Česko své zlaté rezervy rozprodalo, má jich už jen zlomek. Ostatní naopak nakupovali

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
26. 5. 2020 11:39
Česko má v rezervách necelou devítinu ze 70 tun zlata, které získala po zániku federace v lednu 1993. Vyplývá to z tzv. zlatého indexu, který vytvořili analytici společnosti Zlato, jednoho z největších prodejců investičního zlata na tuzemském trhu. Hodnota indexu od vzniku samostatné ČR klesla v dubnu 2020 na 11,2 procenta původního stavu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

"Vycházíme z množství zlata, které ČR získala po rozdělení federace. To je sto procent. A porovnáme je odteď každý měsíc s aktuálními veřejně přístupnými údaji České národní banky," popsal výpočet analytik společnosti Zlato David Marášek.

ČNB měla ke vzniku republiky před 27 lety v držení 70 tun zlata v devizových rezervách, které nově vzniklému státu připadly na základě rozdělení federace. Bylo to více než dva a čtvrt milionu troyských uncí zlata. Na konci loňského roku ale bylo v zásobách ČNB už jen něco málo přes čtvrt milionu uncí, jak vyplývá z údajů centrální banky.

Za letošní únor a březen v porovnání s koncem roku 2019 ubylo z devizových rezerv 5000 troyských uncí zlata, tedy v přepočtu 155,5 kilogramu. Cena zlata v trezorech ČNB vyjádřená v amerických dolarech se ale paradoxně zvýšila, přestože ho ubylo, a to z 390,8 milionu dolarů na 404 milionů USD.

Celkové devizové rezervy ČNB ke konci dubna dosahovaly 145,703 miliardy dolarů. Podle údajů organizace World Gold Council (WGC) jsou v první stovce zemí, jejichž zlaté poklady sleduje, jen dva státy, u nichž zlato představuje méně než jedno procento celkových devizových rezerv. Je to Hongkong s 2,1 tuny zlata a ČR se 7,8 tuny zlata a 0,3 procenta na 78. příčce žebříčku WGC.

"Kdyby Česko od rozpadu federace neprodalo ani gram zlata, dnes by v žebříčku WGC bylo na 43. pozici před Brazílií (67,4 tuny zlata) a Dánskem (66,5 tuny). A pokud by se ČNB po prodeji 56 tun zlata za guvernéra Josefa Tošovského v letech 1997 a 1998 ho dál ve svých rezervách nezbavovala, mohla si ve světové statistice udržet 70. místo," dodal Marášek.

Za poslední dva roky ČR v žebříčku Světové rady pro zlato dál výrazně propadla. A pokud jde o poměr zlata v centrální bance k celkovým devizovým rezervám, aktuálně je podle dubnové statistiky s 0,3 procenta na posledním počitatelném místě.

Podle ekonomického publicisty Rudolfa Marka jde ČNB proti proudu. Zatímco Slovensko od rozdělení federace zlato z devizových rezerv v podstatě neprodávalo a přišlo o část zlatého pokladu jen kvůli přijetí eura a souvisejícím transferem části svých devizových rezerv do Evropské centrální banky (ECB), Maďarsko v letech 2018 a 2019 nakoupilo 31,5 tuny zlata. Polská centrální banka pak za poslední dva roky do svých devizových rezerv pořídila 125,7 tuny zlata.

Slovenské 31,7 tuny zlata představují 22 procent devizových rezerv, polských 228,6 tun zlata více než devět procent a nově pořízené 31,5 tuny zlata Maďarskou centrální bankou vytvářejí šest procent jejich devizových rezerv.

Zatímco Česko se za posledních pět let zbavilo více než tří tun zlata a nekoupilo ani unci, sousední Rakousko má v sejfech centrální banky uloženo 280 tun zlata, které tvoří 55 procent devizových rezerv. Ještě lépe je na tom Německo, které má v zásobách 3366,5 tuny zlata, což je 74 procent rezerv.

