Mimořádné zdanění bank získává svou podobu. Má činit 60 procent zisku po tři roky

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 10. 2022 20:14
Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhne ministerstvo financí, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok, vyplývá ze středečního jednání ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) s vedením České bankovní asociace.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Vyměřovací základna pro banky má být z let 2018 až 2021, která se zprůměruje, a přidá se dvacet procent navíc. Vstupním parametrem pro toho, kdo se stane plátcem daně, bude čistý úrokový výnos nad šest miliard korun v roce 2021.

"Pro pravicovou vládu jde o výjimečný krok, žijeme však ve výjimečné době," řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Z krátkodobého pohledu je podle něj zavedení mimořádné daně u bank efektivním řešením, jak získat další zdroje v těžkých časech.

Z dlouhodobějšího hlediska může vést zavedení mimořádného zdanění k horšímu vnímání lokálního podnikatelského prostředí. Toto zdanění se ani nepromítne do strukturálního deficitu, který je třeba snížit, dodal.

Vláda uvažuje o tom, že na banky uvalí daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax, v souvislosti s energetickou krizí a růstem cen elektřiny a plynu. Příjmy z daně by mohly být použity právě na kompenzace vysokých cen energií.

Stanjura dříve mluvil o tom, že se má týkat energetických firem, bank a rafinerií. Příští rok by podle dřívějších informací mohla přinést rozpočtu asi 70 miliard korun. U energetických firem a rafinerií počítá se zavedením pravidel podle evropského opatření. U bank chce nastavit vlastní podmínky.

Bankovní asociace před několika týdny nabídla podporu ekonomiky, která by byla alternativou k dani z mimořádných zisků a přinesla by státu až 50 miliard korun. Návrhy zahrnovaly podporu dostupného bydlení, financování Státního fondu dopravní infrastruktury, pomoc občanům při pokrytí finančních závazků, investice do digitalizace státu a spolupráci s Národní rozvojovou bankou.

"Sektor bankovnictví byl do návrhu připravené daně z mimořádných zisků zahrnut z důvodu vysoké ziskovosti sektoru nejen ve srovnání s předcházejícím obdobím, ale také v mezinárodním srovnání. Těchto vysokých zisků banky aktuálně dosahují v důsledku opakovaně zvýšené základní úrokové sazby České národní banky, což jim výhodně úročí prostředky uložené u centrální banky," reagovalo tehdy ministerstvo financí.

"Zatímco toto výhodné úročení nepromítají do bankovních produktů, které nabízejí svým klientům. Naopak tuto zvýšenou základní sazbu ČNB propisují do rostoucích úrokových sazeb u hypotečních, podnikatelských či spotřebitelských úvěrů domácností a firem," pokračovalo ministerstvo.

Zisky bank a spořitelen v letošním prvním pololetí rostly, jejich souhrnný čistý zisk meziročně stoupl o 23,6 miliardy korun na 54,61 miliardy korun, vyplývá z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank činila ke konci června 9,624 bilionu korun, což je o 1,1 bilionu korun více než na konci roku.

Video: Léta učím daně a to, co zamýšlíme, není válečná daň. Stanjurovi to vysvětlím, říká Kohajda

Veřejné rozpočtu potřebují mimořádné příjmy, protože mají mimořádné výdaje. Nelze všechno řešit jen šetřením, říká poslanec KDU-ČSL. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy