reklama
 
 

Češi pijí stále častěji pivo doma, oblíbili si plech. Pivovary táhne export, vaří víc

Aktualizováno 9. 4. 2019 11:05
Tuzemské pivovary loni vyrobily rekordních 21,3 milionu hektolitrů piva, výstav tak meziročně vzrostl o 4,7 procenta. Po předloňském poklesu výroby se loni vrátily k růstu. Za zvýšením produkce stálo hlavně pivo určené na vývoz, u kterého se meziročně zvýšila výroba o 11,8 procenta.

Pivovarnictví v Česku se po předloňském propadu opět vrátilo k růstu. Loni se v tuzemsku podle nejnovějších dat Českého svazu pivovarů a sladoven uvařilo rekordních 21,3 milionu hektolitrů piva, tedy o milion více než o rok dříve.

Obliba ležáků, tedy spodně kvašených jedenáctek a dvanáctek, nadále rostla a už představuje více než polovinu celkového tuzemského výstavu piva. Češi ale stále častěji místo do hospody vyráží do obchodu pro lahve, nebo plechovky.

Za příznivým výsledkem pivovarů stojí především sílící zájem ze zahraničí, kam loni jejich nápojů putovalo o 11,8 procenta více než o rok dříve. "Celkem jsme do zahraničí vyvezli 5,2 milionu hektolitrů piva, což je historicky první překonání pětimilionové hranice," říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka svazu.

České pivo se vyváží hlavně do zemí Evropské unie. Nejsilnějšími trhy jsou v tomto směru stejně jako v předchozích letech sousední Německo a Slovensko. Stále větší oblibě se  ale česká produkce těší například v Maďarsku, kam se piva ve srovnání s předchozím rokem vyvezlo o 60 procent více.

Rostl ale i vývoz mimo unii, který loni představoval už čtvrtinu celkového objemu exportu. Do Ruska, největšího vývozního trhu mimo EU, mířilo 375 tisíc hektolitrů, tedy o 54 procent více než o rok dříve.

Pivovary si lámou hlavu, jak dostat lidi do hospod

Domácí konzumace vzrostla loni téměř o tři procentní body. Každý Čech tak v průměru vypil 141 litrů piva (o 3 litry více než o rok dříve). Přestože byl rok veskrze úspěšný, jeden trend dělá výrobcům piva a hlavně hospodským starosti. Lidé se od čepovaného piva v hospodách přiklánějí stále více k pití doma - z lahví a plechovek. Prodej baleného piva loni vzrostl o dva procentní body na 64 procent.

Z hlediska obalů mělo loni lahvové pivo 40procentní podíl, zvýšil se tak o procento, sudové pivo mělo podíl 34 procent, u kterého se podíl naopak o dvě procenta snížil. Spotřeba piva v plechovkách loni vzrostla o více než čtvrtinu, dosáhla tak 11 procent celkového výstavu. O čtyři procenta na 12 procent celkového výstavu pak klesla spotřeba piva v plastových lahvích. O procento na tři procenta trhu kleslo tankové pivo.

"Velmi nás těší, že Češi dávají stále více přednost tradičním chuťově plným ležákům. Všichni bychom ale měli ještě více přemýšlet, jak podpořit českou hospodskou kulturu a zastavit přesun pití piva z hospod do domácností," uvedl pro ČTK marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

"Pokračující přesun konzumace z hospod do domácností je špatnou zprávou. Neprospívá to naší pivní kultuře ani české ekonomice," upozorňuje František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Podle Šámala se navíc na spotřebě piva v hospodách podepsalo i počasí. Kvůli loňským vysokým teplotám lidé chodili na zahrádky restaurací až po západu slunce. Podle vyhlášek ovšem většina takových zařízení zavírala v deset hodin večer.

Pivovary podle šéfa svazu nepočítají s tím, že by se na spotřebě piva podepsalo navrhované zvýšení daně z alkoholu. Že by lidé při zdražení tvrdého alkoholu přešli na pivo se nepotvrdilo ani v historii. Během metanolové aféry v roce 2013, kdy byl v Česku zakázán prodej tvrdého alkoholu, prodej piva v hospodách neposílil.

Nepříznivý trend se snaží pivovary zvrátit zakládáním vlastních restauračních řetězců. Pod značkou Potrefená Husa otevřel Staropramen už 29 restaurací, také například Skupina Plzeňský Prazdroj chce zvýšit prodeje vlastních produktů a otevřela už čtyřicátou Kozlovnu. Před dvěma roky začal s vlastními hospodami také státní Budějovický Budvar. Dnes je v Česku už pět Budvarek a další pivovar chystá.

Rostoucí počet hospodských řetězců je jedním ze znaků, že se bary a nálevny v Česku potýkají se změnami. O tom svědčí také stále větší zájem o nealkoholická piva. Pivovary jich loni meziročně uvařily o 620 tisíc hektolitrů více (což je nárůst o 7,3 procentního bodu). Ještě rychleji se rostoucí oblibě těší piva smíchaná s ovocnou složkou, takzvané pivní mixy. Jejich spotřeba rostla o více než čtyřicet procent na 429 tisíc hektolitrů.

Vedle šestice velkých pivovarských společností funguje v Česku 29 samostatných pivovarů a 440 minipivovarů.

Kromě toho se pivo do Česka také dováží. Už pátým rokem roste import především ze zemí Evropské unie. Zatímco v roce 2014 se do Česka dovezlo 291 tisíc hektolitrů piva, v loňském roce už to bylo 395 tisíc hektolitrů, jen osm tisíc hektolitrů pocházelo ze zemí mimo Evropskou unii.

V rámci unie do Česka mířilo pivo hlavně z Polska, Maďarska a Belgie. Z těch, která nepochází z Evropské unie, se nejvíce dovážela piva z Mexika, Srbska a Thajska.

"Pivo a slad jedny z mála produktů, které do Polska Česko vyváží více, než importuje," vysvětlil Richard Paulů z Českého svazu pivovarů a sladoven.

Svaz sdružuje 26 pivovarských společností, šest sladoven a 19 přispívajících členů, jako jsou chmelaři a výrobci pivního skla. Největšími českými pivovary jsou skupiny Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken ČR a národní podnik Budějovický Budvar.

autoři: Ondřej Neufus, Sandro Elčić | 9. 4. 2019 10:39

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama