Praha/Brusel - Podíl středoškoláků, kteří studují obory středního odborného vzdělávání, je v Česku nejvyšší ze všech států Evropské unie. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných údajů Eurostatu, který spočítal údaje za rok 2014.
Podle Eurostatu má Česko nejvyšší podíl - 73 procent - v takzvaném vocational education na celkovém počtu tuzemských středoškoláků (upper secondary level). Pojem vocational education zahrnuje obory středního odborného vzdělávání - tedy všechny mimo gymnázia, říká mluvčí českého Národního ústavu pro vzdělávání Markéta Růžičková.
V žebříčku po Česku následují Chorvatsko (71 procent) a Rakousko s Finskem (70 procent). Naopak na konci je Malta (13 procent) spolu s Kyprem (15 procent).
Studenti oborů středního odborného vzdělávaní v Česku jasně převažují i letos. "Jejich podíl aktuálně dosahuje 77 procent středoškoláků, zbytek jsou gymnázia,“ potvrzuje Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy.
Podíl gymnazistů je tak v Česku nižší než jinde v EU. "Je to dáno tradicemi i skutečností, že jsme výrazně průmyslově zaměřená země. Ale i tím, že maturanti odborného vzdělávání jsou bez problémů přijímání na vysoké školy bez ohledu na absolvovanou odbornou přípravu," vysvětluje Jiří Vojtěch z oddělení analýz trhu práce a vzdělávání Národního ústavu pro vzdělávání.
Podíl žáků na oborech středního odborného vzdělávání na celkovém počtu středoškoláků:
| Země | Podíl |
| EU | 48 % |
| Česká republika | 73 % |
| Chorvatsko | 71 % |
| Finsko | 70 % |
| Rakousko | 70 % |
| Slovensko | 69 % |
| Slovinsko | 67 % |
| Nizozemsko | 66 % |
| Belgie | 60 % |
| Lucembursko | 60 % |
| Rumunsko | 57 % |
| Itálie | 56 % |
| Bulharsko | 54 % |
| Polsko | 49 % |
| Německo | 48 % |
| Portugalsko | 46 % |
| Švédsko | 44 % |
| Velká Británie | 43 % |
| Francie | 43 % |
| Dánsko | 42 % |
| Lotyšsko | 40 % |
| Estonsko | 35 % |
| Španělsko | 34 % |
| Řecko | 31 % |
| Litva | 27 % |
| Maďarsko | 25 % |
| Kypr | 15 % |
| Malta | 13 % |
| Irsko | ------ |
Zdroj: Eurostat
Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy ale zdůrazňuje, že v rámci středních odborných škol se vedle sebe nachází jak třeba elektrotechnici, tak obor hotelnictví, což výsledky zkresluje. Hlavní problém pak vidí v samotné struktuře a kapacitách jednotlivých oborů. "Často neodpovídají regionální struktuře zaměstnanosti a možnosti pracovního uplatnění," říká.
"Když v daném kraji na úřadu práce dlouhodobě přebývají například absolventi oborů zemědělství, měl by kraj mít možnost přebytečné počty 'židlí' přesunout směrem k oborům, kterých je v kraji nedostatek, například k elektrotechnice. Data Úřadu práce ČR o nezaměstnanosti absolventů jsou veřejně dostupná, jen s nimi bohužel nikdo nepracuje," uvádí Rathouský jako možné řešení problému.
To, že by v Česku byla špatná struktura žáků, však rozhodně odmítá Jiří Vojtěch z Národního ústavu ve vzdělávání. I nabídka oborů, zejména těch, které zaměstnavatelé potřebují, je podle něj více než dostatečná. "Očekávat, že děvčata, která se chtějí stát kadeřnicemi, se půjdou vyučit elektrotechnikem či obráběčem, je trochu iluzorní," míní.
Proč si tedy tuzemské firmy často stěžují, že nemohou sehnat řemeslníky, techniky a podobné "praktické" profese?
Martin Frélich, ředitel odboru projektů a vzdělávání Hospodářské Komory ČR, vidí problém mimo jiné i v požadavcích zaměstnavatelů. "Ti od škol často očekávají úzce vyprofilované absolventy pro konkrétní pracovní pozice. Následně je nepřijímají pro nedostatek praxe," uvádí.
Jako další překážku vidí v úrovni pracovní morálky absolventů a delší době pro nutné zapracování. "Absolventi zmíněných oborů tak často pracují ve zcela jiné oblasti," říká Frélich.
Zcela mimo obor studia a odborné přípravy odchází zhruba 37 procent vyučených a 31 procent maturantů, potvrzuje Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání. Podle něj mají vliv i pracovní podmínky v jednotlivých zaměstnáních, osobní motivace absolventů či míra nezaměstnanosti.
