Snížení čisté pozice je podle ministerstva způsobeno jednak rostoucími odvody ČR do rozpočtu EU, jednak i tím, že nárůst čerpání peněz z fondů EU za programové období 2014 až 2020 nevykompenzoval pokles příjmů z rozpočtu EU za uzavírané programové období 2007 až 2013.

"Současně je však zapotřebí zdůraznit, že se všem operačním programům podařilo do konce roku 2018 využít veškeré prostředky, které bylo v souladu s pravidlem pro zrušení závazku (takzvané pravidlo n+3) potřeba vyčerpat, a ČR tak o žádné prostředky nepřišla," uvedlo MF.

ČR loni obdržela z unijního rozpočtu 94,9 miliardy korun a odvedla do něj 49,6 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.

Příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti loni činily 60,2 miliardy korun. Příjmy ze Společné zemědělské politiky byly třicet miliard korun, z toho přímé platby 21,6 miliardy korun.

Rozdíl mezi příjmy z EU a odvody do ní v případě České republiky:

Zdroj:MF

Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 ČR do konce roku 2018 zaplatila do rozpočtu EU 565,4 miliardy korun a získala z něj 1,31 bilionu korun. Celkem tak Česko dosud získala z EU o 741,3 miliardy korun více, než do něj odvedlo.

Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2017 země, které vstoupily do EU v roce 2004 s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u původních zemí EU, jako jsou Německo, Francie, Itálie nebo Velká Británie.

Bilance příjmů a výdajů EU v rozpočtu vybraných zemí v milionech eur:

Zdroj: Financial Report EC

V roce 2017 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 10,7 miliardy eur (zhruba 275 miliard korun) více, než z něj dostalo. Největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o 8,6 miliardy eur více, než do něj odvedlo.

Související

Čtyřicet miliard v minusu. Proč Česko projídá svou budoucnost a kam má investovat?

Přehled