reklama
 
 

Česko stoupá prestižním žebříčkem ekonomik. Stíhá Japonsko

27. 5. 2015
V globálním hodnocení konkurenceschopnosti se Česká republika umístila na 29. místě, z postkomunistických členů EU je v žebříčku výše jen Litva.
Doporučujeme

Praha - Hospodářské podmínky v České republice, které ekonomice umožňují konkurovat jiným zemím, se zlepšily. Vyplývá to z mezinárodního hodnocení konkurenceschopnosti, které každoročně sestavuje prestižní škola managementu IMD ve švýcarském Lausanne.

Česká republika si letos polepšila o čtyři příčky a skončila na 29. místě z 61 hodnocených zemí. Z postkomunistických zemí se nejvýše umístila Litva na 28. místě. Srovnatelné výsledky mají Japonsko na 27. místě a Thajsko na 30. místě.

Česko si podle IMD polepšilo díky růstu ekonomiky, boji s korupcí a stabilnějšímu politickému prostředí. Tento pohled dokládá i nejnovější statistika českého HDP: hospodářství v prvním čtvrtletí vzrostlo podle předběžných odhadů o 3,9 procenta, nejvíce ze všech zemí Evropské unie po Rumunsku.

IMD také upozorňuje na hlavní výzvy, které před Českou republikou letos v oblasti konkurenceschopnosti stojí. Stát by měl zabránit neúměrnému zdanění malých a středních firem a nezatížit je zbytečnou regulací. Ekonomické programy státu by také měly být lépe koordinovány a vyhodnocovány. Dalšími výzvami bude podle IMD boj s korupcí a zvýhodňováním a nalezení shody na opatřeních, která sníží rizika vyplývající ze situace v Rusku.

Zlepšující se schopnost České republiky konkurovat ostatním ekonomikám dokládá i podobný žebříček, vytvářený Světovým ekonomickým fórem (WEF). Ten se zveřejňuje vždy na podzim jako Globální index konkurenceschopnosti (GCI). Také podle tohoto indexu se konkurenceschopnost Česka poprvé po čtyřech letech zlepšila. Česká republika se v indexu posunula o devět příček na 37. místo ze 144 zemí. Podle WEF ale naše země stále nedosahuje úrovně z období 2009 – 2010, kdy byla na 31. pozici.

Oba indexy, IMD i GCI, poměřují vliv řady klíčových faktorů pro vznik konkurenceschopnosti. Zaměřují se zejména na ekonomické prostředí sledované země a na to, jak je toto prostředí podporováno infrastrukturou, institucemi nebo zákony. Oba indexy také zohledňují faktory jako kvalitu vzdělávacího systému dané země, efektivitu trhů, flexibilitu trhu práce a podporu inovacím.

autor: Ekonomika

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama