Česká republika má vody dost. Zatím

Michal Růžička
31. 1. 2013 15:20
Západní styl konzumace potravin má příliš velkou vodní stopu. Pořád to takhle nepůjde
Foto: Ludvík Hradilek

Optimistický scénář pro Českou republiku? V letech 2050 - 2100 nepoklesne ve srovnání s dneškem roční úhrn srážek. Daň za ty dary: voda spadne jen v zimních měsících, takže v létě vyschnou koryta některých řek. Zdejší obyvatelé budou muset vodu jímat. Pro srovnání: v roce 2040 nebudou mít podle prognózy Světové banky přístup k pitné vodě až 2/3 světové lidské populace. Téma udržitelnosti, kterému se nelze vyhnout.

Podle odborníků na udržitelnost vodních zdrojů existuje v České republice celá řada dílčích projektů, řešících místní nebo specifické problémy týkající se vody a vodních zdrojů. Celková strategie ovšem neexistuje žádná. Jde o starý problém v novém kabátě: ať jde o jakýkoli obor, Češi jen neradi koncepčně předcházejí budoucím potížím. Dokud nehoří, na požárním rybníku se hraje hokej.

Je samozřejmě těžké přijmout představu možného budoucího sucha za reálnou ve chvíli, kdy doma i v zaměstnání stačí otočit kohoutkem - a ona teče! Čistá, dostatečně mocná, a vlastně i levná. Přitom jde jen o úhel pohledu. Není třeba ukazovat prstem kamsi k Africe, i v dnešní České republice existují lokality, v nichž obyvatelé dobře vědí, co znamená nemít vody dost.

Jak už to bývá, na budoucnost se připravuje ten, kdo cítí ohrožení vlastních zájmů. Ačkoli byznys zdaleka není největším uživatelem vody (tím jsou domácnosti), jsou to spíše firmy a ne veřejnost, kdo myslí na budoucnost, kdo si citlivěji uvědomuje vztah mezi kvalitou vodních zdrojů a vlastní udržitelností.

To se samozřejmě může ještě změnit, zvlášť pomůže-li koncepčněji stát. Ten stát, od kterého kromě jiného očekáváme, že nedopustí porušení stavebních uzávěr, uvalených na území vytipovaná pro budoucí zadržování vody. Ten stát, od kterého čekáme, že bude moderovat koncepční spolupráci všech, kdo mají na vodní zdroje jakýkoli významný vliv. Ten stát, od kterého čekáme, že přivede své obyvatele k šetrnému nakládání s vodou ještě dřív, než to bude životně nutné - a tedy pozdě.

Kam vede vodní stopa

Když britský Guardian nedávno popisoval příběh texaských farmářů Lucy a Edwarda Sundermanových, jejichž rodina pěstuje rýži od čtyřicátých let dvacátého století, šlo o obraz zmaru: vodní zadržovací nádrže jsou téměř prázdné, státní úřady musely dát přednost zásobování domácností a zakázalo farmářům využít vodu na pole. 60 000 akrů rýžových polí zřejmě zůstane vůbec poprvé neoseto.

Už v polovině století by na planetě nemuselo být dost vody pro uživení všech jejích obyvatel.
Už v polovině století by na planetě nemuselo být dost vody pro uživení všech jejích obyvatel. | Foto: Reuters

Tento příběh ovšem neilustruje jen fakt, že i v jedné z nejbohatších zemí světa mají velké potíže vyřešit zásobování vodou. Nýbrž poukazuje na obrovskou závislost potravinářské výroby na vodě. Zatímco potravinářství spotřebuje podle údajů OSN 70% tzv. modré vody (v rozvojových zemích jde dokonce o 95%), průmysl pouze 22%.

Z diskusí, jež se odehrávají především za hranicemi České republiky, je patrné, co také bude obsahem budoucí diskuse: západní styl konzumace potravin má tak velkou vodní stopu, že je třeba začít konat. Ale jak?

Čechům se to nebude líbit. International Water Institute sídlící ve Stockholmu například loni varoval, že pokud se konzumenti nezačnou orientovat na vegetariánskou stravu, která je obecně mnohem méně náročná na vodu, může se prý stát, že kolem roku 2050 nebude na planetě dost vody k uživení lidstva. „Vegetariánská strava nespotřebovává ve srovnání s masitou stravou pouze méně vody, ale je i méně náročná na půdu a spotřebu energie," říká profesor Jan Lundquist ze zmíněného institutu.

S obecným odhadem, že nedostatek vody a tím pádem i potravin bude největší hrozbou lidstva, souhlasí i výkonný ředitel britského Food Ethics Council Dan Crossley. „Ale není to tak černobílé," řekl Guardianu, „abychom mohli říct, že problém vyřeší vegetariánská strava či jídelníček založený na nízké vodní stopě. Voda je velmi lokální téma a problémem zde není jen kvantita, ale i kvalita."

(Článek vyšel v časopisu CSR fórum 1/2013)

 

Právě se děje

před 17 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rozpočet je nyní ve schodku 305 miliard. Je to méně, než se očekávalo

Schodek státního rozpočtu momentálně činí zhruba 305 miliard korun. Hospodaření státu se tak vyvíjí lépe, než se plánovalo. Na tiskové konferenci po jednání se senátory o daňovém balíčku to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun.

"Je menší inkaso příjmů, logicky větší výdaje. Ale ten rozpočet se vyvíjí lépe, než byl schválen. Uvidíme, jak dopadne celý rok," řekl premiér.

Ke konci října činil schodek rozpočtu 274 miliard korun. Příjmy rozpočtu ke konci října meziročně klesly o 42,3 miliardy na 1,18 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 61,2 miliardy na 1,02 bilionu korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 212,1 miliardy na 1,45 bilionu korun. Po říjnových výsledcích ekonomové očekávali, že schodek rozpočtu za celý rok bude 400 až 450 miliard korun. Data o vývoji rozpočtu ke konci listopadu zveřejní ministerstvo financí v úterý 1. prosince.

Zdroj: ČTK
Další zprávy