Holovousy - Plochy ovocných sadů v České republice letos klesly o dalších osm procent na necelých 14 250 hektarů. Rapidní pokles ploch sadů začal loni, za poslední dva roky ubylo zhruba 17 procent sadů. Uvedl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Důvodem kácení sadů je ztrátovost ovocnářství způsobená pádem cen ovoce po zavedení ruského embarga na dovoz z Evropské unie před dvěma lety.
V posledních letech se v Česku vysazuje kolem 350 hektarů sadů ročně. Jen za poslední dva roky se ale vykácelo 3000 hektarů sadů. Přestože nové výsadby mohou mít proti káceným sadům i násobně vyšší hektarový výnos, úbytek celkové produkce v budoucnu nedokážou zdaleka nahradit. Ludvík upozornil, že ze současné výměry sadů je 6000 hektarů sadů přestárlých, které by bylo potřeba obměnit v horizontu několika málo let.
Ještě před pěti a více lety se plocha sadů pohybovala u hranice 18 000 hektarů. Od té doby nejvýrazněji poklesly plochy broskvoní, a to o 47 procent. Plochy červeného rybízu se zmenšily o 34 procent.
Plocha jabloní, které jsou nejvýznamnějším ovocným druhem, klesla o 21 procent. "Žádný ovocný druh nezaznamenal nárůst ploch. Jen mírný pokles byl zaznamenán u hrušní, třešní, černého rybízu a slivoní," uvedl Ludvík.
Hlavní příčinu problémů ovocnáři vidí v zastavení vývozu ovoce do Ruska. Exportní země, například Polsko, na to reagovaly hledáním nových trhů pro svoje produkty. "To způsobuje pokles cen na celém společném trhu Evropské unie," uvedl Ludvík. Česká republika se navíc stala zemí, kam Polsko své vývozy výrazně zvýšilo. Například u jablek Polsko letos čeká rekordní úrodu přes čtyři miliony tun, zatímco česká úroda se odhaduje na 119 000 tun jablek.
Na špatné situaci ovocnářů se podepsaly i počasím způsobené podprůměrné sklizně z let 2010 až 2013. I letos se čeká kvůli jarním mrazům výrazně podprůměrná úroda. Celkové škody z letošních mrazů ovocnáři vyčíslili na 394 milionů korun. Vláda na konci srpna ovocnářům schválila odškodnění 133 milionů korun.
Pokles ceny není jen u čerstvého ovoce, ale i u ovoce na zpracování. "Zpracovatelé například letos platili za černý rybíz kolem pěti korun za kilogram, za višně méně než deset korun za kilogram, cena jablek na zpracování je meziročně poloviční," uvedl Ludvík.
Výsadba jednoho hektaru sadu přijde na 750 000 korun až jeden milion včetně technologií závlahy či protikroupových sítí. Z různých dotačních programů se na výsadbu dá získat podpora až 40 procent. Další investice však musejí jít do polní techniky a posklizňových linek, bez kterých se už moderní ovocnářství neobejde.
Vývoj ploch ovocných sadů u hlavních druhů:
| Ovocný druh | 2012 | 2016 | Změna |
| Jabloň | 9071 ha | 7178 ha | - 21 % |
| Slivoň | 2041 ha | 1996 ha | - 2 % |
| Višeň | 1753 ha | 1382 ha | - 21 % |
| Třešeň | 952 ha | 889 ha | - 7 % |
| Meruňka | 1105 ha | 824 ha | - 25 % |
| Hrušeň | 753 ha | 710 ha | - 6 % |
| Rybíz červený | 891 ha | 586 ha | - 34 % |
| Broskvoň | 652 ha | 349 ha | - 47 % |
| Rybíz černý | 347 ha | 332 ha | - 4 % |
| Angrešt | 3 ha | 2 ha | - 33 % |
| Celkem | 17 568 ha | 14 248 ha | - 19 % |
Zdroj: Situační a výhledová zprávy ministerstva zemědělství, Registr sadů ÚKZÚZ Brno, Ovocnářská unie ČR
