ČNB znovu "zdražuje peníze", zvýšila základní úrokovou sazbu. Chce přibrzdit ekonomický růst

Petr Kučera Janis Aliapulios ČTK Petr Kučera, Janis Aliapulios, ČTK
Aktualizováno 1. 2. 2018 17:50
Centrální banka potřetí během půl roku použila hlavní nástroj, jímž může usměrňovat inflaci a hodnotu peněz. Podle guvernéra Jiřího Rusnoka lze letos očekávat ještě jedno další zvýšení sazeb. ČNB zároveň předpokládá, že v příštím roce měna posílí na průměrných 24,50 koruny za euro. Zlepšila také odhad růstu ekonomiky.
Česká národní banka "zdražila peníze", zvýšila základní úrokovou sazbu | Video: Janis Aliapulios

Praha - Bankovní rada České národní banky dnes v souladu s očekáváním analytiků zvýšila úrokové sazby. Základní - dvoutýdenní repo sazba - stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Informoval o tom mluvčí centrální banky Marek Zeman.

Koruna v reakci na krok ČNB posílila na hodnotu 25,17 za euro, což je nejsilnější závěrečná hodnota za posledních více než pět let. Vůči dolaru je koruna s kurzem 20,18 za dolar nejpevnější od léta 2014.

Centrální banka potřetí během půl roku použila hlavní nástroj, jímž může usměrňovat inflaci a hodnotu peněz. Od úrokových sazeb ČNB se totiž - byť ne zcela automaticky - odvíjejí tržní úroky, tedy hlavně dostupnost úvěrů pro podnikatele i běžné občany.

Naopak u spoření zatím výraznější růst úroků čekat nelze, protože banky stále mají k dispozici přebytek peněz, a nepotřebují tedy lákat nové vklady. 

Zvyšování sazeb odstartovala ČNB na začátku loňského srpna. Tehdy zvedla dvoutýdenní repo sazbu z minimální úrovně 0,05 procenta, na níž ji držela od listopadu 2012.

ČNB dnes zvýšila také lombardní sazbu - o 0,5 procentního bodu na 1,5 procenta. Lombardní sazba ukazuje, za kolik si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.

Sazby ČNB

  • Dvoutýdenní repo sazba a diskontní sazba určují, za jakých podmínek ČNB přijímá vklady od tuzemských bank. Čím vyšší úrok nabídne, tím víc peněz si u ní běžné banky uloží - tím ČNB takzvaně stahuje likviditu, tedy množství peněz na finančním trhu dostupných pro úvěry lidem a firmám.
  • "Když má obchodní banka přebytek peněz (třeba přijala více vkladů, než kolik upotřebí na úvěrech), může s nimi udělat dvě věci. Buď je poskytnout jiné bance (za úrokovou sazbu mezibankovního trhu PRIBOR), která třeba nepřijala tolik vkladů, aby pokryla úvěry. Nebo je právě uložit u ČNB - a to je sázka na jistotu," vysvětluje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
  • Jedna obchodní banka nepůjčí jiné obchodní bance, pokud za to nezíská určitý úrok navíc oproti uložení peněz u ČNB. Diskontní sazba tedy představuje spodní hranici pro tržní úrokovou sazbu PRIBOR.
  • Čím nižší PRIBOR je, tím nižší jsou zpravidla úvěry pro klienty jakékoli obchodní banky. Obchodní banky úročí své produkty (hypotéky, spotřebitelské úvěry,…) tak, že vyjdou z PRIBORu, přičtou přirážku za riziko a ziskovou marži.
  • PRIBOR přitom zároveň nebude vyšší, než je třetí z klíčových sazeb ČNB - sazba lombardní. "Ta určuje, za jaký úrok si obchodní banky mohou od ČNB naopak půjčit. ČNB má jistotu, že banky si nebudou na mezibankovním trhu půjčovat za sazbu vyšší, než je sazba lombardní. Proč by si půjčovaly dráž, když si mohou od ČNB půjčit levněji. Lombardní sazba tedy představuje horní hranici pro úrokovou sazbu PRIBOR," vysvětluje Kovanda.

Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, zůstala na 0,05 procenta.

Snaha přibrzdit ekonomický růst

"Centrální banka tak reaguje na velmi dobrou kondici domácí ekonomiky, která vykazuje velmi slušná růstová tempa. Zvyšováním sazeb přibrzďuje ekonomiku, aby zabránila tvorbě větších nerovnováh, nebo dokonce bublin," říká ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Hrubý domácí produkt - tedy výkon celé ekonomiky - rychle roste. Nezaměstnanost je rekordně nízká, lidé se nebojí utrácet, stejně jako firmy. I kvůli neuváženým investicím však hrozí vznik "bublin", jejichž splasknutí by lidem i firmám přineslo tvrdý náraz.

Cílem "zdražení peněz" je, aby se méně (uvážlivěji) utrácelo, což může v důsledku zpomalit i hospodářský růst.

Výrazný růst s sebou přináší i další problémy: firmy nemají kde brát nové zaměstnance, musí výrazně zvyšovat mzdy a kvůli tomu zase výrazně rostou ceny v obchodech. Průměrná inflace loni vyrostla na 2,5 procenta. Výrazně rostou i ceny bytů.

ČNB se tedy snaží rozjetou ekonomiku zbrzdit, aby se takzvaně nepřehřála. Guvernér Jiří Rusnok to už loni shrnul tak, že česká ekonomika je "nad svým potenciálem".

Situace je opačná než v předchozích letech, kdy se ČNB snažila podporovat růst ekonomiky i inflace (formou nízkých úroků a také měnovými intervencemi oslabujícími korunu).

Naposledy rada zvýšila úrokové sazby na počátku listopadu o 0,25 procentního bodu. Předtím zvýšila úrokové sazby v srpnu - poprvé od února 2008. Na posledním měnovém jednání 21. prosince ponechala bankovní rada úrokové sazby beze změny.

Dnešního zasedání bankovní rady se zúčastnilo pět ze sedmi jejích členů - nebyli přítomni viceguvernér Mojmír Hampl a člen bankovní rady Oldřich Dědek.

Měna posílí na 24,50 koruny za euro

ČNB na odpolední tiskové konferenci zveřejnila novou makroekonomickou prognózu. Po více než čtyřech letech v ní uvedla svůj výhled na vývoj kurzu koruny k euru, který dočasně přestala vydávat kvůli zavedení devizových intervencí v listopadu 2013.

Centrální banka očekává, že průměrný kurz české měny bude letos činit 24,9 koruny za euro. V příštím roce koruna posílí na průměrných 24,5 za euro.

"Prognóza kurzu nepředstavuje závazek ČNB a nelze ji interpretovat ani jako preferovanou či žádoucí úroveň kurzu," zdůrazňuje guvernér centrální banky Jiří Rusnok. "Ačkoli se prognóza kurzu nemusí naplňovat, poskytuje trhu vodítko ohledně budoucího nastavení měnové politiky," dodává.

Koruna již před výsledkem jednání posílila na své nejsilnější úrovně od konce měnových intervencí, poté však mírně oslabila. "Celkově mělo dnešní zasedání ČNB neutrální dopad na kurz koruny, i když během tiskové konference krátce posílila pod hladinu 25,20 koruny ze euro. Posílení k úrovni 25 koruny za euro však v nadcházejících dnech rozhodně nelze vyloučit," uvádí analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

"Čím však bude koruna silnější, tím bude z pohledu centrální banky menší potřeba úrokové sazby dále zvyšovat, jelikož měnové zpřísnění bude probíhat přes silnější kurz. Současný kurz koruny poblíž hranice 25,20 koruny za euro tak může být z pohledu ČNB již příliš silný," říká hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Centrální banka rovněž zlepšila očekávání ohledně vývoje ekonomiky. Odhad jejího letošního růstu zvýšila z předchozích 3,4 na 3,6 procenta. V roce 2019 by pak měl tuzemský hrubý domácí produkt vzrůst o 3,2 procenta - před třemi měsíci ČNB počítala s růstem o jednu desetinu procentního bodu nižším.

Inflace se bude podle prognózy po celý letošní rok držet nad dvouprocentním inflačním cílem centrální banky - mimo jiné i díky růstu ekonomiky a mezd. V příštím roce už klesne mírně pod tento cíl, očekává ČNB.

Hypotéky zdraží výrazněji

Analytici očekávají, že zvyšování sazeb centrální banky bude letos pokračovat. Na konci roku by dvoutýdenní reposazba mohla dosáhnout 1,5 procenta.

"Očekáváme, že ČNB letos zvýší sazby alespoň třikrát. Tuto skutečnost již zohledňují tržní úrokové sazby delších splatností, které se pohybují na nejvyšší hodnotě od konce roku 2013. Současná velikost úrokových sazeb u hypoték se tak jeví v kontextu tržních sazeb neudržitelně nízká," upřesňuje Seidler.

"Prozatím byl růst hypotečních sazeb velmi mírný - za poslední půlrok se jejich průměrná sazba zvedla o pouhou desetinu procentního bodu na 2,2 procenta.  Přitom samotný růst sazeb ČNB činil 0,5 procentního bodu a sazby delších splatností vzrostly ještě nepatrně více. Banky prozatím růst tržních sazeb kompenzují snižováním svých marží, ale prostor pro jejich další pokles se vyčerpává," připomíná Seidler.

Hypotéky tak podle něj začnou v následujícím půlroce zdražovat výrazněji a ke konci letošního roku by se sazby mohly přiblížit třem procentům.

Odpoledne zveřejněná prognóza ČNB ale naznačuje, že pokud se všechny její ostatní předpoklady naplní, dojde letos jen k jednomu dalšímu zvýšení úrokových sazeb. To by znamenalo, že základní dvoutýdenní repo sazba bude na konci roku na úrovni jednoho procenta.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Zaorálek zrušil projekt portálu Czechiana jako megalomanský a nadbytečný. Stál by 449,5 milionu Kč. Požadavkům EU lze podle něj dostát za méně peněz

Další zprávy