České firmy hledají teď zaměstnance hlavně v Bulharsku a Rumunsku

ČTK ČTK
2. 9. 2016 15:00
Tuzemské firmy stále častěji hledají pracovní sílu v zahraničí, nyní jsou v kurzu zejména Bulhaři a Rumuni. Shodly se na tom personální agentury. Důvodem nejsou nižší mzdové náklady, ale hlavně nedostatek vhodných domácích zaměstnanců.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha – Tuzemské firmy stále častěji hledají pracovní sílu v zahraničí, nyní jsou v kurzu zejména Bulhaři a Rumuni. Shodly se na tom personální agentury oslovené ČTK.

Důvodem nejsou nižší mzdové náklady, ale hlavně nedostatek vhodných domácích zaměstnanců. Slováci již bývají dražší, větší příchod Ukrajinců stále brzdí byrokracie, tvrdí agentury.

"V Česku dnes pracuje více cizinců než před pár lety, kdy na trhu panovala hospodářská krize. Od té doby se také změnila skladba národností. Hlavní náborové aktivity českých firem jsou nyní v Rumunsku a Bulharsku. Obě země jsou členy EU a celý proces s jejich zaměstnáním v tuzemsku je jednodušší než u jiných zemí," uvedl ředitel personálně-poradenské společnosti McRoy Czech Tomáš Surka.

Nejvíce se o nábor cizinců zajímají výrobní firmy a firmy z oblasti sdílených podnikových služeb, uvedla marketingová ředitelka Grafton Recruitment Jitka Součková. Ve výrobě podle ní roste zájem zejména o pracovníky ze Slovenska, Polska, Rumunska a Bulharska. V případě kvalifikovaných technických či IT pozic firmy nabírají hojně i občany Ruska a Ukrajiny, a to díky jejich perfektnímu technickému vzdělání.

Problém nedostatku vhodných uchazečů se podle šéfa marketingu Manpower Group Jiřího Halbrštáta již netýká jen programátorů a strojních inženýrů, ale už i výrobních a skladnických prací. Firmy se proto obrací do zemí, kde jsou nižší platy. Kvůli byrokracii je důležité, aby zároveň tato země byla v EU. Slováci už mohou najít doma lepší platy než v ČR a začínají se přesouvat zpět.

Nejzajímavější je Česko tak pro Rumuny, Bulhary a částečně Poláky. České firmy dělají nábory také na Ukrajině, ale tam je mnoho administrativních bariér a proces je pracný a nákladný, dodal.

Rumunští nebo bulharští pracovníci podle Surky nepřijíždějí jako levná pracovní síla. Mzdy v těchto zemích jsou sice výrazně nižší než v Česku, ale pokud někdo za prací vyjede do zahraničí, musí se mu to vyplatit. Zahraniční pracovník si od mzdy odečítá náklady na bydlení či na dopravu. Rozhodně tak podle něj cizinci nevytvářejí konkurenci občanům ČR vůli nižším platovým požadavkům.

"Za 12 000 nebo 13 000 korun hrubého nikdo z Rumunska pracovat do tuzemska nepojede. Firmy dnes mají problém najít pracovníky na nekvalifikované pozice za mzdy v rozmezí od 17 000 do 24 000 korun hrubého, obsazují je proto zahraniční pracovní silou," doplnil Surka.

Během nedávné krize se změnila legislativa, která měla za úkol ochranu vnitřního pracovního trhu. Ta však dnes brzdí proces, který by na tuzemský trh přivedl pracovníky ze zemí, jako je Ukrajina. O Ukrajince přitom firmy mají podle Surky velký zájem.

Zahraniční uchazeč o práci musí mít podle zákona "srovnatelné" podmínky jako Češi na podobné pozici, takže neznamená pro zaměstnavatele úsporu. V důsledku náročného náboru v zahraničí a nutnosti zajistit dopravu a ubytování je tak dražší než místní, podotkl Halbrštát.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 11 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 57 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy