Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Ve středu o tom informovalo ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila pololetní výsledek za pozitivní. Vyzdvihla meziroční zvýšení čisté pozice. „U příjmů z evropského rozpočtu k tomuto trendu přispívá zejména kohezní politika, kde z hlediska průběžných plateb od Evropské komise jsme ve srovnání s ostatními členskými státy EU druhým nejlépe čerpajícím státem z evropské sedmadvacítky,“ uvedla.
Česko v prvním pololetí odvedlo do unijního rozpočtu 45,8 miliardy korun a získalo z něj 65,7 miliardy korun. Z toho 42,7 miliardy korun byly příjmy ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti. Platby společné zemědělské politiky EU přinesly Česku 23 miliard korun.
Z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU), tedy mimo standardní unijní rozpočet, získalo Česko v prvním pololetí 18,3 miliardy korun. Unijní program NextGeneration EU rozděluje více než 800 miliard eur (přes 20 bilionů korun) mezi členské státy EU na obnovu hospodářských a sociálních škod po koronavirové pandemii. Česko peníze využívá v Národním plánu obnovy, kterým cílí na podporu rozvoje české ekonomiky.
Od svého vstupu do EU v roce 2004 odvedlo Česko do evropského rozpočtu 1,05 bilionu korun a získalo z něj 2,18 bilionu korun. Při započtení příjmů z NGEU byly příjmy z evropských zdrojů 2,39 bilionu korun. Celkové kladné saldo za dobu členství v unii tak dosahuje 1,4 bilionu korun.
Vývoj tzv. čisté pozice (rozdíly mezi příjmy z EU a odvody do ní) u ČR:
Rok | mld. Kč |
2004 | 7,3 |
2005 | 2,0 |
2006 | 6,9 |
2007 | 15,2 |
2008 | 23,8 |
2009 | 42,3 |
2010 | 47,9 |
2011 | 30,8 |
2012 | 73,1 |
2013 | 84,8 |
2014 | 75,3 |
2015 | 150 |
2016 | 80,6 |
2017 | 56 |
2018 | 44,7 |
2019 | 70 |
2020 | 85,4 |
2021 | 88,7* |
2022 | 64,3* |
2023 | 89,5* |
2024 | 84,5* |
2025 | 77,9* |
1. pololetí 2026 | 38,2* |
*včetně příjmů z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU)
Zdroj: Ministerstvo financí
Mohlo by vás také zajímat: Co je český národní zájem? Na čem se europoslanec Ondřej Kolář (TOP09, EPP) shodne a neshodne se svými českými kolegy?
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Zvedněte pravici, Heil Hitler.“ Tohle neměl nikdo vidět, premiér malé země se kaje
Premiér ostrovního státu Samoa Laʻauli Leuatea Schmidt čelí skandálu poté, co na veřejnost pronikl sedmisekundový záznam z rodinného setkání, na kterém navádí přítomné k nacistickému pozdravu. Přestože se za své chování omluvil, důvod svého jednání nevysvětlil.
Norimberský tribunál skončil před 80 lety. Přinesl precedens, že za válečné zločiny odpovídají i jednotlivci
Stalin a Churchill chtěli nacistické pohlaváry jednoduše postřílet bez soudu. Zvítězil ale americký požadavek na řádný proces s obhájci a 1. října 1946 tak skončil jeden z nejvýznamnějších soudů v dějinách: norimberský tribunál.
Nesrovnalosti kolem Pavlovy dovolené. Hrad mlčí o „chybě v plánování“ a chabé utajení
Už počtvrté v letošním roce Hrad informoval, že prezident Petr Pavel odjel na „soukromou cestu“. Jinými slovy na dovolenou. Prezidentská kancelář pak vždy tají, kam hlava státu vyrazila. Přesto se většinou někdo pochlubí s fotkou, na které je Pavel zachycen, a utajení tak padá. Poslední říjnová dovolená je ale pro prezidenta přece jen jiná – vynechá kvůli ní komunální volby.
ŽIVĚ USA chtějí s Ukrajinou a Ruskem jednat o ukončení války, tvrdí Zelenskyj. Řekl termín
Spojené státy chtějí do konce října uspořádat na technické úrovni třístranné jednání s Ukrajinou a Ruskem o možnostech ukončení války. V neděli to podle agentury AFP prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten už na konci září informoval, že USA jako možné dějiště třístranných jednání navrhují Spojené arabské emiráty. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.
Trump: Ceny benzinu už nezvyšuje Hormuz, ale útoky na ruské rafinerie
Americký prezident Donald Trump v pondělí připsal zdražování benzinu ukrajinským útokům na ruské ropné rafinerie. V příspěvku na sociální síti Truth Social zároveň napsal, že za růst cen už není odpověná mezi Američany nepopulární válka s Íránem, kterou USA a Izrael zahájily na konci února.