ČNB tahá za brzdu. Poprvé od února 2020 zvýšila úrokové sazby, bojí se vyšší inflace

ČTK ČTK
Aktualizováno 23. 6. 2021 15:54
Bankovní rada České národní banky ve středu podle očekávání zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Důvodem zvýšení sazeb jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. K dalšímu růstu sazeb by mohla ČNB podle analytiků přistoupit letos ještě dvakrát.

"Zvýšení úrokových sazeb má za cíl tlumit inflační tlaky, jež jsou spojeny s oživením ekonomiky a s uvolňováním omezení souvisejících s pandemií, jakož i s růstem cen komodit," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Očekává, že ČNB přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb v srpnu a v listopadu, tedy vždy při zveřejnění nové čtvrtletní prognózy ČNB.

Pro středečním rozhodnutí bankovní rady ČNB zvýšit základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu hlasovali čtyři její členové. Jeden z členů rady hlasoval pro zvýšení základní úrokové sazby dokonce o 0,5 procentního bodu. Dva členové pak hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny, uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. 

"ČNB vyslala signál, že je potřeba mírně šlápnout na brzdu z titulu obav z dále rostoucí inflace. Ta je sice do určité míry způsobena problémy ve výrobě a dopravě, a nejde tak jen o inflaci taženou rostoucí poptávkou, určité náznaky přehřívání ekonomiky však - navzdory pandemii - v tuzemské ekonomice vidět lze," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

I proto je podle něj pravděpodobné, že ČNB sazby do konce roku ještě dále zvýší. "K tomu může dojít již relativně brzy, a to na začátku srpna, kdy bude bankovní rada o úrokových sazbách jednat znovu a bude mít k dispozici i novou makroekonomickou prognózu," dodal.

Na posledním měnovém jednání 6. května rada jednomyslně nechala úrokové sazby beze změny. Základní sazba tehdy zůstala na 0,25 procenta. Naposledy sazby rada změnila loni 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku.

Před pandemií loni v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta. Naposledy rada sazby zvýšila právě na únorovém zasedání v roce 2020. Květnová makroekonomická prognóza ČNB počítá se zhruba trojím zvýšením sazeb do konce letošního roku.

ČNB ve středu také zvýšila lombardní sazbu o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, ponechala beze změny na 0,05 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

"Česká centrální banka patří k prvním centrálním bankám na světě, které ke zpřísnění své měnové politiky přistoupily," upozornil ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Ve druhé polovině roku čeká jedno nebo dvě zvýšení úrokových sazeb. "Dvoutýdenní repo sazba by tak koncem roku neměla přesáhnout jedno procento," dodal.

První v regionu začala se zvyšováním úrokových sazeb po pandemii maďarská centrální banka, která v úterý zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,3 procentního bodu na 0,9 procenta.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské dnešní zvýšení sice není izolovaným krokem, ale ani začátkem pravidelné série zvyšování úrokových sazeb. "Je spíše demonstrací ochoty krotit inflaci i za velmi nejistých podmínek a tím ukotvit inflační očekávání nejen na trhu ale i mezi spotřebiteli a zmírnit jejich obavy z vysoké inflace," uvedla.

Ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková vnímá dnešní zvýšení sazeb jako přirozený krok, kterým se centrální bankéři nyní snaží stabilizovat zejména úvěrový trh a zabránit krizi podobné té v USA, která byla spojena s lákavě nízkými úrokovými sazbami a nekontrolovatelným růstem cen.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 6 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy