Praha - Oslabenou korunu bude Česká národní banka držet pravděpodobně až do konce roku 2016. Shodla se na tom bankovní rada České národní banky, oznámil po jejím jednání guvernér centrální banky Miroslav Singer.
Dosud centrální bankéři hovořili o tom, že režim intervencí neopustí dříve než ve druhé polovině příštího roku. Analytici posunutí konce intervenčního režimu očekávali, protože inflace i v příštím roce poroste pomalu a až na přelomu let 2016 a 2017 se dostane ke dvěma procentům, kde ji chce ČNB mít.
Podle nové prognózy centrální banky inflace ve čtvrtém čtvrtletí roku 2016 vzroste na 1,9 procenta. V prvním čtvrtletí roku 2017 by pak měla inflace stoupnout na 2,2 procenta.
"Potřeba udržovat výrazně uvolněné měnové podmínky i nadále přetrvává, přičemž pravděpodobnost toho, že bude potřeba ukončit kurzový závazek dříve, než předpokládá prognóza, se postupem času zmenšuje," uvedl Singer. K udržitelnému plnění dvouprocentního cíle, který je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, podle něj dojde od počátku roku 2017.
V nové prognóze také ČNB zlepšila odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 4,7 procenta z předchozích 3,8 procenta. Pro příští rok centrální banka odhad ponechala na 2,8 procenta.
Bankovní rada zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako "poblíž hladiny 27 Kč/EUR". Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.
"Ačkoli to vypadá na první pohled monotónně, důležité je to, že ČNB nepolevuje ze své politiky intervencí. Ty se velmi pravděpodobně budou protahovat," uvedl analytik Home Credit Michal Kozub. Výhled na příští rok z pohledu cen totiž podle něj není zcela optimistický. "I když poleví tlak na pokles cen ze strany pohonných hmot, tak aktuální vývoj na poli cen elektřiny ukazuje, že vzniká nový deflační tlak," dodal.
Stovky miliard na udržení kurzu
Devizové intervence spustila ČNB v listopadu roku 2013 kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila jen několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh.
Během letních měsíců se ovšem koruna dostala k hranici 27 Kč/EUR. Centrální banka proto intervenovala na devizovém trhu podle dostupných údajů proti posilující koruně letos v červenci i v srpnu.
V červenci koupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun, v srpnu to bylo za zhruba 100 miliard korun. V červenci zasáhla ČNB poprvé od zahájení intervencí v listopadu 2013. Celkově tak od listopadu 2013 do konce srpna ČNB intervenovala za zhruba 330 miliard korun. Údaje o možných intervencích v září zveřejní ČNB v pátek.
Dnešního zasedání se zúčastnilo šest ze sedmi členů rady. Na jednání nebyl přítomen člen bankovní rady Pavel Řežábek.
Rada zároveň ponechala úrokové sazby na historických minimech. Základní úroková sazba činí 0,05 procenta.
