Výstražná stávka zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu kvůli chystané změně financování veřejnoprávních médií se připravuje na 22. června a má trvat 24 hodin. ČTK to potvrdila Pavla Kubálková z iniciativy Veřejnoprávně. Iniciativa akci připravuje.
Za zachování stávajícího financování z koncesionářských poplatků se postavila i nová iniciativa Média bez bariér, která spojuje přes 50 organizací pomáhajících lidem se zdravotním postižením, rodinám dětí se znevýhodněním a poskytovatele sociálních služeb.
„Její přesnou podobu (stávky) ale zatím nebudeme zveřejňovat, protože ji ještě domlouváme a ladíme,“ dodala Kubálková. Podle dřívějších informací v médiích nebude vedení ČT protestu bránit. Detaily k protestu by měla iniciativa oznámit po neděli.
Podle iniciativy Média bez bariér představují Česká televize a Český rozhlas pro statisíce lidí s postižením a pro rodiny dětí, jejichž vývoj ovlivňují nepříznivé zdravotní, sociální či rodinné podmínky, klíčový zdroj informací, vzdělání i kontaktu se společností. Obávají se omezení přístupnosti vysílání jako audiopopisy, skryté titulky nebo tlumočení do znakového jazyka, a na ohrožení specializovaného obsahu pro děti i dospělé se znevýhodněním.
Stávkový výbor odborů České televize NOO ČT Praha vyjádřil chystanému vyhlášení stávky podporu, řekla Kubálková. Iniciativa s odbory vyhlásila v květnu stávkovou pohotovost.
Změnu financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet má v pondělí projednat vláda, která by se měla shodnout i na částce, jakou média z rozpočtu dostanou. Změnu by měl upravit zákon, který nahradí stávají poplatkovou normu. Zákony o ČT a ČRo mají zůstat v nynější podobě. Zástupci vládní koalice o tom v úterý informovali ředitele ČT Hynka Chudárka a šéfa Českého rozhlasu René Zavorala. Ti chtějí zachovat nynější systém.
Změnu odmítá i opozice nebo někteří odborníci. Stávající systém podle nich funguje. Vedle snížení objemu financí se obávají o ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií.
Stávkový výbor NOO ČT Praha podle svého prohlášení sdílí obavy iniciativy Veřejnoprávně, na jejichž základech připravuje vyhlášení 24hodinové výstražné stávky a vyjadřuje akci podporu.
„NOO ČT Praha po vyhodnocení dopadů avizovaného vládního zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky, je připravena odpovědět na situaci adekvátními prostředky,“ uvedl předseda stávkového výboru NOO ČT Praha Vlastimil Vojtěch.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Hormuzský průliv má podle Trumpa čelit blokádě, USA chtějí od lodí poplatky za ochranu
Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.
ŽIVĚ Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková dnes parlamentu předložila svou demisi
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.
Lídrem ANO pro obecní volby v Praze by měl být Jan Hušbauer
Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.
Německo škrtá obří fregaty F126. Námořnictvo má dostat menší a levnější lodě F128
Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.
Maďarský parlament schválil dodatek k ústavě, jenž má ukončit mandát prezidenta
Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.