


Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 42 korun za jednu akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 23 miliard korun, stát jako většinový akcionář dostane zhruba 16 miliard korun. Rozhodla o tom pondělní valná hromada skupiny, která tak schválila návrh představenstva ČEZ. Výše dividendy odpovídá 80 procentům loňského očištěného zisku firmy.

Letos valná hromada schválila návrh představenstva ČEZ, který byl na horní hranici současného výplatního poměru dividendy ČEZ. Ten činí 60 až 80 procent z očištěného zisku.
V případě, že v pondělí akcionáři schválí rozdělení energetické skupiny ČEZ, dceřiná firma vznikne v řádu týdnů a část skupiny do ní ČEZ převede na začátku roku 2027. České televizi (ČT) to řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Případné vyčlenění nevýrobní části skupiny do nové firmy dnes projedná valná hromada ČEZ. Návrh na rozdělení je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
Stejný podíl ČEZ vyplácel i loni. V roce 2023 akcionáři naopak odsouhlasili protinávrh od ministerstva financí na vyplacení 100 procent z očištěného zisku. Letos ministerstvo, které stát v roli akcionáře zastupuje, vlastní protinávrh nepodalo. Dividenda bude splatná v obvyklém termínu od 3. srpna.
Jeden z minoritních akcionářů podal protinávrh na vyplacení dividendy ve výši 50 korun na akcii. Představenstvo s tím nesouhlasilo, podle něj by taková výplata byla nad rámec dividendové politiky a mohla by ohrozit rating společnosti. Vzhledem ke schválení návrhu představenstva valná hromada o protinávrhu nehlasovala.
Loni ČEZ po schválení návrhu představenstva vyplatil dividendu 47 korun za akcii. Celkově se jednalo o 25,2 miliardy korun, stát z toho dostal 17,6 miliardy.
Dividendu začal ČEZ vyplácet od roku 2000 po dokončení jaderné elektrárny Temelín. Dosud svým akcionářům vyplatil 499,5 miliardy korun, tedy skoro půl bilionu. Stát z toho měl 349,7 miliardy korun. Dosud nejvyšší dividendu 145 Kč za akcii společnost vyplácela v roce 2023. Důvodem byl vysoký očištěný čistý zisk, který ČEZ zaznamenal během energetické krize roku 2022. Podnik tehdy na návrh státu vyplácel plný zisk 78 miliard korun.
ČEZ v loňském roce vydělal 27,4 miliardy korun. Čistý zisk společnosti meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy 5,8 procenta.






Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán byl v sobotu na sjezdu své strany Fidesz opět zvolen jejím předsedou. Navzdory drtivé porážce v dubnových parlamentních volbách uvedl, že se nikdy nevzdá, informovala agentura Reuters.



Byl u výstavby Bohunic, Dukovan i Temelína. Dnes bývalý předseda dozorčí rady ČEZ a poradce ministerstva průmyslu Jiří Marek sleduje přípravy největší energetické investice v novodobé historii země. V rozhovoru Aktuálně.cz mluví o nečekaných překážkách, korejské pracovitosti i o tom, proč Česko může brzy patřit mezi velmoci v jaderné energetice.



Nejméně 226 055 ruských vojáků zemřelo ve válce proti Ukrajině. V pátek to uvedla ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje a zmíněné padlé identifikovala. Skutečné ztráty budou podle BBC pravděpodobně mnohem vyšší, než lze z otevřených zdrojů zjistit. Reálný počet padlých ruských vojáků se tak může pohybovat mezi 347 776 až 502 344.



Od migrace přes dekarbonizaci až po spor o unijní rozpočet: reportér České televize Petr Obrovský v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč se evropská témata neobejdou bez kontextu a jak se v Bruselu hledá srozumitelný jazyk pro věci, které zůstávají pro běžného diváka často nepřehledné. A navzdory snaze ukázat, co se děje v zákulisí, stojí „televizáci“ před zajímavým problémem.



Návrhy, které zazněly na sobotní ideové konferenci ODS v Praze, analytici, které ČTK oslovila, vesměs hodnotí jako správně nastavený směr. Upozorňují ale na složitost jejich praktického prosazení a na rizika spojená s některými opatřeními.