Mimořádná zpráva

Čeští vysokoškoláci očekávají nástupní plat 25 tisíc čistého, Slovinci chtějí o patnáct víc

ČTK ČTK
30. 11. 2015 15:42
Nejvyšší mzdu při nástupu do prvního zaměstnání očekávají studenti ve Slovinsku, kteří si představují výdělek 1500 eur (40 500 korun) měsíčně. Vyplývá to z průzkumu mezi studenty vysokých škol v osmi zemích střední a jihovýchodní Evropy. Čeští vysokoškoláci očekávají zhruba 25 tisíc měsíčně. Nejdůležitějšími kritérii při výběru zaměstnání jsou možnost získat a rozvinout nové schopnosti a příjemná pracovní atmosféra.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Isifa / Thinkstock

Praha - Čeští studenti vysokých škol očekávají nástupní plat okolo 926 eur měsíčně, což je přibližně 25 000 korun čistého. Zjistila to studie společnosti Deloitte s názvem První kroky na trhu práce.

Jsou skromnější než Slováci, kteří v průměru uvedli rovných 1000 eur (asi 27 000 korun), ale mají naopak vyšší nároky než jejich maďarští vrstevníci. Ti při vstupu na pracovní trh očekávají čistý měsíční příjem 806 eur (asi 21 800 korun).

Studie zpracovávala odpovědi více než 2400 studentů vysokých škol z osmi zemí střední a jihovýchodní Evropy. Nejvyšší mzdu při nástupu do prvního zaměstnání očekávají studenti ve Slovinsku, kteří si představují výdělek 1500 eur (40 500 korun) měsíčně. Naopak v Albánii studenti očekávají 429 eur (asi 11,5 tisíce korun) a v Polsku 776 eur (asi 21 tisíc korun).

Největší skupina tuzemských respondentů uvedla, že by se v práci chtěla stát expertem v daném oboru, ale nemusí to být na manažerské pozici. Odpovědělo tak 45 procent dotázaných, zatímco pozici na úrovni středního nebo vysokého managementu by chtěla v budoucnu zastávat téměř třetina českých studentů.

"Podle výzkumu časopisu Harvard Business Review může být preference pro expertní kariérní dráhu způsobena tím, že je vnímaná jako méně riskantní, a proto atraktivnější pro ženy, které tvoří necelé dvě třetiny vzorku," uvedli autoři studie.

Více než třetina respondentů usiluje o kariéru ve velké mezinárodní společnosti. Založit si vlastní firmu chce jen jedenáct procent dotázaných.

Nejdůležitějšími kritérii při výběru zaměstnání jsou možnost získat a rozvinout nové schopnosti a příjemná pracovní atmosféra. "Mladá generace chce kreativní a různorodou práci, v níž se mohou naplno realizovat, uplatnit a rozvíjet svůj talent. Chtějí však především, aby je práce bavila a viděli konkrétní, hmatatelný dopad své práce," uvedla Lucie Lidinská, senior konzultantka v oddělení poradenských služeb společnosti Deloitte.

Ve srovnání se studenty z jiných zemí jsou Češi nejméně ochotní pracovat v open space kancelářích. Nejčastěji uvedli, že by rádi sdíleli kancelář pouze s jedním až pěti kolegy.

Pro většinu studentů není svět praxe úplně neznámý. Bezmála tři čtvrtiny českých vysokoškoláků mají zkušenosti s krátkodobou nebo sezonní brigádou. Pouze 35 z nich považuje tyto zkušenosti za užitečné. Úplně jinak hodnotí užitečnost praxe ti, kteří měli práci nebo stáž související s oborem studia. V těchto případech ji za přínosnou považuje přes 90 procent dotázaných.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Volby by nyní vyhrálo ANO s 23,5 pct hlasů. Koalice Spolu by byla na druhém místě s 21,5 pct a předstihla by o půl pct Piráty se STAN, zjistilo CVVM.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Skupina Letiště Praha se loni propadla do provozní ztráty, odbavila nejméně lidí za 25 let

Skupina Letiště Praha se loni propadla do provozní ztráty 687 milionů korun z předloňského provozního zisku 4,7 miliardy korun. Uvedla to v tiskové zprávě. Negativní vliv na hospodaření měla podle ní krize v letecké dopravě způsobená pandemií covidu-19, která zapříčinila pokles počtu cestujících téměř o 80 procent.

Skupina podotkla, že tento stav významně ovlivnil také služby odbavení cestujících i letadel, které poskytuje dceřiná společnost Czech Airlines Handling. Pokles provozu i částečná nejistota na trhu se pak dotkly i segmentu údržby letadel, kterou zajišťuje Czech Airlines Technics. Pražské letiště v roce 2020 odbavilo 3,66 milionu cestujících, což je nejméně za posledních 25 let.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 53 minutami

Ekonomika Evropské unie vzrostla o 1,9 procenta, nejmenší nezaměstnanost je v Česku

Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí vzrostla o 1,9 procenta, a zotavila se tak z poklesu 0,1 procenta v prvním kvartálu, za kterým stály negativní dopady šíření koronaviru. Ve svém prvním rychlém odhadu to oznámil statistický úřad Eurostat.

V EU také druhý měsíc v řadě ubylo lidí bez práce. Míra nezaměstnanosti dosáhla v červnu 7,1 procenta, zatímco v květnu činila 7,3 procenta. Poprvé po roce je nezaměstnanost nižší než ve stejném měsíci minulého roku, kdy v době prudkého růstu za první vlny pandemie dosáhla 7,3 procenta. Nejmenší nezaměstnanost je v Česku, kde klesla na 2,8 procenta.

Míra inflace v eurozóně dosáhla v červenci 2,2 procenta a po mírném červnovém zpomalení se vrátila k růstu z předchozích měsíců. V červnu ceny meziročně vzrostly o 1,9 procenta. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, úřad je zveřejní v polovině srpna. Evropská centrální banka v polovině července oznámila, že inflační cíl zvedá na dvě procenta. Analytici přitom počítají s tím, že i tuto metu letos růst cen překoná.

Zdroj: ČTK
Další zprávy