Česko bylo před Vánocemi na hraně blackoutu, tvrdí Tykač. Data ze sítě to ale vyvrací

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
Aktualizováno 21. 1. 2022 19:44
Miliardář Pavel Tykač, jehož společnost Sev.en Energy těží hnědé uhlí a provozuje elektrárny, tvrdí, že Česku před Vánocemi hrozil blackout. K dramatické situaci podle něj došlo kvůli nízké výrobě z obnovitelných zdrojů a zároveň se promítl dlouhodobý odklon od uhlí a jádra v Německu. Podle firmy ČEPS, která v Česku provozuje přenosovou soustavu, však k žádné neobvyklé situaci nedošlo.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Podnikatel a jeden z nejbohatších Čechů Pavel Tykač pro Hospodářské noviny uvedl, že energetická situace v Evropě včetně Česka se 22. prosince nacházela jen kousek od velkých problémů. Výroba elektřiny totiž podle něj byla na svém disponibilním maximu. "Od čtyř odpoledne do půlnoci jelo prakticky vše, co do sítě může být připojeno," popsal pro deník Tykač.

Výrobci podle něj bojovali se zcela vyčerpanými zásobami dostupných energetických zdrojů, které by v případě dalšího růstu spotřeby mohly být do sítě zapojeny a které se obchodují na energetické burze v Lipsku. Na této burze se tvoří největší objem obchodů pro střední Evropu.

Z Tykačových slov pro Hospodářské noviny vyplývá, že kdyby tedy odběr ještě trochu vzrostl nebo se porouchala některá z velkých elektráren, bylo by proudu v síti už málo. Což by vedlo k odpojování podniků či domácností, tedy řízenému blackoutu. 

Dva dny před Štědrým dnem byla nízká především výroba z obnovitelných zdrojů, protože nefoukal vítr a kvůli inverzi nesvítilo nad velkými výrobci čisté energie v Evropě ani slunce. Do situace se promítl také dlouhodobý odklon od uhlí a jádra v Německu. "Situace jako ta z loňského roku se bude v zimě opakovat stále častěji. Není otázka zda, ale kdy se systém přetíží," míní Tykač.

Společnost ČEPS, která je v Česku provozovatelem páteřní přenosové soustavy, ale tvrdí, že před Vánocemi k žádné neobvyklé situaci nedošlo. "Z pohledu provozu přenosové soustavy jsme v Česku nezaznamenali neobvyklou situaci, bilanční situace byla dobrá," uvedla pro Aktuálně.cz mluvčí ČEPS Hana Klímová.

Ani jinde v kontinentální Evropě se podle ní žádný provozovatel nepotýkal s nedostatkem rezerv. Pouze Itálie podle Klímové o den dříve, tedy 21. prosince, upozornila, že v několika odpoledních hodinách měla omezenou výši rezervních výkonů.

Faktem ovšem je, že situace před Vánocemi rozhodně nebyla ideální a dostupné energetické zdroje jely na plno. Odrážela to nejlépe právě cena na evropské energetické burze v Lipsku, která se o den dříve - 21. prosince kolem 17. hodiny - přehoupla přes 620 eur a dosáhla tak dlouhodobého rekordu. Naopak podíl větrných zdrojů v Německu byl jen 4,1 procenta namísto průměrných 26,8 procent.  

Klímová přikyvuje tomu, že dva dny před Štědrým dnem byla poptávka po elektřině v Evropě vysoká. Dokazuje to podle ní cena na spotovém trhu, která 22. prosince dosáhla zhruba 410 eur (přes 10 tisíc korun) za megawatthodinu, a Česko přes den exportovalo většinou přes tři tisíce megawattů. Podle dat OTE v jednu chvíli přesáhla maximální cena v Česku i 700 eur.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor k tomu doplnil, že domácnosti v období Vánoc tradičně mají větší spotřebu, na druhou stranu průmyslové podniky v tomto období vyrábí logicky méně a spotřebu naopak snižují.

To potvrzují i data skupiny ČEZ, podle které Štědrý večer pravidelně trhá rekordy v hodinové spotřebě domácností a nejinak tomu bylo i loni.

"Nejvyšší hodinová spotřeba z celého roku nastala mezi 16:00 a 17:00, tedy v době, kdy jede naplno příprava štědrovečerní večeře, rozsvěcují se vánoční stromečky a dekorace a o správnou náladu se starají rádia a televize," uvedla mluvčí ČEZ Alice Horáková.

