Jak sdělil vědec Pchang Č'-chao z čínské akademie vesmírných technologií, hmotnost elektrárny by měla činit zhruba 1000 tun, což je více než dvojnásobek váhy Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Vědci zkoumají, zda by bylo možné elektrárnu vybudovat přímo ve vesmíru pomocí robotů a 3D tisku, aby se mohli vyhnout dopravě těžkých komponentů ze země.
Solární technologie ve vesmíru by podle vědců mohla dodávat energii 99 procent času s šestinásobnou intenzitou v porovnání s pozemskými solárními elektrárnami. Energie z vesmírné solární stanice by byla přeměňována na mikrovlnný nebo laserový paprsek, který by byl odesílán na Zem. Vedle problému s váhou zařízení vědci také řeší otázku bezpečnosti posílaných paprsků.
S ročním rozpočtem ve výši osmi miliard dolarů (182,6 miliardy korun) chce druhá největší světová ekonomika soupeřit o hospodářskou, vojenskou a technologickou nadvládu. Víc do této sféry vydávají jen Spojené státy, píše agentura Bloomberg.
Zatímco ostatní státy své rozpočty na vesmírné programy spíše seškrtávají, Čína má v kosmu ambiciózní plány. Chystá se vybudovat vlastní vesmírnou stanici a dál bádat na Měsíci. Po přistání na jeho odvrácené straně, kterým si zajistila světové prvenství, bude možná už příští rok zahájena mise, jejímž cílem bude dopravit na Zemi měsíční horniny. Na odvrácené straně Měsíce vyklíčila semena bavlníku, která tam dopravila počátkem ledna čínská sonda Čchang-e 4. Podle stávajících plánů má v roce 2030 na Měsíci přistát první Číňan.