Německo je ve světovém žebříčku WGC, pokud jde o množství zlata drženého centrálními bankami, hned na druhém místě po Spojených státech. Ty mají uskladněno 8133,5 tuny zlata, které tvoří přes 78 procent devizových rezerv USA.

Cena za krize prudce roste

Cena zlata se od začátku roku zvýšila o 14 procent, tedy o téměř 200 dolarů na 1765 USD za troyskou unci. Žlutý kov je tak na trhu nejdražší za sedm let. Podle analytiků může dále sílit a překonat historické maximum ze září 2011. V českých korunách se již dostalo na rekord, když v pondělí překonalo hranici 45 000 Kč za unci.

Loni zlato zdražilo o 18 procent. Táhly ho zejména nákupy centrálních bank a také nízké úrokové sazby. Za letošním růstem stojí koronavirová pandemie i napjaté vztahy mezi USA a Čínou, které covid-19 ještě vyostřil, řekl ČTK analytik společnosti Golden Gate CZ Marek Brávník.

"V době koronavirové epidemie, na kterou většina trhů reagovala výrazným poklesem, se zlato opět projevilo jako bezpečný přístav. Během poklesu akciových trhů kvůli nejistotě ohledně dalšího vývoje epidemie se investoři přesunují ke zlaté jistotě," upozornil Brávník. Pokud bude současná nejistota na trzích pokračovat, dá se podle něj v nejbližších měsících očekávat překročení hranice 2000 USD za unci.

Přestože zlato trochu ubralo ze svých zisků z počátku týdne na základě zpráv o možné vakcíně na covid 19, nedá se podle ředitele Raiffeisen investiční společnosti Jaromíra Sladkovského očekávat brzké významné snižování cen zlata. Nejistot ohledně vývoje světové ekonomiky je nyní přece jenom víc a světlo na konci tunelu je stále poměrně daleko. "Americko čínské spory o nastolení a roli v novém 'post-Covid 19' řádu světa budou přispívat k posílení zlata," dodal.

Zlato v letošním roce patří mezi nejvýnosnější aktiva, upozornil hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Historicky nejvyšší úrovně kolem 1900 dolarů dosáhlo zlato v roce 2011, kdy vrcholila evropská dluhová krize. Tehdy se investoři obávali o budoucnost eurozóny a stabilitu bankovního systému. Dosavadní rekord by ale podle něj mohl být brzy překonán. Například Bank of America zveřejnila výhled, podle něhož by cena zlata měla vystoupat až na 3000 dolarů za unci, podotkl.

V roce 1980 byla cena zlata 500 dolarů za unci a až do roku 2005 stálo zlato přibližně stejně, připomněl analytik Wood nad Company Ronald Schubert. Změna nastala až s finanční krizí v roce 2008 a další krizí jihu Evropy v letech 2010 až 2012.

Tehdy začalo zlato silně růst s tím, jak centrální banky zvyšovaly množství peněz v ekonomice, snížily sazby na nulu a některé dokonce pod ní. Tehdy si podle něj mnoho investorů uvědomilo, že než držet peníze na neúročených vkladech a ztrácet jejich hodnotu, je lepší peníze přesunout do zlata, které hodnotu peněz drží. A dnes je situace stejná, poznamenal.

Vedle zlata se investoři uchýlili k další alternativě v podobě kryptoměn. Cena bitcoinu za poslední týden zpevnila o 1000 dolarů a atakuje hranici 9800 USD. Blíží se tak svému letošnímu maximu 10.400 dolarů. "Okolo 10.000 dolarů je u investorů patrná určitá nechuť k dalšímu růstu ceny, nicméně předpokládáme, že bitcoin svého letošního maxima ještě nedosáhl a v průběhu příštích týdnů poroste," uvedl ředitel největšího tuzemského obchodníka bitstock.com Martin Stránský.

 

Právě se děje

Další zprávy