Atény - Pravoslavné Řecké církvi docházejí peníze. Cena akcií, do kterých investovala, spadla na dvousetinu a kostelům začínají chybět peníze na výplaty. Největší církev v Řecku tak podobně jako tisíce tamních podnikatelů a domácností doplácí na vleklou krizi. S tou se země potýká už šest let a navzdory více než dvěma stovkám miliard eur, které zemi půjčila eurozóna, stále balancuje na hraně bankrotu.
"Ve srovnání s rokem 2008 klesly příjmy Řecké církve zhruba o 75 procent. Zatímco tehdy činil její roční rozpočet 23 milionů eur, nyní to je 6 milionů eur," shrnuje pro řecký list Kathimerini Salonon Antonios, výkonný ředitel organizace EKYO, která se stará o peníze a majetek církve.
"Kostely a kláštery po celé zemi mají problémy s vyplácením mezd a své dluhy už teď platí na splátky, aby vůbec měly na provoz," popisuje řecký deník. Církev trpí tím, že vysychá hlavní zdroj peněz, ze kterého dosud dosud žila - pronájem a prodej nemovitostí. Církev navíc přišla o obrovskou sumu peněz kvůli pádu cen akcií největší řecké banky NBG.
Akcie ztratily většinu ceny
Cenné papíry NBG si Řecká církev pořídila v několika vlnách, v roce 1996, 2005, kdy měla jedna cenu 47,8 eura - ve srovnání se současnou cenou tedy zhruba 200krát více. Poslední nákup proběhl v roce 2010, k tomu už ale podle listu Kathimerini došlo na nátlak řecké vlády, která tak chtěla "vyslat na trh zprávu o tom, že je banka důvěryhodná a solventní".
Od té doby jde ale cena akcií NBG dolů a od prosince se pohybuje pod jedním eurem za kus. Například začátkem dubna se obchodovaly za 23 centů.
Není přesně jasné, kolik cenných papírů z celkových více než 9 miliard akcií NBG církev vlastní. Podle přehledu akcionářů z loňského léta Řecká církev patřila do skupiny "ostatní" a ta držela 0,3 procenta všech akcií banky. Před nákupem v roce 2010 psala místní média o necelých třech stovkách tisíc kusů.
Na poslední investici si přitom církev dokonce vzdala od státní instituce Hellenic Postbank úvěr v hodnotě 27 milionů eur. Stejným množstvím přispěla i ze svých úspor.
Antonios zdůrazňuje, že církev v žádném případě nehazardovala. Sám ale připouští, že měla akcie zavčas za rozumnou cenu prodat - například v roce 2007 se totiž jejich cena pohybovala nad 500 eury za kus (což je 2174krát více než nyní). "To se nestalo, takže krize zasáhla církev stejně jako zbytek země. NBG už od roku 2008 nevyplácí dividendy a cena akcií spadla na hodnoty, při kterých nemají pro investory cenu," shrnuje.
Budovy a pozemky? Bolest hlavy
Kromě toho Řecká církev doplácí na padající ceny nemovitostí, o něž není v době krize zájem. Ceny nájmů budov a pozemků, které pronajímá, klesly od roku 2008 o 30 až 70 procent.
Řecká církev vlastní 19 tisíc hektarů orné půdy, 700 parcel, 400 kancelářských a 260 rezidenčních budov. "Většina z nich je neosídlena a jejich využívání je vzhledem k nákladům na údržbu, na kterou chybí peníze, jen bolestí hlavy," uvádí Kathimerini. Podobný majetek má prakticky každý kostel nebo klášter a musí z něj platit daně, například z příjmů nebo z nemovitosti.
A vláda církvi situaci neusnadňuje. V Aténách, Soluni a dalších dvou městech od ní odkoupila 123 nemovitostí, za které stále ještě nezaplatila. Církev už ale tento majetek využívat nemůže.
Možný bankrot přitom může mít i společenský rozměr. Církev totiž zároveň funguje jako záchranná síť pro Řeky, kteří se kvůli krizi a drastickým vládním škrtům ocitli v nouzi. "Tyto programy jsou teď v ohrožení. Výsledkem může být dominový efekt s mnoha sociálními následky, protože církev patří k hlavním poskytovatelům pomoci nejohroženějším skupinám v Řecku," varují řečtí novináři.
