Obrazem: Od okázalých paláců po modré kouty. Jak se pobočky spořitelny měnily v čase

Obrazem: Od okázalých paláců po modré kouty. Jak se pobočky spořitelny měnily v čase
První spořitelny se objevily v Německu a v Británii. A Vídeň, centrum habsburské monarchie, nemohla zůstat pozadu, a tak otevřela Erste österreichische Spar-Casse. Její pražská pobočka vznikla v monarchii pátá v pořadí pod názvem Schraňovací pokladnice pro hlavní město Prahu a pro Čechy v roce 1825. Původně sídlila v Thunově paláci, později na Národní třídě. Dnes v této budově sídlí Akademie věd České republiky.
Svou činnost Spořitelna česká, jak se jí začalo říkat, zahájila 12. února 1825, v den narozenin císaře pána Františka I. Ten sám přispěl částkou 2000 zlatých do základního fondu spořitelny, který činil 12 tisíc zlatých a zaručoval, že střadatelé nepřijdou o peníze. V roce 1830 činila výše vkladů už 1 573 000 zlatých, o deset let později dokonce 8 milionů. V květnu 1875 vznikla na podmět pražské městské rady nová instituce, a to Městská spořitelna pražská.
Prvním vkladatelem Městské spořitelny pražské byl František Palacký. Na svou vkladní knížku č. 1 vložil 400 zlatých. Vkladatelů začalo rychle přibývat.
Nejznámější budova spořitelny stojí v Rytířské ulici v Praze. Městská spořitelna pražská na ni vypsala soutěž v roce 1890 a budova byla stavěna v letech 1892 až 1894 podle společného návrhu významných českých architektů 19. století Antonína Wiehla a Osvalda Polívky. Budova patří bance i dnes.
Foto: Česká spořitelna
Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
18. 5. 2019 18:55
Česká spořitelna je podle počtu klientů největší bankou v České republice. Má jich skoro 4,7 milionu. Její historie se píše už od roku 1825, kdy vznikla pod názvem Schraňovací pokladnice pro hlavní město Prahu a pro Čechy. Podívejte se, jak se její pobočky měnily v čase: Od paláců přes "díry" s mřížemi až po samoobslužné koutky.
 

Právě se děje

Další zprávy