchodu je 161 hodin. Podle MF ale z výzkumů na téma složitosti daňového systému, které provádí světové nezávislé instituce, vyplývá, že v posledních letech se v Česku postupně snižuje administrativa spojené s placením daní.

V roce 2016 potřeboval podnikatel podle studie Světové banky na splnění svých daňových povinností 236 hodin. "Je tedy zřejmé, že pozitivní efekty desítek kroků našeho resortu směrem ke zjednodušení daní, převýšily efekty dílčího zvýšení administrativy v důsledku kontrolního hlášení či elektronické evidence tržeb," uvedlo MF.

Vysoká administrativní náročnost je problémem nejen pro daňové poplatníky, ale i pro samotnou správu daní, podotkl NKÚ. Výdaje na správu daní a pojistného v roce 2017 vzrostly proti roku 2014 o 5,7 miliardy. V roce 2017 tvořily výdaje na správu daní 23,2 miliardy korun a největší podíl, 11,8 miliardy korun, představovaly daně spravované finanční správou.

Finanční správě NKÚ také vytýká, že pro administraci daňových povinností používá jeden z nejzastaralejších informačních systémů, za jehož provoz a rozšíření v letech 2011 až 2017 zaplatila 428 milionů korun. Snižování administrativní náročnosti u daní nepomohla podle kontrolorů ani dílčí opatření k jejich větší elektronizaci.

I když se od roku 2015 využití služeb elektronické veřejné správy v Česku zvýšilo, stále je jedno z nejnižších v rámci EU. MF v reakci uvedlo, že příští rok bude hotov systém Moje Daně, přes který bude možné vyřizovat on-line daňové záležitosti s finančním úřadem.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy