Dálnice z Vídně se přiblížila k Mikulovu. Pokračování na Moravě je v nedohlednu

Petr Kučera ČTK Petr Kučera, ČTK
8. 12. 2017 12:18
Dálnici z Vídně na sever začali Rakušané budovat po roce 1989 a nyní se přiblížili k české hranici na zhruba deset kilometrů.
Z Vídně k Mikulovu. Projeďte si novou část rakouské dálnice | Video: ASFINAG

Vídeň, Praha - Rakušané dnes zprovozňují 25 kilometrů dálnice A5, která vede z Vídně k Mikulovu. Nový úsek mezi Schrickem a Poysbrunnem výrazně zrychlí i cestu mezi Brnem a rakouským hlavním městem, kterou dosud zpomalovaly kolony v Poysdorfu a padesátikilometrové omezení rychlosti při průjezdu obcí.

Dálnici z Vídně na sever začali Rakušané budovat po roce 1989 a nyní se přiblížili k české hranici na zhruba deset kilometrů. Pokračování na české straně, kde chybí téměř 25kilometrový úsek dálnice D52 mezi Pohořelicemi a Mikulovem, je ale zatím v nedohlednu.

Dálnice A5 Schrick - Poysbrunn
Dálnice A5 Schrick - Poysbrunn | Foto: Asfinag

Čtyřproudová komunikace z Brna do Rajhradu je v provozu od 70. let, pokračování do Pohořelic se - tehdy jako rychlostní silnice - otevřelo v roce 1996. Od té doby stavba stojí.

Zpoždění způsobily hlavně spory o to, zda je potřeba z Pohořelic do Mikulova rozšiřovat silnici na čtyři pruhy, nebo zda postavit jen dálniční spojku z Břeclavi k rakouským hranicím. Dálnice D2 z Brna do Břeclavi totiž vede relativně blízko plánované dostavby D52. Ekologové napadají také vedení přes Novomlýnské nádrže a chráněnou krajinnou oblast Pálava.

"Také jsme nemohli pokračovat kvůli tomu, že Jihomoravský kraj neměl až do loňska zásady územního rozvoje," řekl minulý týden český ministr dopravy Dan Ťok. Teprve loni na podzim kraj rozhodl, že nová dálnice má kopírovat současnou silnici první třídy číslo 52 a že se tedy bude stavět varianta přes Mikulov, ne Břeclav.

Dálnice D52 - plánovaný obchvat Mikulova
Dálnice D52 - plánovaný obchvat Mikulova | Foto: ŘSD

Při slavnostním otevření rakouské dálnice před týdnem (do provozu řidičům se předala teprve dnes) Ťok řekl, že stavba jihomoravské části by měla skončit nejpozději v roce 2030.

Nejprve se má začít stavět obchvat Mikulova - Ředitelství silnic a dálnic předpokládá, že to bude v roce 2019. Obchvat bude měřit čtyři kilometry a měl by stát 1,9 miliardy korun. Nyní se čeká na pravomocné územní rozhodnutí. Pokud by se začalo stavět v roce 2019, měl by být obchvat hotový v roce 2023. Výkup pozemků ještě nezačal.

Pro další úseky vzniká dokumentace pro územní rozhodnutí a Ředitelství silnic a dálnic nepředpokládá, že by se začalo stavět do roku 2020.

Také na rakouské straně zbývá poslední úsek přímo k hranicím. Společnost ASFINAG (rakouská obdoba českého Ředitelství silnic a dálnic) počítá, že nejdůležitější část - pětikilometrový obchvat Drasenhofenu - začne stavět příští rok na jaře a skončí ve druhém pololetí 2019.

Česká republika dálniční spojení s Rakouskem zatím nemá. Druhou spojnicí má být dálnice D3 přes České Budějovice, i její dostavba ale opakovaně nabírá další zpoždění.

Podívejte se také na prodloužení jihočeské D3:

Dálnice D3 je delší. Prodloužila se o dalších 5 kilometrů | Video: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 2 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 4 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy