Zemědělství, lesnictví a rybářství je nejrizikovější a zároveň 22. nejmenší skupina povolání v Česku, kde v souhrnu pracuje zhruba 100 tisíc lidí. Čtyři z pěti všech úrazů se tu přihodí kvůli špatně odhadnutému riziku při práci.
"Mezi statisticky nejčastější příčiny úrazů patří nebezpečné postupy na pracovišti, například práce bez řádného ochranného vybavení pro zaměstnance, ať už to jsou obličejové štíty pro dřevorubce nebo dýchací masky pro čištění odpadních zemědělských jímek," uvedl Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety.
Nejvážnější úrazy jsou při manipulaci se zemědělskými stroji, například během vyprošťování zaseknutých předmětů, následuje zacházení s velkými plemennými zvířaty, doplnil školitel bezpečnosti práce z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas Petr Kaňka. Nebezpečné postupy jsou patrné také při práci se zemědělskou technikou, zejména v blízkosti elektrického vedení.
"Každoročně evidujeme desítky případů s přímým ohrožením života, například když traktorista na poli porazí sloup vysokého napětí. Vedle vážných úrazů vznikají i vysoké majetkové škody, které se při jediné události na zemědělské ploše mohou vyšplhat až na desítky milionů korun," uvedl vedoucí oddělení bezpečnosti práce z energetické společnosti E.ON ČR Stanislav Vodrážka.
Podle něj firma registruje také značné množství případů, kdy nastane kontakt techniky s elektrickými dráty. Zejména při stavbách silnic a dálnic. "I zde hrozí neopatrné obsluze strojů smrtelné úrazy kvůli dotyku s elektrickým vedením," dodal Vodrážka.
Úrazy v práci někdy zaměstnavatelé odmítají uznat jako pracovní. "V praxi se běžně setkáváme s tím, že zaměstnavatelé odmítají uznat úraz jako pracovní, například o úrazu odmítnou vystavit záznam. V tom případě se pak musí poškozený složitě obracet na bezpečnostní techniky či inspektorát bezpečnosti práce," uvedl expert na odškodnění z firmy Vindicia Tomáš Beck.
Ti nejvíc nepoctiví navíc podle něj tlačí poškozeného, aby sám ukončil pracovní poměr, protože kvůli zranění na svou práci nestačí. "A samozřejmě mu pak odmítají vyplatit 12 platů jako odstupné," dodal odborník.
Češi loni strávili na neschopence celkem 77,2 milionů dní, o šest procent více než v roce 2017. Případů pracovní neschopnosti bylo loni téměř 1,85 milionu, nejvíc za posledních deset let. Kvůli pracovní neschopnosti chybělo na pracovištích v průměru 211 tisíc lidí denně.
Průměrná doba strávená na neschopence loni trvala 41,7 dne. Neschopenka z důvodu nemoci trvala v průměru 40,1 dne, zatímco kvůli pracovnímu úrazu téměř 56 dní. Většinu neschopenek vydali lékaři kvůli nemoci. Z důvodu pracovnímu úrazu byla loni vydána každá desátá neschopenka.
