Obrazem: Od okázalých paláců po modré kouty. Jak se pobočky spořitelny měnily v čase

Obrazem: Od okázalých paláců po modré kouty. Jak se pobočky spořitelny měnily v čase
První spořitelny se objevily v Německu a v Británii. A Vídeň, centrum habsburské monarchie, nemohla zůstat pozadu, a tak otevřela Erste österreichische Spar-Casse. Její pražská pobočka vznikla v monarchii pátá v pořadí pod názvem Schraňovací pokladnice pro hlavní město Prahu a pro Čechy v roce 1825. Původně sídlila v Thunově paláci, později na Národní třídě. Dnes v této budově sídlí Akademie věd České republiky.
Svou činnost Spořitelna česká, jak se jí začalo říkat, zahájila 12. února 1825, v den narozenin císaře pána Františka I. Ten sám přispěl částkou 2000 zlatých do základního fondu spořitelny, který činil 12 tisíc zlatých a zaručoval, že střadatelé nepřijdou o peníze. V roce 1830 činila výše vkladů už 1 573 000 zlatých, o deset let později dokonce 8 milionů. V květnu 1875 vznikla na podmět pražské městské rady nová instituce, a to Městská spořitelna pražská.
Prvním vkladatelem Městské spořitelny pražské byl František Palacký. Na svou vkladní knížku č. 1 vložil 400 zlatých. Vkladatelů začalo rychle přibývat.
Nejznámější budova spořitelny stojí v Rytířské ulici v Praze. Městská spořitelna pražská na ni vypsala soutěž v roce 1890 a budova byla stavěna v letech 1892 až 1894 podle společného návrhu významných českých architektů 19. století Antonína Wiehla a Osvalda Polívky. Budova patří bance i dnes.
Foto: Česká spořitelna
Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
18. 5. 2019 18:55
Česká spořitelna je podle počtu klientů největší bankou v České republice. Má jich skoro 4,7 milionu. Její historie se píše už od roku 1825, kdy vznikla pod názvem Schraňovací pokladnice pro hlavní město Prahu a pro Čechy. Podívejte se, jak se její pobočky měnily v čase: Od paláců přes "díry" s mřížemi až po samoobslužné koutky.
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 39 minutami

Paušální daň pro příští rok vychází 5994 korun měsíčně

Paušální daň pro drobné podnikatele vychází pro příští rok 5994 korun měsíčně. Z toho minimální zdravotní pojistné činí 2627 Kč, minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent 3267 Kč a daň z příjmů 100 Kč. Vyplývá to z informací na internetových stránkách ministerstva financí. Pro letošní rok je paušální daň stanovena na 5469 korun za měsíc. K paušální dani je přihlášeno zhruba 75 000 podnikatelů.

Paušální daň je určena pro živnostníky, neplátce DPH s ročními příjmy z podnikání do milionu korun. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí odpadne i důvod k většině kontrol. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nedávno uvedla, že budu usilovat o rozšíření paušální daně také pro podnikatele s obratem až dva miliony korun.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

KLDR odpálila podle Soulu balistickou raketu krátkého doletu

KLDR odpálila do moře balistickou raketu krátkého doletu, informovala agentura AP s odvoláním na jihokorejskou vládu. Střela spadla zřejmě do vod mimo japonskou výlučnou ekonomickou zónu, uvedla agentura Kjódó. Severokorejský velvyslanec při OSN zhruba v téže době na Valném shromáždění OSN v New Yorku vyzval Spojené státy, aby upustily od "nepřátelské politiky" vůči Severní Koreji.

Vypuštění rakety nepředstavuje okamžitou hrozbu pro americký personál, území ani pro spojence USA, sdělila v reakci armáda Spojených států, která má v Jižní Koreji na 28 000 vojáků. Odpálení střely však podle ní "zdůraznilo destabilizující dopady nedovoleného" severokorejského zbrojního programu.

Testy balistických raket zakazují KLDR rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Soul nejprve informoval o blíže neurčené střele, kterou KLDR odpálila do moře východně od svých břehů. Japonsko už tehdy uvedlo, že by mohlo jít o balistickou raketu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy