


Spojené státy zavedly v sobotu ráno 50procentní clo na kanadský dovoz v hodnotě 20 miliard dolarů (413 miliard Kč). Kanada plánuje reagovat stejně vysokými cly. Její premiér Mark Carney oznámil, že se rozhodl obchodní jednání s USA pozastavit, protože se ani na poslední chvíli nepodařilo dohodnout jiné řešení sporu. Informuje o tom agentura AP.

Kanada se dostala do obchodní války s USA, neboť byla napadena. Podle agentury Bloomberg to v souvislosti s krachem obchodních jednání, následným uvalením amerických cel a kanadskými protiopatřeními prohlásil kanadský premiér Mark Carney.
„Tento krok činíme neochotně,“ řekl Carney k protiopatřením. Připustil, že zvýší náklady a omezí výběr pro kanadské spotřebitele, poškodí americké firmy a zkomplikuje spolupráci obou zemí. „Ve válce se octnete, když jste napadeni. My jsme byli napadeni,“ dodal.
Clo mělo původně začít platit už ve středu, americký prezident Donald Trump ale začátek platnosti posunul právě proto, aby dal prostor k dalším jednáním. Carney ale v sobotu označil podmínky stanovené Spojenými státy za nespravedlivé. Dodal, že jeho vláda v nejbližších dnech oznámí další opatření na podporu kanadských pracovníků a podniků.
„Kanada dnes večer odmítla uzavřít obchodní dohodu za podmínek, na nichž se strany dohodly začátkem tohoto týdne. Navzdory nabídce USA, aby Kanada požívala nejvýhodnějšího režimu ze všech významných vývozců na náš trh, narušily pečlivou rovnováhu dosaženou v uplynulých dnech nové kanadské požadavky a ustupování od dřívějších závazků,“ řekl novinářům v pátek před půlnocí americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer.
Kanadský premiér Mark Carney reagoval slovy: „Změny podmínek navržených USA na poslední chvíli byly nespravedlivé, ekonomicky nevýhodné a zpochybňovaly spolehlivost jakékoli dohody.“
Americká dovozní cla se dotknou přibližně pěti procent zboží, které Kanada každoročně exportuje do USA. Postihnou mimo jiné i hokejky nebo špachtle na čištění jazyka.
Politické dopady budou podle agentury pravděpodobně ještě větší než ekonomické následky. Obě země si loni vzájemně prodaly zboží a služby v hodnotě 880 miliard dolarů.
V loňském roce směřovalo do Spojených států téměř 72 procent kanadského vývozu zboží. Nová cla budou hradit američtí dovozci, kteří se je mohou snažit přenést na spotřebitele formou vyšších cen. Agentura AP připomíná, že se rychle blíží listopadové volby do Kongresu a že američtí voliči jsou již nyní frustrováni vysokými životními náklady.



Rusko ostře reagovalo na nové informace o plánech ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten vyzval Spojené státy, aby podnikly kroky proti ruským a čínským snahám ve vesmíru a umožnily Kyjevu širší využití satelitního systému Starlink. Jeho návrh pobouřil především místopředsedu ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva. Pohrozil, že takový krok by mohl spustit „totální vesmírnou válku“.



Izrael si připomíná třetí výročí útoku Hamásu ze 7. října 2023, při kterém ozbrojenci zabili 1200 lidí a 251 dalších unesli do Gazy. Letos poprvé už v pásmu nezůstávají žádní rukojmí. Výročí ale přichází jen tři týdny před volbami a v době, kdy příměří stále nedokázalo ukončit násilí ani spor o budoucnost Gazy.



Američanka Christa Pikeová, odsouzená k trestu smrti za brutální vraždu spolužačky z roku 1995, zůstává v kritickém stavu poté, co minulý týden přežila pokus o popravu smrtící injekcí. Podle jejích právníků je ale při vědomí a komunikuje s okolím, přestože lékaři stále řeší následky neúspěšného výkonu trestu.



Rusko v noci podniklo další masivní raketový a dronový útok na Kyjev. Metropolí otřásla série nejméně deseti explozí a v Darnycké čtvrti zemřeli dva lidé. Moskva útočila také na Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Úder přišel v den 74. narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina.



Policie pátrá po sedmadvacetiletém vězni Filipu Flanierovi, který v úterý odpoledne odešel z nestřeženého pracoviště v Poděbradech. Muž má rodinné vazby na Pardubice a mohl zamířit právě tam. Podle policie není nebezpečný.