Pro okamžitý konec intervencí není důvod, vzkazuje ČNB. "Exit" přijde ve čtvrtek, říkají analytici

Janis Aliapulios Janis Aliapulios
Aktualizováno 2. 2. 2017 15:56
Bankovní rada České národní banky zopakovala, že bude korunu uměle oslabovat nejméně do začátku druhého čtvrtletí. Inflace se ke dvěma procentům, kde ji chce centrální banka mít, vrátila díky jednorázovým faktorům. Tak guvernér vysvětlil, proč centrální bankéři nemění svůj postoj. Už ve třetím čtvrtletí ale ČNB očekává růst spotřebitelských cen na úrovni 2,7 procenta.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok. | Foto: Lukáš Bíba

Praha – Česká národní banka vidí i nadále jako pravděpodobný termín ukončení intervencí období “okolo” poloviny letošního roku. Bankovní rada dnes zároveň zopakovala, že bude korunu uměle oslabovat nejméně do začátku druhého čtvrtletí.

To vše navzdory rostoucí inflaci, která v prosinci dosáhla dvouprocentního cíle ČNB a překonala očekávání centrální banky o 0,7 procentního bodu.

“Žijeme trochu pod překvapením, že se inflace vrátila tam, kde jsme ji dlouho neviděli. Vrátila se tam ale díky jednorázovým faktorům, jako je zdražení potravin nebo odeznění efektu nízkých cen pohonných hmot. V jádrové inflaci zatím nějaký silný tlak nevidíme,” řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Centrální banka zároveň zveřejnila novou makroekonomickou prognózu, podle které letos HDP meziročně vzroste o 2,8 procenta, což je oproti předchozí listopadové prognóze zhoršení o 0,1 procentního bodu.

Podle nové prognózy bude zároveň dál růst inflace. “Podmínky pro plnění dvouprocentního inflačního cíle budou udržitelné, počínaje zhruba polovinou roku 2017,” uvedl guvernér. Už ve třetím čtvrtletí ČNB očekává růst spotřebitelských cen na úrovni 2,7 procenta. Začátkem roku 2018 by se inflace měla postupně shora vracet k dvouprocentnímu cíli.

Exit přijde ve čtvrtek

ČNB podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela drží kurzový závazek navzdory masivním intervencím, které musela v lednu provést, aby hladinu 27 korun za euro ubránila. "Podle našeho odhadu musela centrální banka v průběhu ledna nakoupit 13 miliard eur (zhruba 351 miliard korun). Toto číslo je tak zdaleka nejvyšší od začátku současného režimu v říjnu 2013," uvedl.

Podle Zeisela ČNB ukončí kurzový závazek na pravidelném měnovém zasedání 4. května. "Poté předpokládáme, že koruna posílí směrem ke kurzu 26 korun za euro. Následně by však měla své zisky rychle korigovat," dodal.

Také podle hlavního ekonoma společnosti Patria Finance Jana Bureše by centrální banka mohla kvůli silnějším inflačním tlakům doma i v zahraničí ukončit intervence už v průběhu druhého čtvrtletí. “K ukončení může od konce března 2017 dojít teoreticky každý čtvrtek na zasedání bankovní rady,” myslí si Bureš.

Koruna posílí

Rovnovážný kurz koruny je podle Bureše zhruba na úrovni 25 korun za euro. K této hladině by tedy měla česká měna po ukončení intervencí ve středním až dlouhém období směřovat. Krátce po “exitu” ale není posílení měny jediným možným scénářem. “Pokud by po ukončení intervencí chtěli všichni spekulanti naráz vybrat své zisky, může se koruna teoreticky dostat do defenzívy,” uvádí Bureš. Jisté je podle něj to, že bezprostředně po ukončení intervencí bude česká měna velmi rozkolísaná.

Podle prognózy ČNB by v druhé polovině roku po konci kurzového závazku měla koruna posílit. "Prognóza ale nebere v úvahu, že posílení může být tlumeno zajištěním ze strany exportérů a stejně tak uzavíráním pozic investorů. Tato překoupenost trhu může vést až k oslabení kurzu koruny po uvolnění závazku," upozornil Rusnok.

ČNB zahájila umělé oslabování koruny v obavách z deflace v listopadu 2013. Aby splnila svůj závazek nenechat českou měnu posílit pod 27 korun za euro, nakoupila už centrální banka do konce loňského listopadu eura za 812 miliard korun. Oficiální data za prosinec a leden zatím nejsou k dispozici. Podle analytiků ale v lednu spekulanti začali koruny masivně skupovat a ČNB musela intervenovat za rekordních zhruba 350 miliard korun.

Bankovní rada zároveň jednomyslně rozhodla o ponechání úrokových sazeb na rekordně nízké úrovni 0,05 procenta. Nová prognóza předpokládá, že úrokové sazby se budou na stávající velmi nízké úrovni držet do poloviny roku.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy