ČNB bude dál držet slabou korunu, úrokové sazby zůstávají beze změny

ČTK ČTK
Aktualizováno 24. 9. 2015 14:51
Bankovní rada České národní banky bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 Kč/EUR. Ty nehodlá opustit dříve než ve druhém pololetí 2016, potvrdil na tiskové konferenci guvernér banky Miroslav Singer. Základní úrokovou sazbu banka ponechala na 0,05 procenta.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Bankovní rada České národní banky (ČNB) bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 Kč/EUR. Zároveň dnes nechala úrokové sazby na historických minimech.

"Potřeba udržovat výrazně uvolněné měnové podmínky i nadále přetrvává," uvedl na dnešní tiskové konferenci guvernér ČNB Miroslav Singer. Kurz koruny se podle něj tedy bude pohybovat na hladině 27 Kč/EUR nebo slabší přinejmenším do poloviny roku 2016.

Bankovní rada dnes podle Singera debatovala jak možnost prodloužit režim intervencí, tak i možnost zavést záporné úrokové sazby. "Zdá se nám, že závazek je na dostatečně dlouhou dobu a na to posunutí je dost času," uvedl. U záporných úrokových sazeb zatím podle Singera vývoj nevyžaduje jejich zavedení. "Nevylučujeme je, ale je to nástroj, který vyžaduje specifické okolnosti," uvedl.

Základní úroková sazba nyní činí 0,05 procenta. Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013. Rozhodnutí o zachování sazeb bylo jednomyslné, detaily rozhodnutí o intervenčním režimu ČNB nezveřejňuje.

Zároveň bude podle Singera třeba na dalším měnovém zasedání bankovní rady v listopadu, které se bude zabývat i novou prognózou, třeba zhodnotit nynější příznivý vývoj ekonomiky společně s deflačními tlaky, které se do ekonomiky dostávají ze zahraničí. Mezi rizika, která by mohla tlumit růst cen, podle guvernéra patří vývoj cen potravin, pohonných hmot a regulovaných cen energií. Dalším faktorem může být utlumenější cenový vývoj v globální ekonomice. Naopak mezi rizika ve směru růstu cen patří rychlejší růst tuzemské ekonomiky a vyšší růst mezd.

"I když ekonomika roste více, než byly první předpoklady, tak ČNB zachovává kontinuitu ve svých rozhodnutích a na své strategii nic nemění. Je to částečně dané i tím, že inflace je stále spíše u nuly než poblíž inflačního cíle," říká Michal Kozub, analytik společnosti Home Credit.

Bankovní rada dnes zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako "poblíž hladiny 27 Kč/EUR". Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn.

Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.

Devizové intervence spustila ČNB kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila jen několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh.

Během posledních měsíců se koruna pohybuje blízko hranice 27 Kč/EUR. Na počátku září pak centrální banka oznámila, že v červenci provedla na devizovém trhu intervence proti posilující koruně za zhruba 28 miliard korun. Za srpen budou data na počátku října. Podle odhadů hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera centrální banka od poloviny července až po první zářijový týden intervenovala za zhruba 180 miliard korun.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 2 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy