Praha - Platforma Byznys pro společnost uspořádala v polovině června ve spolupráci s místopředsedou Senátu Petrem Pithartem konferenci na téma Talent v České republice aneb Strategie udržitelnosti, společenská odpovědnost firem a vzdělávání.

Partery akce byly Skupina ČEZ, Tesco SW a Agentura PubliCon. Nejčastější slova, která na konferenci padala? Minulost, zastarávání, generace, globální, celoživotní, tvořivost.

Školní psycholožka Jana Zapletalová to v úvodu řekla jasně: české školství není na práci s talentem připraveno. Některé kraje nechtějí zpracovávat metodiky, jak s talentovanými dětmi nakládat, existuje malá úroveň součinnosti mezi školami základními, středními a vysokými, učitelé nejsou připraveni pracovat s mimořádně nadanými žáky, školy nejsou dostatečně technicky vybavené a nemají dost peněz.

Zajímavé jsou v této souvislosti počty mimořádně nadaných dětí, vedených ve školním roce 2009/2010 v jednotlivých krajích. Pro ilustraci uveďme tři z čela seznamu a tři z jeho konce: Praha 316, Jihomoravský kraj 227, Jihočeský kraj 150; Moravskoslezský kraj 21, Karlovarský kraj 19, Liberecký kraj 7.

Že by z Liberecka talent emigroval do Prahy? Nikoli, jen tam zřejmě nikoho nezajímá.

Také šéf soukromého gymnázia Miroslav Hřebecký ví dobře, že školství není připraveno na současnou, moderní a stále globálnější dobu. "Vzdělání je z 90 % orientované dozadu. školská reforma neproběhla a praktické předměty jako rozvoj tzv. soft skills chybí, domnívá se."

Aby demonstroval jistou odtrženost akademického světa od reality, porovnal Miroslav Hřebecký obsahy školních osnov klasických gymnázií a kurzů pro dospělé. Zatímco škola pro mladé stojí na výuce českého jazyka, matematiky, angličtiny, fyziky a chemie, kurzy pro dospělé mají ve svých rozvrzích nejčastěji angličtinu, komunikaci, leadership, time management a public relations.

Důvodem, proč se školy mění tak pomalu, je podle ředitele gymnázia chybějící poptávka od společnosti, nejistá objednávka od státu a konzervativní učitelský stav.

"Nejen podle mých zkušeností platí, že 70 % rodičů je se školstvím spokojeno," říká Miroslav Hřebecký. "Rodiče vyžadují klasiku v podobě, jak poznali školu i oni."

A jak podle Hřebeckého vychovat moderní talent? 

1) Podporovat tvůrčí atmosféru 

2) Inspirovat vzory - kladní hrdinové starého formátu se vytrácejí

3) Ukazovat záliby kantorů - celoživotní učení

4) Používat psychodiagnostiku

5) Stavět se na modelu olympiád

6) Budovat zázemí

Je třeba využít potenciál generace Y

Všechny tyto zmíněné atributy by měly podle dalšího řečníka, Evžena Korděnka, vyhovovat "hybné síla globální ekonomiky", totiž Generaci Y. Ta zahrnuje lidi, narozené zhruba v letech  1982 -1995 a je považována za "neklidnou generaci", která je pro zaměstnavatele nejen výzvou, ale i obrovskou příležitostí.

Co Generaci Y charakterizuje? "Její příslušníci výborně ovládají informační technologie, jsou připojeni on-line v režimu 24/7, jsou optimističtí, sebejistí, pohodlně samostatní, podnikaví, motivováni úspěchem, otevření týmové práci a dbají o životní prostředí."

Tyto vlastnosti pak ovlivňují i přístup příslušníků Generace Y ke kariéře - a svým způsobem i ke vzdělávání:

1) Snaží se v kariéře více zapojit a převzít odpovědnost dříve než předchozí generace.

2) Nedočkavě usilují o vlastní zlepšování, jsou připraveni čelit náročným výzvám a pracovat na dosažení ambiciózních cílů.

3) Ačkoli očekávají konkurenční plat, velmi si cení smysluplných příležitostí pro rozvoj.

