Čína jako zlatá klec. Exodus českých firem se konat nebude

Jiří Hovorka Jiří Hovorka, David Kohout
27. 8. 2015 6:40
Koh-i-noor by neměl být první z mnoha. Další firmy, na které také dopadají například rostoucí náklady na mzdy, odejít z Číny nechtějí. Ani nemohou.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Praha – Čína už dávno není jen levnou montovnou pro zahraniční firmy, platy jsou v některých oblastech dokonce už vyšší než v Česku. Ani tak se ale nedá čekat hromadný úprk českých firem ze země, která v posledních dnech vyděsila burzy na celém světě.

"Mzdy v Číně významně rostou, zejména v Šanghaji, kde máme pobočku. Za posledních šest let mzdy dělníků překonaly platy dělníků v českých pobočkách. Z nákupního hlediska je cena většiny dílů nakupovaných v Číně dokonce vyšší," říká Petr Škrobánek, ředitel nákupu společnosti Brano, která vyrábí autodíly.

O odchodu z Číny však firma nepřemýšlí. "Pro čínské pobočky General Motors a Volkswagen musíme dodávat z naší pobočky v Číně. Oni mají kvóty dané čínskou vládou a při nesplnění mají sankce a přišli by o pobídky," vysvětluje Škrobánek, proč firma z Číny nemůže odejít. Pokud tam chce dodávat, musí tam i vyrábět. A při velikosti místního trhu je volba jasná. V Číně se ročně vyrobí přes 23 milionů aut, v Evropě je to zhruba 16 milionů a v USA přibližně 11 milionů.

A jsou i další důvody. "Čína dokáže nabídnout kvalitní průmyslové zázemí, výborné vybavení, disciplinovanou a vysoce výkonnou pracovní sílu. Pro uvedené vlastnosti a obrovský lidský potenciál nemá šanci v dohledné době Čínu kdokoliv zásadně ohrozit," říká Jindřich Melichar, majitel oděvní společnosti Bushman, která v Číně vyrábí zhruba 40 procent své produkce.

Brano ani Bushman tak nebudou následovat výrobce kancelářských a školských potřeb Koh-i-noor, který ve středu oznámil, že výrobu stahuje z Číny zpět do Česka. Zůstává tam jen jeho obchodní zastoupení. Za stažením z Číny přitom nejsou současně hojně skloňované problémy čínské ekonomiky, ale slabé prodeje na klíčovém trhu v Rusku, stejně jako rostoucí mzdové požadavky čínských zaměstnanců.

Čínská továrna v Šanghaji se zhruba padesátkou zaměstnanců se zatím na celkové produkci Brana podílí jen v řádech jednotek, ale Škrobánek je přesvědčený, že její význam dále poroste. "Máme rozjednány nové projekty," říká a současné špatné nálady se nebojí.

"Čínská zpomalená ekonomika roste stále rychleji ve srovnání s Evropskou unií nebo Českem. V roce 2014 činil růst HDP 7,4 procenta, takže nesplnili plán růstu 7,5 procenta, v roce 2013 to bylo 7,7 procenta. Nelze růst skoro o 10 procent ročně do nekonečna, logicky musí procentuální růst postupně klesat," říká.

Indie kulhá v kvalitě

Jinde jsou opatrnější. "Současnou ekonomickou situaci na čínském trhu pečlivě sledujeme, zejména vývoj kurzu jüanu vůči americkému dolaru. U našich dodavatelů je patrná nervozita a velké obavy z budoucnosti," říká Melichar.

Potvrzuje, že Čínu už nelze považovat za zdroj levné pracovní síly. "Ale co se týče oděvní a textilní výroby, tak Čína stále zůstává dominantním dodavatelem pro většinu světových značek. Myslíme si, že to se ve střednědobém horizontu nezmění," vysvětluje, proč firma v Číně zůstává. Podle něj není moc destinací, kam lze textilní výrobu posunout.

"Afrika v tomto ohledu Čínu nemůže nahradit. Zásadním konkurentem pro Čínu je Indie, ale ta má své limity," dodává. V oděvní výrobě je podle Melichara limitem indických dodavatelů náročnost zpracování výrobků. "U složitějších výrobků nejsou schopni dosáhnout požadovanou kvalitu a také často nemají k dispozici nutné moderní strojové vybavení a technologické znalosti," vysvětluje.

Bushman nemá v Číně přímo vlastní továrny, výrobu si objednává u vybraných dodavatelů. "Kontrolujeme průběh výroby na místě," říká Melichar s ohledem na to, že čínská výroba stále nemá nejlepší zvuk.

Aktuální problémy Číny zatím na provoz firmy dopad nemají. "Do budoucna ale mohou obavy z ekonomického vývoje ovlivnit formu obchodní spolupráce, kdy dodavatelské firmy budou tlačit na co nejrychlejší uzavírání obchodních kontraktů a stanovení tvrdších platebních podmínek," dodává Melichar.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Prostějovská nemocnice dostala od sportovců 300 tisíc korun

Celkem 300 tisíc korun mezi sebou v Prostějově vybrali bývalí i současní sportovci a manažeři s cílem podpořit boj proti koronaviru. Na daru pro místní nemocnici se podíleli například bývalý tenisový reprezentant Jiří Novák, jeho současný daviscupový kolega Jiří Veselý nebo basketbalista Lukáš Palyza. Společně s nimi věnoval peníze také sportovní manažer Miroslav Černošek.

"Mně ten nápad přišel od prvního okamžiku velice dobrý. V současné situaci, kdy se lidi musí semknout, jsem byl od první chvíle připraven jakkoli přispět," řekl České televizi Veselý, který věnoval 50 tisíc korun stejně jako někdejší pátý hráč světa Novák a daviscupový kapitán Jaroslav Navrátil.

Symbolický šek od nich dnes převzal primátor František Jura. "Sportovci, které město dlouhodobě podporuje, se nyní rozhodli naopak pomoci městu," řekl Černošek na webu prostějovské radnice.

Předsedkyně představenstva nemocnice Marie Marsová uvedla, že peníze budou rozděleny mezi zdravotníky, kteří jsou v době pandemie nejvytíženější. "Lékaři, sestry a další personál jsou v pomyslné první linii. Dáváme jim tak signál, že víme, co pro nás dělají, a velmi si jejich nasazení vážíme," dodal primátor Jura.

Další zprávy