Podle úřadu byla za poklesem stavebnictví vysoká srovnávací základna z loňského ledna, který byl mimořádně teplý a kdy stavbaři mohli pracovat bez omezení. V porovnání s lednem 2018 tak byla letos nižší produkce v pozemním i inženýrském stavitelství.
Naposledy stavebnictví zaznamenalo meziroční pokles v prosinci 2017, kdy se snížilo o 1,1 procenta. O měsíc později ale stavební výroba díky mimořádně příznivým klimatickým podmínkám meziročně vzrostla o 36,9 procenta.
Meziroční pokles stavební produkce letos v lednu tak nepřekvapil, uvedla Petra Cuřínová z ČSÚ a doplnila, že meziměsíčně po očištění od vlivu sezonnosti byla výroba ve stavebnictví vyšší o 2,9 procenta.
Pozemní stavitelství, kam spadá stavba bytů, kanceláří nebo skladů, v meziročním srovnání kleslo o 13,1 procenta. V inženýrském, které tvoří ze značné části dopravní infrastruktura, byla výroba nižší o 13,7 procenta.
Stavební úřady ale vydaly meziročně o půl procenta více stavebních povolení a orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 17,3 procenta. Počet zahájených bytů se pak proti loňskému lednu zvýšil o 15,3 procenta na 2797 bytů. Dokončeno jich bylo 2753, meziročně tedy o 28,2 procenta více.
Podle ředitele společnosti Ekospol Evžena Korce je povolování stavby nových bytů velice pomalé. "Dá se tak říci, že nedostatek bytů na pražském trhu a jejich rostoucí ceny vedou k tomu, že lidé začínají preferovat pořízení rodinného domku daleko za hranicemi hlavního města. Cenově je to už bohužel často vyjde velmi podobně jako byt v hlavním městě," říká.
Podle něj tato demografická migrace však s sebou nese spoustu problémů včetně vyšší zátěže na infrastrukturu středočeských obcí či zhoršení dopravní situace na příjezdových trasách do Prahy.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebních firmách se meziročně zvýšil o 0,3 procenta a jejich průměrná hrubá měsíční mzda proti loňskému lednu vzrostla o 4,2 procenta.
V lednu se nedařilo ani průmyslová produkci. Ta klesla meziročně o 1,1 procenta. K poklesu přispěl hlavně automobilový průmysl. Negativní vliv na výsledek ale měla i vysoká srovnávací základna z loňského roku. Oproti prosinci průmysl oslabil o 1,3 procenta po vyloučení sezonních vlivů.
K meziročnímu poklesu nejvíc přispěla výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, která ochabla o 6,9 procenta. "Nejvýrazněji klesl automobilový průmysl, což bylo částečně způsobeno odstávkami ve výrobě," uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Iveta Danišová.
Nižší byla i výroba pryžových a plastových výrobků (pokles o 5,9 procenta). Nedařilo se ani zpracovatelům dřeva, kterým produkce klesla o téměř 18 procent.
"Česká republika je exportně nejvýrazněji exponována vůči zemím, které ve své aktuální prognóze OECD vypichuje jakožto klíčové původce současného ekonomického zpomalování - jde o Čínu, Německo, Itálii a Británii. Exportní expozice Česka vůči těmto zemím činí zhruba 45 procent celkového objemu tuzemského exportu a žádná jiná země nemá v souhrnu exportní expozici vůči uvedenému kvartetu tak vysokou," říká hlavní ekonom Czech fund Lukáš Kovanda.
Podle něj tedy bylo jen otázkou, než se zhoršování zahraničních podmínek projeví citelným oslabením tuzemského průmyslu.
Naopak růst o 16 procent zaznamenaly energetické společnosti a distributoři plynu a tepla. O necelých 23 procent stoupla produkce farmaceutických firem.
Hodnota nových zakázek se v lednu meziročně zvýšila o 1,9 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 2,7 procenta, zatímco tuzemské zakázky vzrostly o 0,3 procenta.
Nové zakázky získal především automobilový průmysl a výrobci elektronických a optických přístrojů. Naopak menší zájem pocítili strojaři či producenti chemikálií.
Průměrný počet zaměstnanců v průmyslu se v lednu meziročně snížil o půl procenta. Průměrná hrubá mzda těchto zaměstnanců stoupla oproti loňskému lednu o 7,2 procenta.