4) Je to rozmanitá a otevřená generace, kterou učili spolupracovat a působit v týmu, což jsou ve vysoce specializované globální ekonomice zásadní dovednosti.

5) Vítají příležitost být partnery starších a zkušenějších kolegů a vedoucích - tato mezigenerační týmová spolupráce je slibná zejména v těžkých dobách ekonomické recese.

To je všechno hezké, ale nejen Evžen Korděnko ví, že současný svět funguje spíše jinak: "Většina tradičních organizací není nastavena tak, aby rozpoznala a využila potenciál neklidného talentu této generace."

Není tedy divu, že nedávný průzkum společnosti Deloitte dopadl, jak dopadl. Na otázku "Jak připravují univerzity studenty na jejich budoucí povolání?" odpovědělo 56 % Čechů, že dobře, a 41 %, že špatně. Ovšem na další otázku, "Jak dobře připravují univerzity studenty na proces hledání práce?", již 70 % českých studentů řeklo, že špatně, a pouze 26 % uvedlo, že dobře.

Problém je i v rozdílných hodnotách

Josef Tesařík, který na konferenci reprezentoval spojení akademického světa a světa byznysu, upozornil, že problémem je především otázka hodnot.

"V Moravské vysoké škole Olomouc jsme od samého začátku uplatňovali realizaci tří zásad: synergii podnikatelského a akademického světa, orientaci na inovační procesy v hospodářské oblasti regionu a společensky zodpovědný přístup školy i absolventů ke svému regionu, a to s důrazem nejen na ekonomický úspěch, ale i jeho dosažení na bázi etických principů podnikání. S určitým časovým odstupem mohu konstatovat, že nejtěžší ve vývoji školy bylo a je prosazování hodnotových rámců - společného cíle, týmové spolupráce a firemní kultury. Jsou to právě ty atributy, které jsou pro úspěch každé firmy nezbytné."

Školství se musí rychle naučit flexibilitě

Monika Ladmanová aplikovala ve svém příspěvku zkušenosti IBM na oblast školství: jestliže znalosti například IT odborníků zastarávají už za jeden rok, školství se bude muset rychle naučit flexibilitě. "Pokud ne, může to v krátké době ohrozit konkurenceschopnost České republiky, jejíž studenti již dávno nesoupeří mezi sebou, ale díky globálnímu světu soupeří se studenty ze Singapuru, Indie nebo Číny."

Jak ale upozornil Josef Tesařík, "peníze, know-how a materiální zázemí může být do škol dodáno zvenčí. Nové modely chování jak instituce, tak jednotlivých pracovníků adekvátní změněným společenským podmínkám ne. Tyto hodnoty a vzorce chování musí vznikat především uvnitř každé organizace. Myslím, že úzká spolupráce s podnikateli může být jednou z úspěšných cest k této nezbytné transformaci vysokých škol."

A co konkrétního by pro změnu vzdělávacího systému mohly učinit firmy, navrhla Hana Krbcová ze Skupiny ČEZ:

1) Vytvoření platformy pro aktivní spolupráci soukromého a veřejného sektoru.

2) Aktivní zapojení firem do formulování budoucích potřeb studijních oborů.

3) Zpřesnění prognóz o budoucí potřebě absolventů všech typů škol.

4) Inovace ve výuce technických předmětů od základních škol (matematika a fyzika atraktivněji).

5) Rating škol, motivace učitelů technických předmětů, motivace výchovných poradců.

6) Podpora prestiže technických povolání.

7) Učitelé do praxe, praktici do škol, nejlepší metodou výuky techniky je vidět její náplň na vlastní oči.

8)Technologie do škol (soudobé vyřazené ale funkční zařízení, dary na vybudování specializovaných učeben).

9) Aktivní vyhledávání talentů a jejich podpora (stáže, stipendia, …).

A Ivan Wilhelm? Zapsala jsem si tuto jeho klíčovou větu: "Je třeba se postarat o to, aby výzkum nebyl jedinou tvůrčí činností, která se na vysokých školách odehrává."

Tento materiál vznikl v rámci společného projektu Aktuálně.cz a CSR fórum - webového magazínu Byznys a společnost.

Sekce chce informovat o světě firem, neziskových organizací, trendech v CSR a společenské odpovědnosti vůbec.