Chorvatské dálnice zdraží nejméně o desetinu. Už letos v létě

ČTK ČTK
24. 2. 2017 14:40
Chystaným zdražením mýtného vláda vyhoví požadavku Světové banky. Ta tímto krokem podmínila poskytnutí půjčky, kterou Chorvatsko restrukturalizuje dluhy z výstavby dálnic.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Hrvatske autoceste

Záhřeb - Řidiči, kteří letos v létě pojedou po chorvatských dálnicích k Jaderskému moři, se musejí připravit na citelné zdražení mýtného. Jak píše server Večernji.hr, zdražení bude dvojího druhu.

V prvním kroku se srovnají ceny na dálnici vedoucí na jih do Dalmácie nebo na východ k srbské hranici s vyššími kilometrovými sazbami autostrády ze Záhřebu na Istrii. V letní turistické sezoně pak bude ještě na dálnicích spravovaných státními společnostmi zavedena zvláštní sezonní přirážka deset procent.

Frekventovaný úsek z chorvatské metropole do Splitu, který dnes stojí řidiče osobního vozu 174 kun (632 korun), tak nově přijde na 183 kun (665 korun). S letní přirážkou bude projetí jedné z nejčastěji využívaných částí chorvatských dálnic stát 201 kun (730 korun).

Změna ceny by se neměla týkat dálnice A2 od přechodu Macelj na slovinsko-chorvatské hranici do Záhřebu, ve kterém drží stát menšinový podíl a kde neplatí elektronické krabičky pro platbu mýtného ENC. S nimi mají dnes řidiči v turistické sezoně zhruba o pětinu nižší sazby.

Chystaným zdražením mýtného, pod kterým ještě schází podpis premiéra Andreje Plenkoviče, vláda v Záhřebu vyhoví požadavku Světové banky. Ta tímto krokem podmínila poskytnutí půjčky, kterou Chorvatsko restrukturalizuje dluhy z výstavby dálnic, pohybující se v řádu miliard eur. Minulá chorvatská vláda vedená sociálními demokraty sice uvažovala o tom, že by dluhy vyřešila dlouhodobým pronájmem dálnic, tyto plány ale nakonec vzaly zasvé.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy