Luca Zaia, šéf regionu Benátsko, kde se koncentruje výroba Prosecca, označil přijetí žádosti ze strany evropských úřadů za "ostudný krok". Náměstek ministra zemědělství Gian Marco Centinaio uvedl, že Itálie se bude snažit žádost zablokovat. Podle něj by registrace chorvatského vína poškodila italské výrobce vín a vytvořila zmatek mezi spotřebiteli. Svazy vinařů již ohlásily, že podají proti registraci námitky, až žádost bude zveřejněna v úředním věstníku Evropské unie.
Perlivé víno prosecco patří mezi hlavní vývozní artikly italských vinařů. Podle italského statistického úřadu v loňském roce vinaři prodali do zahraničí láhve Prosecca v hodnotě jedné miliardy eur (zhruba 25 miliard korun). V objemu šlo o 2,8 milionu hektolitrů. Mezi hlavními trhy jsou Británie, Spojené státy či Německo.
Ačkoliv se názvy podobají, Prosecco a Prošek jsou velmi odlišná vína. Prosecco je perlivé víno vyráběné z odrůdy bílého vína Glera za použití Charmatovy metody. Prošek je zase sladké dezertní víno, které se vyrábí ze seschlých bobulí vína.
Italská veřejnoprávní televize Rai v minulosti upozornila, že Prosecco dostalo registrovaný název původu (DOC) jen díky tomu, že do oblasti výroby byla zahrnuta vesnice Prosek nedaleko Terstu, s většinovým slovinským obyvatelem. V této oblasti se však odrůda Glera a perlivé víno původně vůbec nevyráběly.