"Významným momentem je také platové ohodnocení. Zejména v oboru služeb to je nejčastější důvod pro ukončení či změnu oboru," dodává Frélich z Hospodářské komory.
Spokojenost žáků s výběrem oboru se výrazně liší. Průzkum pro web Infoabsolvent, na němž se podílí Národní ústav pro vzdělávání, ukazuje, že zatímco více než polovina vyučených v oborech obchod nebo obráběč by si svůj studijní obor už nezvolila, v oborech kadeřník nebo automechanik by si více než tři čtvrtiny vyučených vybraly svůj studijní obor znovu.
Hlavní důvody, proč by absolventi raději studovali jiný obor:
| Důvod | Obor |
| Nízký plat v oboru | Obchod, gastronomie, hotelnictví a turismus |
| Problémy se získáním zaměstnání | Osobní a provozní služby, obchod |
| Místo učebního oboru by raději studoval maturitní obor | Obchod, gastronomie, hotelnictví a turismus, Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika. |
| Ztráta zájmu o obor | Obchod, gastronomie, hotelnictví a turismus, strojírenství a strojírenská výroba |
Zdroj: Infoabsolvent
Mladým absolventům dělá vrásky především nízký plat, obtížné hledání místa, nezájem o obor, ale i touha po maturitním vysvědčení. Nízký příjem by byl hlavním důvodem ke změně oboru především mezi absolventy obchodu, gastronomie, ale i hotelnictví a turismu.
Problémy s uplatněním ale podle Vojtěcha pomalu ustupují. "Můžou za to zřejmě lepší vyhlídky na rychlejší nalezení pracovního uplatnění související s probouzející se ekonomikou, a tedy i rostoucí ochotou zaměstnavatelů přijímat nové pracovníky," vyjmenovává příčiny.
Nezaměstnanost mezi lidmi z učilišť klesá. "Vysoká nezaměstnanost absolventů učebních oborů je fikce, která vychází ze zprůměrování nezaměstnanosti všech věkových skupin na trhu práce a toho, že absolventi před rokem 1989 byli nejčastěji vyučení," říká Rathouský.
Z údajů Českého statistického úřadu a Svazu průmyslu a dopravy tak vyplývá, že v nejmladších věkových skupinách začínají převažovat nezaměstnaní absolventi-maturanti, a dokonce i vysokoškoláci.
Nezaměstnanost podle věku a dosaženého vzdělání:
| Věk | Základní vzdělání | Střední bez maturity | Střední s maturitou | Vysokoškolské studium |
| 15- 24 | 19,1 % | 27,7 % | 41,8 % | 11,4 % |
| 25-29 | 16,2 % | 27,7% | 23,0 % | 33,1 % |
| 30-34 | 16,3 % | 42,1% | 28,4 % | 13,1 % |
| 35-44 | 16,4 % | 45 % | 29.8 % | 8,9 % |
| 45-54 | 19,9 % | 48,6% | 25,6% | 5,9 % |
| 55 a více | 22,2 % | 47,7% | 21,2 % | 8,9 % |
Zdroj: ČSÚ a Svaz průmyslu a dopravy
V rámci učebních oborů nejsnáze nacházejí zaměstnání zájemci strojírenských a elektrotechnických oborů. "V případě vyučených se také poměrně výrazně zlepšuje situace absolventů oborů technická chemie, textilní výroba a oděvnictví a doprava a spoje," komentuje Vojtěch. Za bezproblémové lze označit studenty zdravotnických oborů středních škol.
Podle zájmu ve školním roce 2015/2016 vedl mezi učebními obory Kuchař- číšník, kde počet přijatých oproti oboru Mechanik je téměř dvojnásobný. U maturitních oborů jasně vedou obchodní školy.
Nejoblíbenější obory podle počtu přijatých ve školním roce 2015/2016:
| Učební obor | Počet |
| Kuchař- číšník | 4930 |
| Mechanik opravář motor. vozidel | 2653 |
| Maturitní obory | |
| Obchodní akademie | 4678 |
| Informační technologie | 3756 |
Zdroj: NÚV
Svou roli v dalších letech sehraje i digitalizace, která otřese průmyslovou výrobou a pracovním trhem. "Na konferenci Průmysl 4.0 bylo konstatováno, že 65 procent dnešních studentů bude za 5 let dělat práci, která ještě neexistuje," připouští Vojtěch. Otázkou tak zůstává, jak se s touto výzvou vypořádá současný vzdělávací systém.