Blackout? Musel by vypadnout velký blok

Klímová také připomněla, že výroba obnovitelných zdrojů je v zimních měsících standardně nižší než jindy v roce, například solární energii se ale i tak celkem dařilo. "Výroba větrných elektráren se například v Německu pohybovala mezi čtyřmi až deseti tisíci MW, což je méně než dvacet procent maximální výroby. U fotovoltaiky ale přesáhla v Německu špička výroby deset tisíc MW, v Česku činila téměř 900 MW, což jsou na prosince poměrně dobré hodnoty," doplnila Klímová. 

Přenosová soustava v roce 2021

Během roku 2021 nebyl podle ČEPS ohrožen provoz přenosové soustavy, i přestože došlo ke dvěma mimořádným událostem.

  • 8. ledna došlo vlivem několika výpadků ke krátkodobému rozpadu propojené evropské přenosové sítě na dvě části (jihovýchod Evropy s přebytkovou bilancí a zbytek Evropy s nedostatkovou bilancí). Situace ale neměla žádný vliv na dodávky elektřiny a provoz soustavy v Česku.
  • V červnu způsobily extrémní meteorologické podmínky pád tří stožárů mezi jadernou elektrárnou Temelín a elektrickou stanicí Kočín. ČEPS během tří týdnů uvedl do provozu náhradní přenosovou trasu. Kvůli počasí se také porouchalo osm stožárů přeshraničního vedení ve směru na Slovensko. Vedení bylo znovu uvedeno do provozu za necelé dva měsíce.

I Gavor přikyvuje tomu, že během zimy výroba obnovitelných zdrojů logicky zaostává. Solární elektrárny ovlivňuje méně slunečního světla. "A obzvláště když napadne sníh, tak je výroba z fotovoltaiky minimální až nulová i přes den," sdělil.

Dispečeři přenosové elektrické soustavy se ale podle něj na takovou situaci umí připravit, protože zkrátka dopředu vědí, že se na solární elektrárny v zimě nedá tolik spoléhat. Fotovoltaiku tak označuje za zdroj, který je velmi předvídatelný, vítr už ale méně.

Aby Evropě opravdu hrozil blackout, musel by podle Gavora kromě poklesu obnovitelných zdrojů nastat ještě nějaký další problém, jako například výpadek velkého bloku, v Česku třeba Temelína, a současně by nebylo možné brát energii z Německa.

Vláda chce konec uhlí do roku 2033

Tykačova Sev.en Energy patří k významným hráčům na energetickém trhu. Provozuje uhelné elektrárny Chvaletice a Počerady, které v tuzemsku patří k největším zdrojům emisí. Do jejího portfolia spadá také Teplárna Kladno a Teplárna Zlín a dva severočeské hnědouhelné lomy. 

Není to však poprvé co Tykačova firma Sev.en šířila zavádějící informace o hrozbě blackoutu, která měla potvrdit nenahraditelnost uhelných zdrojů. Před rokem informovala spolu s rakouskými firmami Wien Energie a EVNo tom, že Evropě v prvním lednovém týdnu hrozil masivní blackout, za který mohou obnovitelné zdroje energie a že hrozbu odvrátily naopak uhelné a jaderné elektrárny.

Takovouto interpretaci událostí však následně pro Hospodářské noviny vyvrátil jak ČEPS, tak i energetičtí experti a pro Deník Referendum informaci dementovala nakonec i sama firma Wien Energie.

Tykač dlouhodobě tvrdí, že přechod na obnovitelné zdroje je nevyhnutelný, v zimě to ale podle něj bez uhlí nebo náhrady v podobě plynových elektráren nepůjde.

Jiří Koželouh z ekologického Hnutí Duha uvedl, že kdyby za současné situace uhelné elektrárny v Česku přestaly fungovat a výroba z ostatních zdrojů by byla stejná jako nyní, nedostatek elektřiny by samozřejmě nastal a spoustu spotřebitelů by muselo být odpojeno. Zejména pokud by se nedala elektřina ani importovat.

Podle Koželouha je ale důležité dívat se spíš do roku 2030, kdy by Česko podle ekologů mohlo těžbu uhlí ukončit, a zároveň by do této doby došlo k významnému rozvoji obnovitelných zdrojů. V takovou chvíli by podle něj v zimě plynové elektrárny mohly představovat zálohu, hnědouhelné nikoliv. Z ekonomického ani technického hlediska by totiž nešlo, aby běžely jen třeba měsíc v roce. Kolem let 2040 až 2050 by už podle Koželouha bylo reálné, aby k vykrývání období s nižší výrobou z obnovitelných zdrojů sloužil místo zemního plynu vodík.

Nová vláda v programovém prohlášení uvádí, že chce těžbu uhlí ukončit do roku 2033. Ekologové věří, že by odklon od této suroviny mohl nastat už o tři roky dříve.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy