Zároveň jde o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb jen o 0,5 procentního bodu.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok uvedl, že rada zvýšila úrokové sazby méně, než s čím počítá základní scénář nové makroekonomické prognózy. Pro rozhodnutí totiž využila alternativní scénář nové prognózy se vzdálenějším horizontem měnové politiky. Ten odhlíží od vývoje inflace, který je pod bezprostředním vlivem silných vnějších cenových šoků, které se projeví v inflaci v horizontu do jednoho a 1,5 roku.
Rusnok zároveň v této souvislosti sdělil, že na dalších měnových zasedáních může rada přistoupit k dalšímu zvýšení sazeb.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč se ale domnívá, že úrokové sazby České národní banky jsou již nyní blízko svého vrcholu. "Základní sazba může na úrovni 5,75 procenta delší dobu setrvat, případné zvýšení na červnovém zasedání by mělo být mírné s pomyslným zaokrouhlením sazby na šest procent," řekl.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera čtvrteční rozhodnutí ukazuje, že Česká národní banka stále považuje za důležitější krotit inflaci než se obávat negativních dopadů vyšších sazeb na reálnou ekonomiku. "Tento růst sazeb však již letošní dvoucifernou inflaci nezvrátí, hraje se však o inflaci příštího roku," upozornil.
Česká národní banka ve čtvrtek také zvedla lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 6,75 procenta. Jde o procentuální sazbu, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázané penále za nesplácené úvěry, se zvýšila rovněž o 0,75 procentního bodu na 4,75 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Na předchozím měnovém jednání na konci března rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na pět procent a předtím počátkem února o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Před Vánoci ji zdvihla o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997.
Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Čtvrtečního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
