ČNB vydělala na intervencích, smaže ztrátu z minulých let

ČTK ČTK
Aktualizováno 13. 1. 2015 16:55
Centrální banka loni hospodařila se ziskem ve výši 56,6 miliardy korun. V roce 2013 to bylo 73 miliard.
Česká národní banka
Česká národní banka | Foto: Reuters

Praha - Česká národní banka (ČNB) uzavřela loňské hospodaření se ziskem 56,6 miliardy korun. V roce 2013 vykázala zisk 73,1 miliardy korun především díky zahájeným devizovým intervencím, které vedly k oslabení koruny. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů o bilanci ČNB. Centrální banka využije zisk stejně jako v předchozím roce především na snížení kumulované ztráty 50,5 miliardy korun z minulých let.

"Většina loňského předběžného a neauditovaného zisku připadá na kurzové zisky v důsledku oslabení koruny vůči hlavním rezervním měnám, zbylá část na výnosy ze správy devizových rezerv," řekl ČTK mluvčí centrální banky Tomáš Zimmermann.

Oslabení kurzu koruny zlepšuje hospodaření centrální banky, protože oslabený kurz zvyšuje korunovou hodnotu držených devizových rezerv, a tím vytváří účetní zisk ČNB. Vytváření zisku ovšem není hlavní úlohou ČNB. Tou je péče o cenovou stabilitu.

Loňský výsledek by přitom mohl pomoci centrální bance kumulovanou ztrátu zcela uhradit. Podle zákona ovšem o využití vytvořeného zisku rozhoduje bankovní rada. ČNB ze svých výnosů hradí náklady na svoji činnost.

Vytvořený zisk ČNB používá podle zákona k doplňování rezervního fondu a dalších fondů vytvářených ze zisku a k ostatnímu použití zisku v rozpočtované výši. Zbývající zisk odvádí do státního rozpočtu. Roční zprávu o výsledku svého hospodaření ČNB předkládá nejpozději do tří měsíců po skončení kalendářního roku k projednání Poslanecké sněmovně.

Úkolem ČNB je vedle měnové politiky a vydávání peněz rovněž regulace finančního trhu. Banka vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Pokud to bude nutné pro bezpečnost, pozveme ruskou armádu, říká Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl, že je připraven nechat v Bělorusku rozmístit ruské jednotky, pokud by to bylo nezbytné pro bezpečnost společného svazového soustátí. V současnosti to potřeba není, uvedl Lukašenko podle médií. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle listu Kommersant uvedl, že Minsk nežádal Moskvu o rozmístění vojsk.

"Jestli to bude nutné pro bezpečnost svazového soustátí, které (s Ruskem) budujeme, budou zde (ruské jednotky) rozmístěny neprodleně. Nyní to ale není nijak nezbytné," řekl Lukašenko během porady o situaci. Podle státní agentury Belta ujistil, že Bělorusko je s to v případě potřeby v mžiku postavit do zbraně půl milionu vojáků.

"Pokud to bude málo, budou sem převedeny všechny ozbrojené síly Ruské federace. To se nikdy nestane. Ale pokud to bude nutné, nebudeme váhat," zdůraznil Lukašenko.

Mluvčí Kremlu Peskov na dotaz novinářů odpověděl, že vyslat ozbrojené síly do jiné země lze ze zákona jen na základě žádosti vedení této země k Moskvě, což se ale v případě Běloruska nestalo. Kommersant připomněl, že prezident Vladimir Putin dříve upozornil, že svazové soustátí s Běloruskem představuje "určitou úroveň integrace", a ne stát v přímém smyslu slova. A úroveň integrace ve svazovém soustátí je podle Putina nižší než v Evropské unii.

Zdroj: ČTK
Další zprávy