HDP roste, české ekonomice se daří. Bude hůř, varují ekonomové

Česká ekonomika vzrostla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 2,2 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). O desetinu procentního bodu tak zlepšil svůj první odhad z konce dubna. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Dopady blízkovýchodního konfliktu se do ekonomických čísel ještě propíšou, varují experti.

Meziroční růst HDP byl podpořen zejména vyššími výdaji na konečnou spotřebu, zvýšily se o 2,9 procenta. Tvorba hrubého fixního kapitálu pak vzrostla o 7,3 procenta. Negativní vliv naopak měla změna stavu zásob a saldo zahraničního obchodu, které se snížilo o 16,7 miliardy na 114,7 miliardy korun. Vývoz vzrostl meziročně o 5,8 procenta, dovoz o 8,2 procenta, uvádí statistici.

Analytici oslovení ČTK se shodují na tom, že růst HDP v prvním čtvrtletí byl slabší, než se očekávalo. Zároveň upozornili, že se ve výkonu ekonomiky zatím neprojevily dopady války na Blízkém východě, jejich vliv bude znatelnější v dalších čtvrtletích. I s ohledem na to analytici předpokládají, že celoroční hospodářský růst dosáhne nanejvýš dvou procent.

"Letošní rok příliš slavně nezačal. Meziroční růst o 2,2 procenta ještě na první pohled nevypadá vyloženě tragicky, ale 0,2 procenta mezičtvrtletně už je skutečně slabý výsledek, a pokud by česká ekonomika tímto tempem pokračovala i ve zbytku letošního roku, vykázala by za celý rok 2026 růst pouze o 1,5 procenta," uvedl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. Poukázal však na to, že vládní spotřebu v prvním čtvrtletí brzdilo rozpočtové provizorium, takže lze očekávat její zvýšení v další části roku.

Mezičtvrtletní vývoj na straně poptávky podpořila tvorba hrubého fixního kapitálu a změna stavu zásob. „Negativní vliv měly celkové výdaje na konečnou spotřebu a saldo zahraničního obchodu,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Analytici se shodují, že konflikt na Blízkém východě, který začal na přelomu února a března, v prvním čtvrtletí do vývoje české ekonomiky výrazně nezasáhl. "Jeho dopad na českou ekonomiku se v prvním čtvrtletí díky zásobám ve skladech i na cestě omezil pouze na ceny energií, především pak pohonných hmot. Prudké zdražení pohonných hmot a vyšší spotové ceny elektřiny a plynu v březnu už firmy pocítily, ale faktický dopad konfliktu na HDP byl ještě velmi limitovaný. Výsledky druhého čtvrtletí už budou válkou v Zálivu ovlivněny podstatně více," uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Za celý rok by hospodářský růst mohl dosáhnout dvou procent, rizika jsou ale podle analytiků vychýlena negativním směrem. "Velmi optimistické růstové výhledy pro domácí ekonomiku ze začátku letošního roku s růstem až ke třem procentům jsou nyní passé. Tuzemský hospodářský růst v 1. čtvrtletí zaostal a ani výhled na 2. čtvrtletí nevypadá úplně optimisticky," uvedl hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák. "Pokud se navíc vysoké ceny energetických komodit udrží po delší dobu, tak je jen otázkou času, kdy začnou negativně dopadat na spotřebu domácností," dodal.

Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy rozdíl mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, se meziročně zvýšila o 2,1 procenta. Její růst ovlivnil zejména průmysl, obchod, doprava, ubytování, pohostinství a informační a komunikační činnosti. Podle statistiků se dařilo všem odvětvím národního hospodářství.

Celková zaměstnanost se v prvních třech měsících meziročně zvýšila o 1,1 procenta. Celkem bylo odpracováno o tři procenta hodin více než v prvním čtvrtletí 2025. Objem mzdových nákladů vzrostl téměř o devět procent.